Protiváleční politici napříč zeměmi ocenili summit na Aljašce. Orbán ho označil za zlomový okamžik

Čeští i světoví politici, kteří nejsou probruselsky a proválečně oriantovaní a naopak si přejí zastavení bojů na Ukrajině, v dnešních reakcích pozitivně hodnotí summit v Anchorage na Aljašce. Maďarský premiér Viktor Orbán označil summit za zlomový okamžik, europoslankyně a lídryně STAČILO! pro nadcházející sněmovní volby v Česku Kateřina Konečná upozornila, že »válechtivým papalášům vyskakují pupínky« z toho, že jsou schopni prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin spolu jednat.

»Po letech, kdy dvě největší jaderné mocnosti pouze posílaly vzkazy a rušily rámec spolupráce, se situace mění. Svět je dnes bezpečnější než včera,« napsal na sociální síti Orbán, který nedávno uvedl, že Moskva válku na Ukrajině vyhrála a Západ by to měl přijmout. Podle něj Evropa promarnila šanci jednat s Putinem v době, kdy byl u moci Joe Biden, a nyní riskuje, že o jejím osudu budou rozhodovat jiní.

Na Slovensku summit ocenili představitelé vlády i prezident Peter Pellegrini. Připomněli sice, že konkrétní výsledky nepřinesl, považují jej však za důležitý krok k budoucím jednáním. »Jeden summit válku ukončit nemůže, ale je lepší mluvit, než bojovat,« uvedl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (SD-HLAS). Prezident Pellegrini označil schůzku za významný mezinárodní krok směrem k hledání udržitelného míru a vyzdvihl nutnost zapojení Ukrajiny do dalších jednání.

Premiér Robert Fico (SD-SMER) prohlásil, že summit zahájil proces normalizace vztahů mezi USA a Ruskem, k podobnému kroku vyzval i Evropskou unii. Podle něj se ukáže, zda hlavní evropské státy podpoří snahu vést konflikt k rychlému ukončení, nebo zda budou pokračovat ve strategii oslabování Ruska prostřednictvím podpory Ukrajiny. Fico znovu zopakoval, že válka má historické kořeny a že je nutné diskutovat o bezpečnostních zárukách nejen pro Ukrajinu, ale také pro Rusko.

Předseda Slovenské národní strany Andrej Danko (SNS) označil setkání na Aljašce za příležitost k dosažení míru a zdůraznil, že Evropa by neměla být při dalších jednáních opomenuta.

V Česku se jako jedna z prvních k summitu vyjádřila šéfka KSČM Konečná. »Aljaška v plné nahotě ukázala to, co všichni víme, jen se o tom nesmí mluvit. Valkychtivým papalášům – včetně těch českých – vyskakují pupínky z toho, že jsou schopni Trump s Putinem společně jednat. A poštěkávající psíky z Evropy k tomu vlastně nepotřebují. Což je vlastně paradox, protože Evropa vytahuje občanům z kapes peníze, aby konflikt mohl dále pokračovat,« uvedla Konečná na sociální síti X.

»Takže ještě jednou – Aljaška je ÚSPĚCH. Větší než všechny sankce a dodávky zbraní. Věřím, že jednání budou pokračovat – i navzdory krokodýlím slzám přeběhlíků, jako je Lipavský!« dodala šéfka KSČM.

Komunikaci mezi oběma lídry ocenil i šéf SPD Tomio Okamura. »Když Putin říká, že pro dosažení míru je nutné řešit příčiny – tím myslí expanzi NATO. Do nedávna USA nehledaly spojence, ale vazaly a loutkové režimy. To by pro Rusko znamenalo podřízení americkému dohledu, vlivu, korporacím, bankám, neziskovkám. Za těchto podmínek Rusko kooperovat odmítalo a odmítá. To fakticky znamená, že Rusko neustoupí od vlastního zajištění svého bezpečnostního zájmu – Ukrajina nesmí do NATO, musí se demilitarizovat, změnit vládu a uznat ztrátu části území. USA pod Trumpem to nyní vidí jako realistické východisko, ale EU a Zelenského režim na Ukrajině ne. V tom je teď jeden zakopaný pes,« konstatoval Okamura na síti X.

Česko by podle předsedy SPD mělo situace využít ve vlastním zájmu. »ČR má zájem na levnějších energiích, stabilních trzích a otevřených dodavatelských řetězcích. Na zastavení migrace z Ukrajiny. Měli bychom proto podporovat ne nekonečné zabíjení, ale cestu k udržitelnému příměří,« dodal Okamura, který schůzku na Aljašce označil jako signál ochoty komunikovat.

První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček považuje summit na Aljašce za první krok velké taktické bitvy. »Nebylo reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války. Může to být ale začátek jejího konce,« napsal na sociální síti Havlíček.

Americko-ruské rozhovory trvaly více než tři hodiny a zahrnovaly několik formátů: jeden na jednoho v limuzíně amerického vůdce cestou na hlavní místo konání a v malé skupině »tři na tři«. Ruskou delegaci tvořili poradce Kremlu Jurij Ušakov a ministr zahraničí Sergej Lavrov, zatímco americkou delegaci ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff.

Po jednáních Putin tisku prohlásil, že hlavním tématem summitu bylo urovnání ukrajinského konfliktu. Ruský prezident také vyzval k novému začátku v bilaterálních vztazích a návratu ke spolupráci. 

(pk)