Včera jsme si připomněli 76 let starou událost, kdy násilně skonal československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Schválně píšu »násilně«, protože Jan Masaryk, byť trpěl depresemi (byla to rodinná anamnéza po matce), byl milovníkem života. Jako bohém by si sám a o své vůli rozhodně na život nesáhl.
Já jsem zastáncem teorie, že Jan Masaryk byl zlikvidován Britskou tajnou službou (SIS). Jeho likvidaci na příkaz Britů provedli kolega diplomat Jan Bydžovský, příslušník zahraničního odboje a vojenské rozvědky v Londýně plukovník František Fryč a ministrův známý a přítel Arnošt Heidrich. Tuto verzi mi potvrdila i spisovatelka Václava Janečková a historický badatel a publicista Jaroslav Čvančara.
V první řadě bychom si měli položit ono latinské »Cui bono«? V čí prospěch? A tady je zcela evidentní, že novému režimu, s nímž Jan Masaryk spolupracoval, podržel Klementa Gottwalda a neabdikoval, jeho osoba náramně vyhovovala a nebyl nejmenší důvod k jeho likvidaci. Ba naopak. Nicméně komu vadil, byli Britové. Jan Masaryk byl za II. světové války jako ministr zahraničí zástupcem exilové vlády v Londýně, kde předtím dlouhá léta působil jako velvyslanec. Vyznal se mezi tzv. britskou elitou, měl tam spoustu přátel a jeho likvidace byla nezbytná, protože mohl ohrozit bezpečnost a zahraniční operace britské rozvědky. Skuteční pachatelé – Češi, kteří tento čin na příkaz Britů provedli – jej mohli chápat jako akt pomsty za to, že Jan Masaryk fakticky přešel na stranu komunistů.
Nicméně, a to znova opakuji, jeho smrt rozhodně nebyla v zájmu nového režimu a nové vlády v Československu, protože Masaryk už tím, že byl synem prvního prezidenta, tuto vládu svým způsobem legitimizoval i v očích západních představitelů. Proto bylo o jeho osudu rozhodnuto ve Velké Británii, k níž měl celý život kladný vztah, nicméně ministr zahraničí byl pro britskou vládu pouze pěšák v její hře a tamnímu establishmentu nečinilo problém se jej zbavit.
V současné době mi toto vše nápadně připomíná smrt Alexeje Navalného. Položme si stejnou otázku: Cui bono? I Navalnyj byl, stejně jako Masaryk, pro Západ užitečnější jako mrtvý. Tady si nemá cenu nic nalhávat. Prezidentu Putinovi by jeho smrt v předvečer voleb nic nepřinesla. Rusko naopak hodlalo Navalného použít k výměně za své zájmové osoby, které jsou zadržovány na Západě, zejména v USA. Ale zahraniční rozvědka Spojených států, čili CIA, rozhodla, že Alexej Navalnyj bude plnit lépe svou roli jako mrtvola a jak vidno, neměla s tím žádné problémy ani jeho manželka, které se nyní přezdívá »Veselá vdova«. To znamená, že tímto odpudivým způsobem jen provázali své, již použité figurky. Nedělají to pouze Rusové, jak je nám neustále předhazováno, ale především ten tzv. civilizovaný Západ, který jedná ve stylu »jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet«.
Luděk Růžička
Diskuze je uzavřena.