Češi dnes vidí ekonomickou situaci svých domácností přibližně stejně jako za minulé krize před zhruba deseti lety. Avšak vzhledem k tomu, že společnost v minulých letech konjunktury více méně bohatla, je nynější šok o to silnější. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993, ukázal květnový průzkum agentury STEM, uskutečněný ve spolupráci se společností KPMG.
»Zaznamenáváme poměr prudký propad hodnocení. Covidová pandemie a její důsledky se zčásti přelévají do situace, která je teď způsobena válkou na Ukrajině,« uvedl na včerejší on-line tiskovce ředitel STEM Martin Buchtík. Dodal, že společnost v minulých letech konjunktury bohatla a její nynější šok je daný také tím, na jaké ceny a nastavení rodinných rozpočtů byli lidé zvyklí.
Svou životní úroveň považuje teď za špatnou téměř třetina dotázaných, před rokem to byla necelá čtvrtina. Pocit chudoby má 34 procent respondentů, loni v květnu to bylo 26 %. Polovina lidí uvádí, že se jim za poslední rok finanční situace zhoršila. Podobné byly výsledky za minulé krize v letech 2011 až 2013.
Celkem 49 % v květnu sdělilo, že teď obtížně vychází s příjmem. Loni v září to bylo 47 %. Podíl lidí s vážnými problémy pak od září vzrostl z 15 na 18 %. »Přestože se příjmy snižují, tak se výrazně nemění schopnost s nimi vycházet,« podotkl Buchtík. Dodal ale, že každé procento představuje zhruba 80 000 lidí.
Podle Buchtíka jsou výsledky průzkumu podstatné pro nastavení cílené podpory potřebným. »Lidé, kteří vymýšlejí návrhy, nerozumí životu těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Nikdy to nezažili. Je pro ně mentálně složité vymyslet co dělat, tím pádem to (podpora) není efektivní,« poznamenal sociolog.
Lidé očekávají, že bude ještě hůř
Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi podle průzkumu 83 % dotázaných, před rokem to bylo 68 %. Za velmi špatnou považuje ekonomickou situaci v České republice 30 % dotázaných, ještě minulý rok v září jich bylo jen 15 %. Podíl lidí s pozitivním vnímáním pak klesl od září z 36 na 17 %.
Celkem 52 procent lidí si přitom myslí, že se vývoj neubírá správným směrem. Je to nejhorší výsledek za posledních deset let a druhý nejhorší za poslední čtvrtstoletí. Větší skepse než nyní panovala jen v roce 2012.
S obavami na vývoj v příštích 12 měsících pohlíží 45 % respondentů. O něco větší podíl byl jen v roce 2001 a 2010. Další dvě pětiny cítí nejistotu. Zbývajících 15 % očekává další rok s nadějí, což je ovšem nejmenší podíl za sledované období od roku 1996. Podobná byla situace jen mezi lety 2010 a 2012.
Celkem 43 % lidí očekává, že ceny v příštím půlroce porostou ještě strměji. Podle ekonoma z KPMG Adama Páleníčka zřejmě i na základě takovýchto očekávání dojde ke snížení spotřeby domácností, což spolu s omezením investic povede k poklesu ekonomiky.
(ici)