První září sice oficiálně otevírá topnou sezonu, radiátory se ale automaticky nerozehřejí. Rozhodující je venkovní teplota. V Česku se sice zpravidla začíná topit až koncem září a začátkem října, už nyní je ale ta vhodná chvíle připravit domácnost na chladnější měsíce. U rodinného domu vytápěného plynem se při spotřebě přibližně 15 až 20 MWh mohou orientační náklady na vytápění pohybovat kolem 30 až 40 tisíc korun za sezonu. Část výsledného účtu přitom mohou domácnosti ovlivnit poměrně jednoduchými kroky.
První září topení automaticky nespustí
Z legislativního pohledu začíná takzvané otopné období 1. září a končí 31. května. Skutečný začátek vytápění se ale řídí počasím. Dodávky tepla se zahajují ve chvíli, kdy průměrná denní venkovní teplota klesne ve dvou po sobě následujících dnech pod 13 °C a podle předpovědi se neočekává její opětovný růst nad tuto hranici.
V posledních letech navíc bývá začátek září relativně teplý a reálný začátek vytápění se může v jednotlivých regionech výrazně lišit podle počasí a nadmořské výšky.
»Začátek září je ideální chvíle zkontrolovat topnou soustavu ještě předtím, než ji budeme skutečně potřebovat. Řada problémů, jako je zavzdušněný radiátor, nefunkční termostatická hlavice nebo špatně nastavený kotel, se projeví až při prvním spuštění. Včasnou revizí předejdete poruchám uprostřed zimy, kdy nechcete zůstat bez tepla, a především si zajistíte, že topení poběží úsporně,« říká Miren Memiševič, vedoucí oddělení energií Skupiny Klik.cz.
Vytápění domu vyjde na desítky tisíc korun
U rodinného domu vytápěného plynem se při orientační spotřebě 15 až 20 MWh mohou náklady na vytápění pohybovat kolem 30 až 40 tisíc korun za topnou sezonu. U domácnosti využívající tepelné čerpadlo se při spotřebě přibližně 4 až 10 MWh elektřiny pohybují orientačně kolem 20 až 40 tisíc korun.
Konkrétní částka závisí na energetické náročnosti domu, průběhu zimy, spotřebě, zvoleném tarifu i ceně energie. Vedle samotné ceny proto rozhoduje také to, jak efektivně domácnost s teplem hospodaří.
Jedním z nejjednodušších opatření je nastavení teploty. Snížení teploty o jeden stupeň může orientačně znamenat úsporu kolem 6 % nákladů na vytápění. V místnostech, kde lidé běžně pobývají, se jako komfortní teplota doporučuje přibližně 20 až 21 °C.
»Rozhodně není cílem, aby lidé kvůli úsporám doma mrzli. Častým problémem je spíš zbytečné přetápění. Pokud má někdo v celém bytě dlouhodobě 23 nebo 24 stupňů, může se to na spotřebě projevit výrazněji než řada drobných úsporných opatření,« upozorňuje Memiševič.
Vypnout topení úplně? Úspora může být menší, než se zdá
Při odchodu do práce nebo na několikadenní cestu může být lákavé stáhnout radiátory úplně na nulu. To ale není správné řešení. Pokud vybavení místností a stěny výrazně prochladnou, na jejich vyhřátí je poté potřeba více energie a náklady letí nahoru.
Vhodnější je domácnost během nepřítomnosti temperovat. Při delším odjezdu lze teplotu snížit přibližně na 15 až 18 °C a po návratu ji opět zvýšit na běžnou úroveň.
Podobně důležitý je způsob větrání. Dlouhodobě otevřená mikroventilace ochlazuje nejen vzduch, ale postupně také okolní stěny. Efektivnější je otevřít okno naplno na několik minut, rychle vyměnit vzduch a následně jej opět zavřít.
»Největší efekt obvykle nepřinese jeden zázračný trik, ale kombinace několika jednoduchých návyků. Nepřetápět, při odjezdu pouze snížit teplotu, krátce a intenzivně větrat a nenechávat radiátory zakryté nábytkem nebo závěsy. Pomohou i těsnicí pásky ve dveřích a oknech. Samostatně jde o drobnosti, v součtu ale mohou mít na spotřebu znatelný vliv,« vysvětluje Memiševič.
Ani vypnutý radiátor neznamená nulový účet
Specifická situace nastává v bytových domech s centrálním vytápěním. Vyúčtování tepla se zde skládá ze základní a spotřební složky. Základní složka tvoří přibližně 30 až 50 % nákladů a rozděluje se mezi domácnosti podle započitatelné podlahové plochy.
Část nákladů proto domácnost zaplatí i v případě, že má radiátory zcela vypnuté. Vypnutím topení lze snížit především spotřební složku, nikoli celý účet.
Úplné odstavení vytápění navíc může vést k výraznému ochlazení bytu a následně k vyšší potřebě energie při jeho opětovném vytápění.
Pět věcí, které udělat před prvními chladnými dny
- Odvzdušnit radiátory a ověřit, že se zahřívají rovnoměrně.
- Zkontrolovat kotel a topnou soustavu, včetně tlaku a termostatu.
- Nepřetápět: snížení teploty o jeden stupeň může orientačně znamenat kolem 6% úspory.
- Větrat krátce a intenzivně namísto dlouhodobě otevřené mikroventilace.
- Zkontrolovat okna a dveře, zda jimi zbytečně neuniká teplo.
Metodika
Orientační náklady na vytápění rodinného domu vycházejí z modelových propočtů pro spotřebu přibližně 15–20 MWh u plynového vytápění a 4–10 MWh elektřiny u tepelného čerpadla. Odpovídající orientační náklady činí přibližně 30–40 tisíc Kč, respektive 20–40 tisíc Kč za topnou sezonu. Konkrétní výsledek závisí na spotřebě, ceně energie, dodavateli, tarifu a dalších parametrech domácnosti.
(pr)
FOTO – Klik.cz