Za šest let podpořil stát regeneraci necelé desetiny brownfieldů

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poskytlo v letech 2018 až 2023 na projekty regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití 5,06 miliardy korun a podpořilo 415 projektů. Podpořit se tak podařilo necelou desetinu brownfieldů. Došlo k snížení jejich počtu, ne však v takovém rozsahu, jak ministerstvo původně plánovalo. V dnes zveřejněném nálezu to konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Počátkem letošního roku bylo v Národní databázi brownfieldů evidováno v ČR celkem 4349 těchto nevyužívaných, zanedbaných a v některých případech i kontaminovaných nemovitostí – území, areálů, pozemků či objektů.

Z pěti kontrolovaných programů podpory financovalo MPO tři programy z peněžních prostředků státu a dva z prostředků EU. Podporu mohly získat obce a kraje, ale i podnikatelé. Obce a kraje však neměly na rozdíl od podnikatelů o podporu příliš velký zájem.

Největší zájem projevili podnikatelé o dotace z evropského programu Nemovitosti OPPIK (operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Podnikatelské subjekty podaly celkem 1601 žádostí o dotaci. MPO schválilo dotace 357 projektům a do konce roku 2023 na ně vyplatilo celkem 4,2 mld. Kč. »Cílem tohoto programu, který přispěl ke snížení počtu brownfieldů, bylo usnadňovat malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících budov nebo je nahradit novými budovami určenými pro podnikání. To mělo vést k zachování či zvýšení zaměstnanosti v regionu, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo životního prostředí,« uvedli kontroloři.

Miliony z poskytnuté podpory šly na odměny

Kromě dotace umožňoval tento program podpořit projekty také formou finančního nástroje, například úvěry, garancemi nebo kapitálovými investicemi. Na rozdíl od dotace jde o vratnou podporu, kdy se prostředky vrací zpět do systému a mohou být opakovaně využity. Ministerstvo formou zvýhodněného úvěru podpořilo čtyři projekty částkou 118 milionů korun. Na poskytnutí se vedle MPO podílely další dva subjekty – správce a finanční zprostředkovatel. Správce je dceřiná společnost banky vlastněné státem, má zodpovědnost zejména za výběr finančního zprostředkovatele a výpočet jeho odměny. Finanční zprostředkovatel na základě vyhlášené výzvy vybírá konečné příjemce podpory, uzavírá s nimi smlouvy o investici, provádí investiční vyhodnocení jednotlivých projektů a spravuje rozvojový fond, což je akciová společnost, kde je finanční zprostředkovatel jediným akcionářem a statutárním orgánem.

Kontroloři NKÚ zjistili, že těmto subjektům byly zatím vyplaceny odměny ve výši 31,4 milionu korun, tedy téměř 27 procent z poskytnuté podpory. »U výdajů spojených s odměnou pro finančního zprostředkovatele upozorňuje NKÚ na riziko nehospodárnosti, neboť do konce roku 2023 mu byla počítána odměna z částky vyšší, než jakou skutečně spravoval. Na odměně inkasoval 23,3 milionu korun,« shrnuli kontroloři.

Podle NKÚ je nezbytné, aby MPO trvalo na tom, že při přepočtu odměny pro finančního zprostředkovatele bude správce vycházet ze skutečně vyplacených příspěvků.

(jad)