O 27 míst v Senátu zabojuje 154 kandidátů. Zájem oproti minulým volbám výrazně klesl

O 27 křesel v Senátu se v říjnových volbách utká celkem 154 kandidátů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který zveřejnil definitivní přehled přihlášených adeptů. Ve stejných volebních obvodech se před šesti lety ucházelo o senátorské mandáty 235 kandidátů, letošní klání tak bude výrazně méně početné. Společně se senátními volbami se uskuteční také volby komunální, do nichž letos míří více než 190 tisíc kandidátů.

Největší výběr budou mít voliči v Praze 1, kde se o senátorské křeslo uchází devět kandidátů. Zcela opačná situace nastala na Rychnovsku, kde kandidují pouze dva lidé. O budoucím senátorovi tam proto bude rozhodnuto už po prvním kole, protože jeden z dvojice musí získat nadpoloviční většinu hlasů.

Letošní senátní volby zároveň ukazují, že politické strany stále častěji sázejí i na nestranické osobnosti. Téměř 38 procent kandidátů není členem žádné politické strany či hnutí. Z celkových 154 adeptů je bez politické příslušnosti 58 lidí.

Nejvíce kandidátů do letošního senátního klání vyslalo hnutí ANO, které má ve hře 24 jmen. Třináct z nich jsou přímo členové hnutí. SPD nominovala 17 kandidátů, přičemž 16 z nich jsou členové strany. ODS navrhla 14 kandidátů, z nichž devět má stranickou legitimaci.

STAN má mezi 13 kandidáty pouze tři vlastní členy. Lidovci nominovali pět lidí, z nichž čtyři jsou členové KDU-ČSL. TOP 09 má mezi svými kandidáty tři straníky, Piráti jednoho ze tří nominovaných. Motoristé sobě naopak do senátních voleb vlastního kandidáta nevyslali a žádný člen této vládní strany nekandiduje ani pod hlavičkou jiného uskupení.

KSČM má osm stranických kandidátů, po čtyřech nominovaly Přísaha a PRO. Další kandidáty vyslaly například SEN21, Naše Česko, Švýcarská demokracie, Jasný signál nezávislých, Stačilo! nebo Výzva 2025. Tři kandidáti se do voleb vydávají zcela jako nezávislí.

Přestože je letos kandidátů výrazně méně než před šesti lety, ženy tvoří větší část kandidujících. O senátorský mandát se uchází 34 žen, což představuje přibližně 22 procent všech kandidátů. V roce 2020 jich sice bylo 38, jejich podíl však tehdy dosahoval jen zhruba 16 procent.

Mírně se zvýšil také průměrný věk kandidátů, který se posunul z 56 na 57 let. Mezi nejstarší uchazeče patří pětasedmdesátiletý Jiří Vosecký, jenž na Českolipsku obhajuje mandát jako nezávislý, a stejně starý ekonom Vladimír Kolman, kandidující za Sociální demokracii na Praze 1.

Nejmladším kandidátům je naopak 40 let. Do této skupiny patří náměstkyně plzeňského primátora Lucie Kantorová, hudebník Radek Žalud kandidující v Praze 9, oba za ANO, a přerovský radní Jakub Navařík z ODS, který kandiduje v koalici s KDU-ČSL, STAN a TOP 09.

První kolo senátních voleb se uskuteční společně s komunálními volbami 9. a 10. října. Tam, kde žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, rozhodne druhé kolo o týden později, 16. a 17. října.

Senát vznikl jako druhá komora Parlamentu České republiky na základě Ústavy České republiky přijaté v roce 1993, první senátní volby se uskutečnily v roce 1996. Senátoři jsou voleni na šest let, aby však nedocházelo k obměně celé komory najednou, každé dva roky se volí vždy přibližně třetina ze 81 senátorských mandátů. Právě letos se tak bude rozhodovat o obsazení 27 křesel.

Společně se senátními volbami se bude rozhodovat také o složení obecních zastupitelstev. Do komunálních voleb je letos přihlášeno 190 153 kandidátů, tedy přibližně o pět tisíc méně než při předchozích volbách v roce 2022. Zaregistrováno bylo celkem 22 552 kandidátních listin.

Největší nabídku mají tradičně voliči v Praze, kde se o mandáty uchází 1060 kandidátů na 24 kandidátních listinách. Naopak v 1842 obcích kandiduje pouze jedna volební strana. Ve třech obcích se komunální volby v řádném termínu vůbec neuskuteční, protože se nepodařilo sestavit dostatečný počet kandidátů.

Kuriozitou letošních voleb jsou Kateřinice na Vsetínsku. V obci bylo zaregistrováno hned 30 kandidátních listin, na každé z nich je však pouze jedno jméno.

Průměrný věk komunálních kandidátů činí 48 let. Nejstaršímu z nich je 99 let – jde o architekta Viktora Rudiše, autora brněnského sídliště Lesná, který kandiduje za uskupení Nové Brno. Na opačném konci věkové škály stojí 643 osmnáctiletých kandidátů.

Ženy tvoří 35 procent všech uchazečů o místa v obecních zastupitelstvech, celkem jich kandiduje 66 574. Jejich zastoupení se oproti minulým volbám zvýšilo. Výraznou většinu komunálních kandidátů pak tvoří lidé bez politické příslušnosti – je jich téměř 89 procent.

(pk)