Vykleštěný zákon o podpoře bydlení pomůže jen malému okruhu lidí

Vládní koalice dnes hlasy svých poslanců protlačila Sněmovnou zákon o podpoře bydlení, který by měl podle vlády pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí. Zákon počítá se vznikem kontaktních míst, která mají poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Opozice předlohu kritizovala, tvrdí, že vznikne nová státní realitka za 1,5 miliardy, která ale lidem nic nového nepřinese.

Zákon podpořilo 102 poslanců z řad vládní koalice a opozičních Pirátů. S koalicí hlasoval také nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za ANO. Opoziční hnutí ANO a SPD hlasovaly proti.

Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Nakonec ale prosadila snížení počtu kontaktních míst na 115. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. O jejich zřízení budou rozhodovat obce.

Zákon má na základě pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima, což znamená výrazné zúžení okruhu příjemců. Opozice to kritizovala jako nepřiměřené. Zákon podle ní pomůže jen malému okruhu lidí. Na podporu nedosáhnou například samoživitelky, senioři či handicapovaní už v momentě, kdy mají příjem nad 10 tisíc korun. Podle exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tak budou mít na podporu nárok jen ti, kteří berou dávku v hmotné nouzi. »Je to šlendrián,« prohlásil.

Po změnách zůstal jen cár papíru

Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Z analýzy, kterou iniciativa vypracovala, vyplývá, že při takhle nízkém příjmovém limitu ze skupiny »zranitelných«, a tedy potřebných z pohledu podpory bydlení, vypadne celé spektrum nízkopříjmových domácností v bytové nouzi. Včetně například samoživitelek pracujících za minimální mzdu, seniorů a seniorek či nízkopříjmových pracujících rodin.

Změnu kritizuje také mimoparlamentní KSČM. Podle ní z tolik očekávaného zákona o podpoře bydlení vládní poslanci udělali jen cár papíru. Zákon, který měl pomoct většině z jednoho milionu lidí ohrožených příjmovou chudobou, se tak stane zákonem pro velice úzkou skupinu obyvatel, uvedl místopředseda KSČM Milan Krajča.

Velmi kriticky k návrhu vystupovali zástupci ANO. »Když to opravdu shrnu, tak se jedná o státní realitku za 1,5 miliardy, která vytvoří nových 300 pracovních míst, ale vlastně těm lidem to nic nového nepřinese,« uvedl místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka (ANO).

Podle Evy Fialové (ANO) nový zákon představuje »drahý, složitý, administrativně náročný systém, který opravdu nepřináší žádný nový byt na trh«. »Zákon má s podporou bydlení společný snad pouze ten název,« uvedl Marek Novák (ANO). Předloha se podle něj stane dalším příkladem neefektivní legislativy, jejím jediným výsledkem bude navýšení administrativní zátěže.

Předloha posiluje postavení úřadů práce a stanoví, že tento úřad bude rozhodovat o tom, zda je žadatel v bytové nouzi. Bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu. Úřad bude posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a vyvozovat, zda domácnost spadá do cílové skupiny, které je třeba pomoci. Na návrh Elišky Olšákové (STAN) zařadila Sněmovna mezi skupiny zvláště zranitelných osob také osamělé těhotné ženy a samoživitelky.

V souvisejícím změnovém zákonu Sněmovna přijala pozměňovací návrh, který umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců.

Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

(jad)