Kreml označuje za »chybná« tvrzení například výrok německého kancléře Friedricha Merze, že ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit Sovětský svaz, a také za »absolutně nesmyslná« tvrzení, že Putin plánuje invazi do členské země NATO.
Putin v roce 2005 označil rozpad SSSR za největší geopolitickou katastrofu 20. století, protože desítky milionů Rusů zchudobněly a samotné Rusko čelilo hrozbě rozpadu.
Ruský prezident zároveň opakovaně popřel, že by měl jakékoli plány na útok na NATO, a prohlásil, že takový krok by byl pro Rusko pošetilý vzhledem k konvenční vojenské převaze NATO nad Ruskem.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí prohlásil, že Putin chce obnovit »starý Sovětský svaz« a že se Evropa musí bránit proti tomu, co označil za jasné ruské záměry, definované, jak řekl, v doktrínách ruského státu, napadnout NATO.
»To není pravda,« řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když se ho na Merzovy komentáře ptali. »Vladimir Putin nechce obnovit SSSR, protože to je nemožné a on sám to opakovaně řekl,« připojil.
»Diskuse o tom není vůči našim partnerům zdvořilá,« poznamenal Peskov. »Pan Merz si toho samozřejmě není vědom,« připojil.
»Co se týče přípravy útoku Ruska na země NATO, to je naprostá hloupost,« poznamenal mluvčí Kremlu.
Merz již dříve označil novou bezpečnostní strategii USA za »částečně pochopitelnou a částečně nepřijatelnou, ale v každém případě očekávanou a bez překvapení«.
Merz dokonce zopakoval, že Evropané se v bezpečnostních záležitostech »musí stát ještě nezávislejšími na USA«. Rovněž uvedl, že amerického prezidenta pozval k návštěvě Německa, ale také do vlasti jeho předků.
Dokument o bezpečnostní strategii USA zhruba odpovídá tomu, co prohlásil americký viceprezident J. D. Vance loni v únoru na mnichovské bezpečnostní konferenci, uvedl Merz s odkazem na obvinění, která Vance tehdy vznesl proti Evropě za omezování svobody projevu a vylučování stran, jako je Alternativa pro Německo (AfD). »Některé body jsou z evropského hlediska pochopitelné, některé očekávané a některé nepřijatelné. Nevidím důvod, proč by Američané chtěli zachraňovat demokracii v Evropě. Pokud by ji bylo třeba zachraňovat, mohli bychom ji bránit sami,« řekl charakteristicky kancléř.
Nezávislost na USA v bezpečnostních záležitostech
Pokud jde o spolupráci v bezpečnostní politice, Merz se prohlásil za »pravdu« ve svém přesvědčení, že »my v Evropě, a tedy i v Německu, se musíme stát v bezpečnostních záležitostech ještě nezávislejšími na USA«.
Dodal, že ve svých rozhovorech s Američany vždy říká, že »Amerika na prvním místě« je dobrá, ale »Amerika sama« nemůže být v zájmu USA. »Vždycky jim říkám, že Amerika také potřebuje partnery ve světě a jedním z těchto partnerů může být Evropa,« zdůraznil kancléř a dodal: »A pokud s Evropou nemůžete nic dělat, tak si alespoň udělejte svého partnera z Německa.«
Washingtonská lhostejnost k budoucnosti Evropy
Merz také poznamenal, že USA jsou do značné míry lhostejné k osudu Evropy, ale mají společný cíl, »zachování svobody, bezpečnosti a míru na našem kontinentu«, a vyjádřil naději, že Američané »nás na této cestě budou následovat, že i oni to budou považovat za správné a nezbytné ve svém vlastním zájmu«. »Pokud se tak nestane, pokračoval, měli bychom být alespoň psychicky a jednoho dne i prakticky připraveni na něco takového,« uvedl.
Merz uvedl, že návštěva Donalda Trumpa v Porýní-Falci, odkud pocházel jeho pradědeček, by se mohla uskutečnit již v roce 2026. »Pozvánka k návštěvě Berlína je samozřejmě na stole a řekl mi, že to chce udělat příští rok. Pak uvidíme, jestli se nám podaří společně navštívit jeho vlast,« řekl Merz.
(is)