Po dvou týdnech vládního volna se kabinet Andreje Babiše (ANO) v pondělí vrátí do Strakovy akademie. Ministři čeká nabitý závěr léta – vedle příprav státního rozpočtu na příští rok budou řešit také opatření proti suchu a postupně se zapojí do kampaně před říjnovými komunálními a senátními volbami.
První pracovní den po vládních prázdninách bude patřit mimo jiné vodě. Kabinet hodlá projednat opatření, která mají pomoci Česku zvládat dlouhodobé sucho a zadržovat vodu v krajině. Téma otevřel premiér Babiš už tento týden, kdy společně s ústeckým hejtmanem a bývalým ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) oznámil obnovení národní koalice pro boj se suchem. Akce se uskutečnila bez přítomnosti současného ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé). »Jsem s ním v kontaktu a určitě nalezneme shodu,« řekl Babiš.
Vláda chce na opatření proti suchu včetně přípravy nových vodních nádrží vyčlenit zhruba čtyři miliardy korun. Peníze mají směřovat například na propojování vodohospodářských sítí, zadržování vody v krajině, budování menších nádrží a rybníků nebo závlahová opatření. Část prostředků má posloužit také k přípravě velkých vodních děl, například na výkup pozemků, projektovou dokumentaci či první práce u nádrží Nové Heřminovy na Bruntálsku, Kryry na Lounsku a Vlachovice na Zlínsku.
Na podzim chce kabinet připravit také speciální zákon, který má určit seznam zhruba 20 plánovaných vodních nádrží. »Financování ostatních vodních děl, které máme v plánu, chceme řešit prostřednictvím speciálního zákona, protože to projekt na mnoho dalších vlád do budoucna,« uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Další peníze chce vláda podle Babiše získat z evropských prostředků, o jejichž využití bude Česko jednat s Evropskou unií letos v listopadu.
V úterý a ve středu se pozornost přesune k hlavnímu podzimnímu úkolu vlády – přípravě státního rozpočtu na rok 2027. Šéfka resortu financí Alena Schillerová (ANO) začne s jednotlivými ministry vyjednávat o jejich rozpočtových požadavcích. Už nyní je přitom jasné, že požadavky resortů budou vyšší než částka, kterou bude možné rozdělit.
Premiér před vládní přestávkou uvedl, že schodek rozpočtu by měl být v příštím roce výrazně nižší než 400 miliard korun. Letos stát plánuje deficit 310 miliard. Schillerová očekává, že jednotlivé resorty přijdou s požadavky v řádu desítek až stovek milionů korun. Samostatně bude jednat také s odbory, které požadují zvýšení platů ve veřejném sektoru.
České veřejné finance přitom zůstávají pod tlakem. Deficit překonal hranici 400 miliard korun pouze během pandemie covidu-19, kdy v roce 2021 dosáhl 419,7 miliardy korun. Letošní rok by byl už třetím v řadě, kdy by se schodek pohyboval mezi 300 a 400 miliardami korun.
Na rozpočtu bude vláda pracovat během září a do konce měsíce musí jeho návrh předložit Poslanecké sněmovně.
Ještě předtím se poslanci sejdou mimořádně. Do Sněmovny se vrátí v úterý 25. srpna, kdy budou hlasovat o prezidentem Petrem Pavlem vetované novele rozpočtových zákonů. Hlava státu ji odmítla v červenci s odůvodněním, že může ohrozit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabit parlamentní kontrolu nad nakládáním s veřejnými penězi.
Vládní koalice veto odmítá a je připravena ho přehlasovat. K tomu potřebuje nejméně 101 hlasů, přičemž ANO, SPD a Motoristé mají ve Sněmovně dohromady 108 mandátů, takže věc by měla být jistá.
Novela by mimo jiné umožnila vládě zvyšovat výdaje na obranu nad rámec Sněmovnou schváleného rámce až do roku 2036. Výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP by se zároveň nezapočítávaly do schválených výdajových rámců. Podobně by kabinet mohl navyšovat prostředky na strategické infrastrukturní projekty.
Pro Babišovu vládu tak po dvoutýdenní přestávce začíná období, v němž se budou prolínat praktické vládní úkoly s politickou kampaní. Zatímco ministři budou v následujících týdnech hledat peníze pro své resorty a připravovat rozpočet na příští rok, jejich strany už zároveň zamíří za voliči před říjnovými komunálními a senátními volbami.
(pk)


Já jsem si zrovna říkal, jaký to byl klid. Bez Rakušana, Kupky a Jakoba…
Jaká je geneze polistopadových vztahů s Čínou?