Když Vojenská policie vyrazila na horkou stopu k bráně spolku Nemesis, mnozí si v duchu povzdechli: »Aha, tak už je to tu zase. Česká republika vstupuje do svého oblíbeného ročního období — sezóna uniformovaných návštěv.«
Nemesis, spolek, který posílá drony na Ukrajinu, vede herec Ondřej Vetchý, známý tím, že v každém filmu hraje muže, který zachraňuje svět nebo hraje postavy s názvem »absurdní«, a teď se zjevně rozhodl zkusit to i mimo plátno. Bohužel nikdo nečekal, že jeho nejdramatičtější role se odehraje před skladem s elektronikou a za účasti ozbrojeného komparzu i s domovní prohlídkou.
A jak už to u nás bývá, zatímco kamery běží a ruce v poutech se třpytí jako vánoční ozdoby, leckdo pronesl větu, která je v Česku tak nesmrtelná, že by zasloužila místo v ústavě: »Ještě že se toho nedožila Dana Drábová.«
Ta by totiž podle legendy – a podle nadšených internetových příspěvků – nepřežila ostudu spojenou s tím, že po ní někdo pojmenoval raketu. Ano, raketu Dana 1, nástupkyni kultovního samohybného děla. V zemi, kde má každá lokální kauza své vlastní zbraně hromadného trollingu, je to možná jediné logické vyústění.
ODS a rituály konce
Někdo říká, že každá rodina má svoje rituály. V politických rodinách je to podobné. U ODS se zdá, že tradicí je ukončovat vládní angažmá buď zásahy na Úřadu vlády, nebo zpravodajským výsadkem u nesprávných dveří. Historie se neopakuje — jen rýmuje. A někdy dělá i tragikomedii.
A kdo by si pomyslel, že ani tentokrát nás »krvavá Jana« — jak je s dramatickým přepínáním přezdívána končící ministryně obrany Černochová — nenechá odejít bez epilogu, jenž připomíná scénu z telenovely, kterou píše frustrovaný důstojník se slabostí pro romantické filmy, protože kdo jiný by mohl vymyslet tvrzení, že předává obranu v lepším stavu, než ji přebírala?
Vstupuje 601. prezident
A pak se na scéně objevuje on: 601. prezident, ústavní agent, generál ve výslužbě i v uniformě slov – Petr Pavel Pávek.
Někdo tvrdí, že je to ironie, jiní že falešná přetvářka. Faktem zůstává, že v zemi, kde účetnictví i poezie občas selhávají, se počítání prezidentů možná posunulo do nových dimenzí.
A teď visí ve vzduchu otázka, na kterou čekají všichni diváci českého politického Netflixu: Zastaví prezident trestní stíhání?
Těžko říct. Ale jak známe českou politiku, rozhodně bude zdůvodnění stát za to. Přinejmenším by bylo v souladu s oblíbeným narativem, že prezident je tak trochu »muž v první linii«. Jen málokdo dodá, že ta linie vede mezi tichými zájmy oligarchů, čekárnou na Hradě a nekonečnou šňůrou mikrofonů.
Finále: Drony, drama a dějiny
Takže co jsme se dozvěděli?
Nic nového.
A přece všechno.
České dějiny se opět rozhodly připomenout, že humor je náš nejspolehlivější obranný systém. A že když už se zasahuje, tak pořádně: ideálně u spolku s epickým názvem Nemesis, protože jak jinak vyjádřit, že vesmír má smysl pro ironii?
Jan Klán