AKTUALIZUJEME
Výrazný růst spotřebitelských cen u nás pokračoval i v srpnu. Potvrzují to dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu. Zdánlivé zpomalení cenového růstu zařídily pohonné hmoty, které proti předchozímu měsíci zlevnily, v případě dalšího zboží a služeb ale zdražování dál zrychlovalo. Navíc, jak ukazuje srovnání s ostatními zeměmi, rozhodně v Evropě nejsme premianty, spíš naopak. Světlo na konci tunelu se přitom ani zdaleka neobjevuje.
Meziročně vzrostly ceny zboží a služeb v srpnu o 17,2 procenta. Bylo to sice o 0,3 procentního bodu méně než v červenci, avšak svou roli kromě pohonných hmot sehrála i zvýšená srovnávací základna z loňského srpna, kdy se meziroční růst cen vyšplhal proti předchozímu měsíci o 0,7 bodu na 4,1 %. Rozhodně tedy nelze vyvozovat, že v letošním srpnu růst cen zpomalil.
Co se změnilo proti předchozímu měsíci
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. Elektřina zdražila o 0,7 %, zemní plyn o jedno procento, tuhá paliva o 3,7 %, teplo a teplá voda o 1,2 % a nájemné z bytu stouplo o 0,4 %. Z potravin například stouply ceny sýrů a tvarohů o dvě procenta, polotučné trvanlivé mléko zdražilo o 5,5 %, nealkoholické nápoje o 1,2 %, uzeniny o jedno procento, ovoce o 1,2 % a máslo o 3,8 %. Pohonné hmoty a oleje naopak zlevnily meziměsíčně o 9,8 %.
»Největší vliv na změnu cenové hladiny měly v srpnu ceny pohonných hmot. Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř 10 % byly jejich ceny nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,« potvrdila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Ceny zboží úhrnem se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,2 % a ceny služeb stouply o 0,8 %.
Tahounem růstu inflace dál ceny za bydlení
Meziroční zpomalení inflace nastalo zejména v oddíle doprava, kde zmírnil růst cen pohonných hmot a olejů na 28,3 % (v červenci 43,6 %). Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo k zrychlení růstu – uzeniny zdražily meziročně o 14,5 % (v červenci o 13,2 %), mléko, sýry, vejce souhrnně o 24,1 % (v červenci o 22,4 %) a cukr o 41,7 % (v červenci o 34 %).
Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu opět ceny za bydlení. Nájemné z bytu vzrostlo o 5,1 %, vodné o 5,3 %, stočné o 6,4 %, cena elektřiny stoupla o 34,6 %, zemního plynu o 61,4 %, tuhých paliv o 45,8 % a tepla a teplé vody o 20,1 %.
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Mouka zdražila o 64,2 %, polotučné trvanlivé mléko o 48,7 %, drůbeží maso o 33,7 %, oleje a tuky o 49,8 %.
V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 16,2 %. Za stravovací služby si lidé připlatili o 24,7 % více a ubytovací služby zdražily o 20,1 %.
Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) vzrostly o 18 % (v červenci o 19,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
Roční míra inflace se už blíží k dvanácti procentům
Ceny zboží úhrnem vzrostly meziročně o 19,6 % a ceny služeb o 13,5 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců činila v srpnu 11,7 % (v červenci 10,6 %).
Srovnání s ostatními zrovna lichotivé není
Stále platí, že tuzemská inflace v současné době (17,2 %) patří k nejvyšším v Evropě. Vyšší je jen v pobaltských zemích, kde se růst cen pohybuje v rozmezí od 21,6 do 24,8 %, vyplývá z analýzy investiční společnosti Portu. V Eurozóně je inflace znovu rekordní (9,1 %), v EU je odhad srpnové inflace lehce nižší než červencových 9,8 %.
Nejnižší růst cen je ve Francii (o 5,8 %) a v Německu (o 7,9 %). Slovensko vykazuje 13,6 %. V Maďarsku činí inflace 15,6 %, v Polsku 16,1 %. Ve Spojených státech překvapivě klesla z 9,1 na srpnových 8,5 %.
Podobná inflace jako v Česku je například v Bulharsku (17,9 %), Bělorusku (17,9 %), Makedonii (16,8 %) nebo Bosně a Hercegovině (16,7 %). Ze zemí G20 má nejvyšší růst cen stále Turecko (o víc než 80 %), následují Argentina (o 71 %) a Rusko (o 14,3 %).
Trojici zemí s nejnižší inflací tvoří Čína, Japonsko a Saúdská Arábie, zde míra inflace nepřesahuje tři procenta. Nejvyšší růst cen na světě má i nadále Zimbabwe (o 285 %), Libanon (o 168 %) a Súdán (o 149 %)
Ivan Cinka