Se záměrem vlády vyhlásit Národní park Křivoklátsko nesouhlasí starostové obcí, kterých se vyhlášení parku dotkne. Proti se staví také Lesnicko-dřevařská komora ČR i Agrární komora ČR. Stávající ochrana území je podle nich dostatečná a zvýšený turistický ruch nebude přínosem pro přírodu ani pro místní obyvatele.
»Stávající přírodě blízké hospodaření na území navrhovaného národního parku dlouhodobě vychází ze zásad trvale udržitelného hospodaření,« uvedla valná hromada Lesnicko-dřevařské komory ve stanovisku zaslaném redakci iportaL24.cz. Zdůrazňuje, že jde o unikátní ekosystém, který je výsledkem práce lesníků několika generací.
K požadavku Lesnicko-dřevařské komory se připojila také Agrární komora. »Vytvoření pátého národního parku na území České republiky a s přihlédnutím ke specifikům oblasti Křivoklátska by znamenalo zásadní změny v hospodaření v této oblasti. Doporučujeme proto důkladně zvážit ekologické, environmentální a ekonomické aspekty tohoto kroku, který má potenciál ovlivnit toto území na mnoho let,« řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Vyhlášení NP Křivoklátsko si vláda napsala do programového prohlášení. »Vznik národního parku znamená i významný krok k vytvoření podmínek pro lepší ochranu tohoto území, zejména lesních porostů, ale samozřejmě i rozkvět obcí v regionu,« uvedlo ministerstvo životního prostředí.
Lesnicko-dřevařská komora podotkla, že Křivoklátsko je chráněné již platnou legislativou a není v současné době ohrožené. »Experimentem ministerstva životního prostředí jsou dnes daleko více ohroženy tisíce hektarů kvalitních přírodě blízkých lesních porostů ve stávajících národních parcích, které plní všechny své funkce včetně ekologické,« uvedla komora. Dojde-li k vyhlášení NP Křivoklátsko, bude to podle ní rozhodnutí čistě politické, které do budoucna přinese řadu problémů a rizik včetně značné újmy ekonomické bez ekvivalentního efektu.
Vyšší zátěž pro místní i přírodu
Se záměrem vlády nesouhlasí ani starostové dotčených obcí. V dubnu více než 30 představitelů obcí vyzvalo poslance a senátory, aby záměr opustili, nynější ochrana je podle nich dostatečná. Uvádějí, že chybějí oficiální podklady, které by prokázaly, že vyhlášení parku je nezbytné. MŽP chce podklady zveřejnit s červnovým začátkem procesu vyhlašování parku, který má být završen schválením zákona.
Podle starostky Karlovy Vsi na Rakovnicku Ivety Kohoutové národní park vstoupí do místního venkovského života a zvýšený turismus znamená vyšší dopravní zátěž, více odpadků, ale nikoliv vyšší ochranu přírody.
Zahájení procesu vyhlašování považuje trochu za podraz starostka Křivoklátu Libuše Vokounová. »My bychom potřebovali, aby sem jezdilo méně turistů,« řekla ČTK.
Naopak vedení Středočeského kraje krok ministerstva životního prostředí jednoznačně vítá, podle hejtmanství právě status národního parku poskytuje území nejvyšší stupeň ochrany. Ze stran ve Středočeském kraji proti zřízení NP dlouhodobě vystupuje zejména KSČM, která však nyní nemá zastoupení v krajském zastupitelstvu.
Park by se měl rozkládat na 16 procentech nejcennějšího území nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Podle ministerstva má chránit především křivoklátské lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém tamějšího hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. Veškeré zásahy v lesích v národních parcích mají směřovat ke zvýšení jejich druhové i věkové rozmanitosti.
Podle starostů i některých odborníků lze ale systém hospodaření upravit i za fungování nynější chráněné krajinné oblasti. Poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností, podle nich je třeba v nich právě pro zajištění jejich životaschopnosti hospodařit. Lidé z vedení obcí také upozorňují na to, že turistický ruch spojený s národními parky znamená zvýšenou dopravu a nadměrný turismus, což bude zátěž pro místní i přírodu.
Česká republika má čtyři národní parky
Krkonošský národní park
Turistické zajímavosti: nejvyšší česká hora Sněžka (1602 metrů n. m.), Obří důl, Mumlavský vodopád, meandry Labe, Pančavský vodopád, Kotel, Rýchorský prales, Modrý důl, lyžařská střediska Horní Mísečky, Harrachov, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův Mlýn.
Národní park České Švýcarsko
Vyhlášen byl1. ledna 2000. Rozkládá se na zhruba 7930 hektarech, z toho 96 procent tvoří lesní pozemky. Park zahrnuje sever Ústeckého kraje při hranici s Německem, zaujímá část CHKO Labské pískovce a zasahuje i do CHKO Lužické hory. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska.
Turistické zajímavosti: Pravčická brána, soutěsky řeky Kamenice, Jetřichovické stěny, soutěska Křinice, Kyjovské údolí.
Národní park Podyjí
Vyhlášen byl 1. července 1991. Rozkládá se na rozloze zhruba 6300 hektarů. Jde o nejmenší NP v ČR. Park sousedí s rakouským Národním parkem Thayatal. Hlavní osu parků tvoří střední tok řeky Dyje, která na své 45 kilometrové cestě z Vranova nad Dyjí do Znojma vytvořila kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 metrů. Říční tok za tisíce let vytvořil četné meandry a nejrůznější skalní ) útvary.
Turistické zajímavosti: vinice Šobes, vyhlídky (Hardeggská, od zříceniny Nového hrádku), vřesoviště.
Národní park Šumava
Vyhlášen byl nařízením vlády ze dne 20. března 1991. Rozkládá se na rozloze 68 000 hektarů, je největší z českých národních parků.
NP leží na hranicích ČR s Rakouskem a Německem. Park chrání největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě (lesy zabírají zhruba 80 procent rozlohy parku – zelená střecha Evropy), rozvodí Severního (Vltava) a Černého moře (Dunaj).
Turistické zajímavosti (včetně CHKO): ledovcová jezera (Plešné, Laka, Prášilské), pramen a horní tok Vltavy, slatě, horské vrcholy (nejvyšší Plechý 1378 m n. m.), Boubínský prales, přehradní nádrž Lipno, lyžařská střediska (Špičák, Železná Ruda, Zadov-Churáňov).
(jad)