Je neděle 15. září 2024 kolem 12.30. Vím, že tak jako se ulovení zajíci počítají až po skončení lovu, že se také katastrofy včetně současných povodní vyhodnocují až po jejich odeznění a často se vyhodnocují dost dlouho. Berte tento příspěvek jako průběžné poznámky k probíhající povodni.
Základní kámen úrazu – neodpovědná výstavba v záplavových územích
Předně je třeba říci, že rozhodující opatření proti povodním se dělají, v Česku spíš nedělají, dávno před povodní, resp. po vypuknutí povodně lze pouze hůře či lépe aktivovat systém protipovodňové ochrany, ale četná ohrožení jsou daná. Celkem vzato, Česká republika je na současné povodně připravena hůře než v roce 2002. Rouhačství? Možná. Nezpochybnitelné je, že připustila další rozsáhlou neodpovědnou výstavbu v záplavových územích, tj. územích ohrožených velkými povodněmi. Hrozí tudíž při srovnatelné povodni vyšší škody než v roce 2002. Ostatní složky protipovodňové ochrany se zlepšily jen mírně. Protipovodňové hráze nemusí stačit, v revitalizaci koryt vodních toků a ve výstavbě suchých poldrů se moc nepokročilo. Můžeme závistivě hledět do Polska, kde u Ratibořic postavili obří suchý poldr, který přinejmenším zmírní vytopení významných měst na Odře včetně Wroclawi.
Dalším zjevným hazardem je stupňující se plundrování orné půdy, kde dominuje stále nižší hnojení statkovými hnojivy. Statkovými hnojivy nehnojená orná půda stále více degraduje, je s to vsáknout stále menší množství srážek a v případě velkých srážek tak citelně přispívat ke zhoršení průběhu povodně. V roce 1989 stavy dobytka umožňovaly přiměřeně ornou půdu hnojit. Dnes jsou na třetině, přičemž polovina hnoje nekončí na poli, ale v bioplynových stanicích na výrobu údajně obnovitelného bioplynu. Křiklavá perverznost s tragickými dopady nejen na průběh povodní.
V této hazardní politice Česko důsledně pokračuje. Zákaz výstavby v záplavových územích z roku 2002 brzy po té Česko devalvovalo tzv. demokratizací protipovodňové ochrany, tj. možností investora před stavebním úřadem dokázat, že povolovanou stavbu proti povodním ochrání. V praxi to obvykle nějak ukecá. Reálně Česko pod rouškou demokratizace protipovodňové ochrany legalizovalo další hazard. Nejde přitom jen o soukromou developerskou i osobní výstavbu bytů, ale i o státem prosazovaný záměr postavit gigafaktory v Dolní Lutyni na Ostravsku. Aktuálně ono území zaplavila povodeň. Prý se vysmějeme povodni. V praxi se vesměs povodeň vysměje nám.
V rámci plnění Zelené dohody pro Evropu, silně kontroverzního Green Dealu, máme dál redukovat beztak nedostatečná stáda dobytka a zvyšovat svou potravinovou závislost na dovozu potravin, často nekvalitních a někdy i závadných, a ještě více plundrovat ornou půdu a zhoršovat průběh velkých povodní. Platí zde, že čím vyšší zornění v příslušném regionu zasaženým velkou povodní, tím větší průšvih.
Povodeň byla předpovězena včas
Mám za to, že Český hydrometeorologický ústav hrozbu současné velké povodně předpověděl včas a že varování bylo dostatečné. Jiná otázka je, jak s ním kde naložili. Ano, informování bylo a je dosti chaotické. Pravda, také povodně bývají chaotické.
Některé přehrady na základě předpovědi hrozby velkých povodní včas odpustili část vody ze svých zásobních prostorů, takže jsou s to část povodňových vod zachytit. Děje se tak v souladu s manipulačními řády přehrad, což u nejvýznamnější Vltavské kaskády znamená, že odpouštělo jenom Lipno a Orlík na Vltavě, Římov na Malši a Hracholusky na Mži. U ostatních přehrad se předpokládá průtokový režim. Zda to je dost nebo málo nechci komentovat, protože globální předpověď neznamená, že tolik a tolik vody spadne a následně proteče tou či onou řekou, resp. do té či oné přehradní nádrže. Na počátku povodně se jako hlavní hrozba uváděla Sázava a další řeky stékající z Českomoravské vrchoviny, v neděli ve 12.30 se jako hlavní problém jeví řeky Vidnava, (jesenická) Bělá a Opava v Moravskoslezském kraji. Zítra tomu ale může být jinak.
Hazard kvete i za povodně
I ten největší blbec by měl vědět, že s povodní nejsou žerty. Že ho může uchvátit, utopit a ani si toho nemusí nikdo všimnout. Zprávy, že se koupala v rozvodněné Malši v Českých Budějovicích či koupal v mírně rozvodněné Vltavě v Praze na Výtoni a ta ho nesla celé dva kilometry, jsou mimořádně smutné. Život je to nejcennější, co člověk má. Za katastrof parametrů současné povodně záchranáři zpravidla nevědí, kam dřív skočit i bez další práce jim přidělané hazardéry. K zásadám bezpečného chování za povodně patří nepřibližovat se k břehům rozvodněných vodních toků. Nikde nevíte, zda velká voda nepodemlela příslušný břeh a že se s vámi neutrhne.
Mnohokrát došlo k utonutí poté, co někdo dělal něco na lávce, pod kterou se valily povodňové vody. Stačí malé zavrávorání a už se topíte. Však ona ta či ona činnost počká, nezblázní se.
Mosty, k jejichž korunám se blíží hladina rozvodněného vodního toku, nepřecházíme ani nepřejíždíme. Opatrnost je na místě i po opadnutí povodňové vlny. Most sice povodeň může vydržet, ale s vážným poškozením, resp. pozdější zřícení nelze vyloučit. Napřed by ho měl prohlédnout statik.
I ten největší blbec by měl vědět, že za povodně, pokud není velkou vodou ohrožen, by měl pokud možno sedět doma a kromě cest do práce a za nákupem potravin (pokud je neohrožuje velká voda) se nevydávat do nejistého terénu záplavových území, které narušila povodeň. Pokud velká voda uchvátí auto se čtyřmi lidmi (tři z nich jsou zřejmě někde utopení), něco bylo zjevně špatně. Jejich počínání mělo též charakter hazardu, byť ne tak křiklavého jako v případě koupajících se v rozvodněné řece.
Jiným hazardem je odmítnutí se evakuovat. Já přece svůj byt a majetek neopustím. Mohou tím riskovat i svůj život a co je horší, mohou tak riskovat i život záchranářů.
Ano, při současných vydatných deštích dochází k sesuvům svahů, k pádu stromů atp. Takové a podobné hrozby je chybou podceňovat. Vycházku do lesa by mělo být samozřejmé odložit na dobu popovodňovou.
Tu a tam protipovodňová ochrana selhala
Plavou například Hanušovice, varování před povodní nepřišlo a podstatná část města byla během deseti minut pod vodou. Podobně tomu je za státní hranicí v polských Glucholazech či v Klodzku. Plave v záplavovém území Opavy postavené sídliště Kateřinky v Opavě, stejně jako za povodně 1997. Tedy, nebude-li ještě hůř.
Ano, poděkovat bychom měli především záchranářům. Konají mnoho velmi užitečné práce ve zlých pracovních a často i v nebezpečných podmínkách. Místo nich si ale honí trika někteří politici. Není tomu tak poprvé.
Jan Zeman
Diskuze je uzavřena.