Současná situace na Ukrajině výrazně ovlivnila názor Finů na vstup do NATO. Několik nedávných průzkumů veřejného mínění ukázalo, že nejméně 60 procent Finů nyní členství v NATO podporuje; to je obrovský skok oproti předchozím zhruba 30 procentům, kterých dosahovala podpora veřejnosti pro vstup do NATO v minulých letech.
Píše o tom zpravodajský server CNN.
Očekává se, že severská země oznámí svůj zájem o členství v NATO již tento týden poté, co parlamentní zahraniční výbor vypracuje odpověď na vládní bezpečnostní zprávu, která zahrnuje i možnost vstupu do aliance. Pak se ve finském parlamentu uskuteční mimořádná rozprava o tom, zda schválit doporučení bezpečnostní zprávy.
V tuto chvíli je velmi pravděpodobné, že NATO vyzve zemi k jednání o vstupu do aliance. Obecně se předpokládá, že připojení Finska by bylo velmi rychlé, protože už splňuje většinu kritérií, a je velmi nepravděpodobné, že by některý z členských států NATO měl námitky.
Pokud vše dopadne podle očekávání, překreslí tato země s necelými šesti miliony obyvatel evropskou bezpečnostní mapu způsobem, který byl dříve nepředstavitelný a který může mít pro Rusko obrovské důsledky.
Podle aliance má Rusko v současné době s pěti členskými státy NATO společnou pozemní hranici dlouhou přibližně 1215 kilometrů. Vstup Finska by znamenal, že země, s níž Rusko sdílí 1287 kilometrů dlouhou hranici, by se formálně vojensky spojila se Spojenými státy.
Nejenže by to byla špatná zpráva pro Kreml, ale připojení Finska by bylo také dost velkým přínosem pro NATO. Navzdory relativně malému počtu obyvatel je Finsko důležitou vojenskou mocností, která je již po desetiletí neoficiálně spojena se Západem. Finská armáda po desítky let používá vybavení zakoupené ve Spojených státech, které je kompatibilní se spojenci NATO, což znamená, že by se mohlo snadno zapojit do misí aliance, pokud by se k tomu rozhodlo.
Mnozí se domnívají, že jediným důvodem, proč Finsko nevstoupilo do aliance před ukrajinskou krizí, byl prostý pragmatismus. »Finská bezpečnost byla vždy založena na dvou konceptech: zaprvé na geografii a historii, zadruhé na idealismu a realismu,« řekl CNN Alexander Stubb, bývalý finský premiér.
»V ideálním světě chceme spolupracovat s Ruskem, kterému se jako našemu geografickému sousedovi nemůžeme vyhnout. Z historie však také víme, že největší reálnou hrozbou pro naši národní bezpečnost je právě Rusko. Postupem času se realita, že Rusko je ochotno v našem regionu vytvořit větší chaos, stala ještě jasnější, takže vstup do NATO se stává pragmatickou možností,« dodal.
Charly Salonius-Pasternak, přední výzkumník v oblasti globální bezpečnosti z Finského institutu mezinárodních vztahů dodal, že kromě politiky, jako je branná povinnost – všichni finští muži mohou být povoláni k vojenské službě – a vysokých výdajů na obranu, finští politici důsledně sdělují veřejnosti myšlenku, že způsob života, který se postupem let ve Finsku podařilo vytvořit, musí být zachován za každou cenu.
»Výchozí ideologií Finska je ideologie přežití. Za posledních sto let jsme se stali silnou, suverénní zemí s vysokou životní úrovní. Museli jsme obětovat část území, abychom udrželi mír,« řekl Salonius-Pasternak.
Není pochyb o tom, že vstup Finska do NATO by byl pro Rusko velkou ranou. Nejenže by to znamenalo oněch dalších téměř 1300 kilometrů společné hranice s NATO, ale symbolicky by to ještě více sjednotilo protiruskou koalici. Už nyní přitom země, které byly kdysi neutrální, poskytují Ukrajině finanční prostředky a zbraně.
Rozšířil by se také vliv NATO v severní Evropě až do Arktidy; oblasti, která je z geopolitického hlediska stále důležitější kvůli svým přírodním zdrojům, strategické poloze a četným územním nárokům – včetně nároků Ruska, Finska a USA.
Švédsko, které sousedí s Finskem na západě, rovněž zvažuje vstup do aliance – a vstup Finska by byl o to pravděpodobnější, že obě země prošly podobnou cestou od počátku ukrajinské krize.
(cik)