Jsou výročí, která se do paměti národa zapisují navždy. Ne proto, že bychom se k nim chtěli vracet, ale proto, že nesmíme zapomenout.
Dne 2. července 1942 bylo v nacistickém vyhlazovacím táboře Chełmno zavražděno 82 lidických dětí. Byly usmrceny v pojízdných plynových vozech. Byly to děti, které měly své sny, hračky, rodiče i budoucnost. Jejich jedinou »vinou« bylo to, že se narodily v Lidicích.
Vyhlazení Lidic nebylo jen útokem na jednu obec. Byl to útok na lidskost, na rodiny, na dětství i na samotnou naději. Nacistický režim chtěl vymazat Lidice z mapy i z lidské paměti. Nepodařilo se mu to. Jméno Lidice se stalo symbolem utrpení, ale také symbolem odvahy, důstojnosti a nezlomné vůle nezapomenout.
Když si dnes připomínáme osud lidických dětí, nevzpomínáme pouze na tragickou událost z minulosti. Připomínáme si, jak nebezpečné jsou nenávist, fanatismus a ideologie, které přestávají vnímat člověka jako lidskou bytost. Historie nás učí, že mír, svoboda a lidská důstojnost nejsou samozřejmostí. Musíme je chránit každý den.
Naší morální povinností je uchovávat historickou paměť a předávat ji mladším generacím. Ne proto, abychom šířili nenávist, ale proto, aby se podobné zločiny už nikdy neopakovaly.
Dnes se v tiché úctě skláním před památkou všech lidických dětí i všech nevinných obětí nacistické okupace.
Čest jejich památce. Nikdy nezapomeneme.
Pavel Slouka
Francouzi natočili o Němcích a jejich vyhlazovacích táborech za války film ŠOA. Kdyby kdokoli z vás zde chtěl, tak mu ho přes Úschovnu pošlu ke stažení. Stačí sem do diskuse iportaL24 dát Vaši emailovou adresu.
Monumentální dokumentární film ŠOA (Shoah) z roku 1985, který má stopáž neuvěřitelných 566 minut (tedy přibližně 9 a půl hodiny), je jedním z nejvýznamnějších děl kinematografie zabývajících se holokaustem.
Kdo jsou tvůrci filmu?
Hlavní osobností a mozkem celého projektu byl francouzský režisér, scenárista a intelektuál Claude Lanzmann (1925–2018). Lanzmann natáčením, sběrem materiálů a střihem strávil přes 11 let života.
Čím je film jedinečný? Claude Lanzmann se striktně rozhodl nepoužít ani jednu vteřinu archivních záběrů z války. Celých 9 hodin tvoří výhradně přítomné záběry z míst bývalých vyhlazovacích táborů a detailní, často mrazivé rozhovory s přeživšími, svědky (polskými venkovany) i samotnými pachateli (bývalými esesáky, které Lanzmann často natáčel skrytou kamerou).
Skvěle napsané – jak může někdo zavraždit nevinné děti, co si chtějí jen hrát a jsou bezbranné vůči okolnímu světu…
Byli to Němci, kdo páchal tyto zločiny.
Je dobře, že takové věci připomíná iportal, když na ně ostatní zapomínají.