Výnosy evropských státních dluhopisů včera prudce vzrostly: Výnos 30letého francouzského dluhopisu vzrostl o 12 bazických bodů na 4,85 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2008.
Výnos německých dluhopisů vzrostl téměř o stejnou částku na 3,73 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2011. Investoři nadále zdůrazňují obavy z vysoké úrovně evropského veřejného dluhu a inflačních tlaků pramenících z probíhající války na Blízkém východě.
Německo opustilo velkou část své tradiční úsporné politiky, aby financovalo zbrojení a infrastrukturu a plánuje do roku 2027 nové financování ve výši více než 200 miliard eur, zatímco Francie si udržuje deficit blízký 5 % a dluh odpovídající zhruba 118 % HDP.
»Rostoucí výnosová křivka naznačuje, že se fiskální obavy vracejí do popředí zájmu trhu, přičemž slabost je patrná zejména v dlouhodobém horizontu,« řekl agentuře Bloomberg Marcus Jennings, stratég společnosti Wells Fargo.
»Investoři požadují stále rostoucí cenu za uzamčení svých peněz na 10, 20 nebo 30 let,« vysvětlují účastníci trhu serveru Naftemporiki »Zhoršení je způsobeno dodatečnou kompenzací, kterou investor požaduje za převzetí rizika inflace, úrokových sazeb a zhoršování veřejných financí po celá desetiletí,« dodávají.
Pro úplnost, v roce 2025 dosáhl veřejný dluh v eurozóně 13,85 bilionu eur, přičemž nejvyšší absolutní úroveň dluhu měly Francie, Itálie a Německo.
Veřejný dluh se skládal z 84,3 % z dluhových cenných papírů v eurozóně a 83,6 % v EU, z 13,2 % z úvěrů v eurozóně a 13,9 % v EU a z 2,5 % z cizí měny a vkladů v eurozóně i EU.
»V Evropě jsou důležitějšími faktory výdaje na obranu, energetická bezpečnost a investice do infrastruktury,« říká Al Cattermole, senior manažer portfolia fixních příjmů ve společnosti Mirabaud Asset Management.
Náklady na půjčky prudce rostou i v USA
Tento krok přichází krátce poté, co americké ministerstvo financí muselo zaplatit jedny z nejvyšších nákladů na půjčky za poslední desetiletí za účelem emise nových dluhopisů. Minulou středu provedlo aukci desetiletých dluhopisů s výnosem 4,683 %, což je nárůst oproti 4,58 % v předchozí emisi a úroveň, která nebyla zaznamenána od roku 2007.
Spojené státy také minulý čtvrtek prodaly 30leté dluhopisy v hodnotě 25 miliard dolarů s výnosem 5,216 %, což je nárůst oproti 5,058 % v červenci a nejvyšší cena aukce této délky od roku 2001. Ministerstvo financí muselo nabídnout výnos přibližně o 0,4 bazického bodu vyšší, než jaký trh těsně před aukcí stanovil.
Federální dluh Spojených států se blíží hranici 40 bilionů dolarů.
Situaci nyní zhoršuje bezprecedentní konkurence o kapitál ze strany soukromého sektoru. Velké americké technologické společnosti, jako jsou Alphabet, Amazon a Meta, letos vydaly dluhopisy v hodnotě téměř 220 miliard dolarů na financování vývoje umělé inteligence. »Existuje konkurence o kapitál, která je v posledních letech bezprecedentní,« řekl Vivek Paul, hlavní investiční stratég ve Spojeném království v BlackRock Investment Institute. »Vzhledem k faktorům, jako je rostoucí rozvoj umělé inteligence, se tato dynamika nedostatku kapitálu zrychluje, což se odráží ve výnosech dluhopisů.«
Výdaje na obranu – zbrojení
Jedním z nejdůležitějších důvodů nárůstu dluhu, zejména v EU, jsou výdaje na obranu. Geopolitické posuny posledních let postavily navýšení této rozpočtové položky do privilegovaného postavení, jak se ukázalo na začátku roku 2025.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla nucena navrhnout pozastavení pravidel Paktu stability a růstu týkajících se výdajů na zbrojení.
Návrh byl nakonec schválen, přičemž se pro tento přístup rozhodlo 17 členských států. Toto opatření usnadnilo závazek, který učinily země EU, které jsou členy NATO, s výjimkou Španělska, o několik měsíců později na summitu Atlantické aliance, a to zvýšit tyto výdaje na ekvivalent 5 % HDP do roku 2035. To představuje významný nárůst za posledních 10 let.
Slabý stav evropské ekonomiky v posledních letech a dokonce i cenové regulace také významně zatěžují dluh.
Varování MMF
Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější zprávě s názvem »Fiskální zpřísňování v Evropě: Řešení rostoucího tlaku na výdaje« varuje: »Rostoucí tlak na výdaje pramenící ze stárnutí populace, klimatické transformace, obrany a úrokové zátěže se střetávají s již tak vysokou úrovní zadlužení a nedostatkem politické vůle ke zvýšení daní nebo k zavedení rozsáhlých škrtů. Pokud tyto síly nebudou kontrolovány, posunou veřejný dluh na neudržitelnou trajektorii a postupně podkopou kvalitu a důvěryhodnost veřejných služeb,« tvrdí analytici MMF.
V tomto scénáři je »cílem udržet veřejný dluh na udržitelné úrovni. Bez opatření se průměrný veřejný dluh v EU v příštích 15 letech zdvojnásobí a průměrná míra zadlužení v evropských zemích dosáhne do roku 2040 130 %«.
Obtížná rozhodnutí
Řešení? Podle expertů MMF je zapotřebí trojí strategie: reformy, fiskální úpravy a dlouhodobé institucionální změny. Zaprvé, »rozsah nezbytných úprav závisí do značné míry na ambicích reforem,« píší analytici MMF.
Simulace ukazují, že bez reforem by typická evropská země musela provést fiskální úpravy ve výši kumulativně přibližně 5 % HDP během pěti let – tedy přibližně 1 % HDP ročně.
»Kombinace reforem a fiskálních úprav je v konečném důsledku rozhodnutím každé země, založené na sociálních preferencích a politické účelnosti. I s rozhodnými reformami a fiskální disciplínou budou země s vysokým dluhem pravděpodobně čelit obtížným rozhodnutím ohledně rozsahu veřejných služeb a role státu,« uvádí MMF.
(is)