Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr Evropské unie. Podle dnešního stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale dobrý výsledek zakrývá několik problémů, které mohou v dalších letech brzdit českou konkurenceschopnost. HDP v roce 2025 vzrostl o 2,6 procenta, zatímco ekonomika celé EU rostla v průměru o 1,5 procenta. Současně však pokračovalo rychlé zadlužování státu a rostly také náklady na obsluhu dluhu.
Podle NKÚ byl růst české ekonomiky tažen především vyšší spotřebou domácností a větším počtem odpracovaných hodin, nikoli výraznějším růstem produktivity práce. Právě v tom vidí kontrolní úřad jedno z největších rizik do budoucna. »Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět,« uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj bude vzhledem ke stárnutí populace nutné stavět další růst především na inovacích, automatizaci a moderních technologiích.
Výrazným problémem zůstává také energetická náročnost. Česko podle NKÚ spotřebuje na vytvoření jedné jednotky HDP zhruba dvakrát více energie než průměr EU a ve srovnání s Německem téměř 2,5krát více. Další komplikací je rychlé stárnutí obyvatelstva. Loni se v Česku narodilo nejméně dětí od roku 1785 a na trhu práce už nyní chybějí zaměstnanci v řadě oborů. NKÚ proto upozorňuje například na potenciál takzvané silver economy, tedy ekonomiky zaměřené na potřeby a kupní sílu stárnoucí populace.
Ještě výraznější varování se týká státního dluhu. Na konci roku 2025 dosáhl 3,7 bilionu korun a za posledních deset let se zvýšil o dva biliony. Státu navíc stále více peněz spolyká samotná obsluha dluhu. Loni na ni vynaložil 98 miliard korun, což je více než dvojnásobek částky z roku 2021. Ministerstvo financí přitom očekává, že státní dluh v roce 2028 překročí 4,4 bilionu korun a náklady na jeho obsluhu mohou vzrůst až na 139 miliard.
Státní rozpočet skončil loni schodkem 290,7 miliardy korun, tedy téměř o 50 miliard vyšším, než počítal schválený rozpočet. NKÚ upozorňuje, že deficit v řádu stovek miliard se postupně stal běžnou součástí veřejných financí. Problémem podle úřadu není samotné zadlužování, ale především to, kam vypůjčené peníze směřují. »Dlouhodobě jsou však rozpočtové deficity obhajitelné pouze tehdy, pokud financují investice, které zvyšují výkonnost ekonomiky a podporují její budoucí růst,« uvedl Kala.
Stát utrácí miliardy za dopravu, výsledky ale pokulhávají
NKÚ se zaměřil také na dopravu. Z rozpočtu do ní loni putovalo téměř 129 miliard korun, podle kontrolorů však vynaložené prostředky zatím nepřinesly odpovídající výsledky. Jako příklad úřad uvádí železnici. Česko má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě, její kapacitu ale omezuje nízký podíl vícekolejných tratí. Ty tvoří pouze 22 procent české sítě, zatímco v Polsku je jejich podíl 45 procent.
Podobná situace podle NKÚ panuje i ve vědě, výzkumu a inovacích. Stát do této oblasti loni vložil více než 54 miliard korun, Česko se přesto stále řadí pouze mezi takzvané mírné inovátory. K ambici stát se do roku 2030 evropským inovačním lídrem má podle kontrolního úřadu zatím daleko.
Zajímavé srovnání nabízí Estonsko. Přestože má zhruba desetinu obyvatel Česka, vzniklo tam 15 start-upů s hodnotou přes jednu miliardu dolarů. Česko jich eviduje pouze čtyři. Podle NKÚ Estonsku pomáhá mimo jiné plně digitalizovaná veřejná správa, nulové zdanění reinvestovaného zisku a nižší administrativní zátěž.
Poselství NKÚ je tak poměrně jednoznačné: česká ekonomika sice loni rostla rychleji než evropský průměr, samotný růst ale nestačí. Pokud má země udržet konkurenceschopnost i v době stárnutí populace a rostoucích nákladů na dluh, bude muset výrazněji zvyšovat produktivitu, investovat do inovací a zároveň lépe využívat veřejné peníze.
(pk)