Přínos státních i evropských dotací ve výši téměř 16 miliard korun, které byly investovány do podpory venkova na období 2014 až 2020, nelze vyhodnotit. Projekty neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle. V dnes zveřejněné zprávě to konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
NKÚ se zaměřil na peníze státu a Evropské unie vyplácené z Programu rozvoje venkova na období 2014–2020. Prověřil vybraná opatření, na která bylo k září 2023 vyplaceno celkem 15,7 mld. Kč. Tyto prostředky směřovaly především na podporu investic zemědělských podniků a podporu nezemědělských činností a agroturistiky. Zkontroloval rovněž 20 projektů u vybraných šesti příjemců dotací. Jak tato podpora k rozvoji venkova přispěla, však nelze podle kontrolorů vyhodnotit.
»Kontrola ukázala, že MZe nedefinovalo cíle programu konkrétně a měřitelně, aby bylo možné vyhodnotit, jaké měla poskytnutá podpora přínosy pro rozvoj venkova. MZe na zjišťování takového přínosu v podstatě rezignovalo i na úrovni jednotlivých projektů,« konstatovali kontroloři. Údaje požadované v žádostech o dotaci a v monitorovacích zprávách nejsou podle NKÚ vzájemně provázány a lze tedy jen těžko ověřit, zda projekt dosáhl zamýšleného cíle.
Zatímco u podpory investic zemědělských podniků byla situace lepší a v pěti kontrolovaných projektech ze sedmi bylo zřejmé a ověřitelné, jak tyto investice přispěly např. k vyšší produktivitě farmy či péči o chovaná zvířata, u třinácti projektů na podporu nezemědělských činností a agroturistiky tomu bylo naopak. Ani jeden z nich nebyl kontrolory NKÚ hodnocen bez výhrad. »Příjemci podpory nenastavili konkrétní a měřitelné cíle k hodnocení účelnosti nebo významně nedosahovali předpokládaných ekonomických výsledků z nezemědělské činnosti, na kterou obdrželi podporu. SZIF schvaloval k podpoře i projekty, u nichž byly už v žádosti o dotaci uvedeny příliš obecné cíle typu: ‚dojde k uspokojení občanů a návštěvníků obce…‘ nebo: ‚…dojde k využití potenciálu venkova a venkovského prostředí… ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech‘,« uvádí zpráva NKÚ.
Monitorovací zprávy plné chyb
K vyhodnocení projektu mají sloužit tzv. monitorovací zprávy. Kontroloři byli překvapeni množstvím chyb, které obsahovaly. NKÚ zjistil, že v nich příjemci dotace často uváděli nesprávné údaje. Chyby odhalil u poloviny z 20 kontrolovaných projektů.
»Příjemci například nevykázali tržby za projekt, ale za celý podnik; v jiném případě uvedli, že z nezemědělských činností, na které čerpali dotaci, nedosáhli žádných tržeb, ačkoliv kontrola NKÚ ukázala, že tržby měli,« uvedl NKÚ. SZIF obsah zpráv vůbec nekontroloval. Kontrolorům NKÚ úředníci Státního zemědělského intervenčního fondu sdělili, že uvedená data ve své činnosti nijak nevyužívali. Ověřovali jen, zda zprávy byly odevzdány v termínu. A zatímco za nedodání zprávy riskoval příjemce sankci, za nesprávné informace žádný postih nehrozil, poukázal NKÚ. »Takto praktikovaný monitoring nejenže neplní svůj účel, ale je ve svém důsledku zbytečnou administrativní zátěží,« konstatoval úřad.
Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.
Za významný nedostatek považuje NKÚ i fakt, že SZIF ani MZe ve třech případech neoznámily orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu ze strany žadatele o dotaci. Tuto povinnost jim přitom ukládá zákon. Resort postup v této věci hájí tím, že ani on, ani SZIF nedošli k závěru, že okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu.
(jad)