Miroslav Ševčík: Systém českého školství nefunguje, ministr Plaga je úplně mimo!

Ačkoli je docent Miroslav Ševčík, bývalý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, členem poslaneckého klubu SPD, tedy jednoho ze tří vládních subjektů, neváhá zamířit s kritikou i do řad koaličního hnutí ANO, konkrétně na ministra školství Roberta Plagu. »Nesouhlasím s jeho nápady,« tvrdí Ševčík v rozhovoru pro iportaL24.cz. Kritika školského systému je však v jeho podání širší. Mluví o »vymývání mozků« ze strany Evropské unie i o »stupidifikaci« způsobené sociálními sítěmi…

Pane docente, já bych měl na úvod poměrně záludnou otázku. Když jsme spolu dělali rozhovor před rokem ještě v momentě, kdy jste nebyl poslancem, uvedl jste na adresu Roberta Plagy (ANO), že »pokud se v příští vládě do čela resortu vrátí, bude to zase tragédie«. Nyní je SPD, v jejímž klubu figurujete, součástí nového kabinetu, který mj. vyslal do čela resortu školství právě Plagu. Je to skutečně tragédie?

Je. Určitě by byla daleko lepší stínová ministryně, paní Berkovcová, která se na tuto roli chystala.

Co tedy panu ministrovi vyčítáte?

Nevyčítám, jen nesouhlasím s řadou jím prosazovaných záležitostí. V první řadě je to samozřejmě inkluze. On byl u jejího počátku jako náměstek ministra Chládka a potom paní Valachové. Pak se stal on sám ministrem, a to bylo něco hrozného. Nejdelší covidový lockdown vůbec ze všech zemí v Evropě!

Ve školství se to potom u studentů jednoznačně propsalo i do situace psychické, psychologické, ale také znalostní. A zvláště patrné to bylo u sociálních vazeb. Jak u těch, kteří pak šli dál, do vyšších tříd na základní škole, tak u středoškoláků, ale i vysokoškoláků. A oni sami to přiznávají, že to pro ně bylo hrozně těžké období.

Ale mám navíc i úplně jiné názory na to, jak by mělo být řízeno školství jako celek. Jsem pro konzervativní přístup. Jednoznačně návrat k osnovám – žádné volné rámcové vzdělávací programy. Naopak vrátit zpět to, co se za dlouhá desetiletí osvědčilo. Vzdělávání by mělo být kompatibilní, jak mezi ročníky, tak i v momentě, kdy se například děti přestěhují z jedné lokality do jiné. Dále by bylo potřeba zabezpečit, aby se vědělo, co by děti měly umět, když postupují do vyšších ročníků.

Jsem také pro volnost, ale ve volnočasovém prostoru. Určitě ne při vzdělávacím procesu na základních a středních školách. Takže s jeho programem Strategie 2030+ nesouzním. Koneckonců je zajímavé, že se nad ním přinejmenším zamýšlejí i někteří poslanci ANO, kteří jsou ve školském výboru. Nebudu je nikdy jmenovat, protože je nechci vystavit nějakým problémům. Ale je dobře, že tady takové názory z jejich strany jsou!

Dále jednoznačně nesouhlasím s nápady, které ministr Plaga má v souvislosti se změnou vysokoškolskou zákona. Jsem na vysoké škole 47 let, z toho jako učitel více než 43 roků, a vím, jak to fungovalo, funguje, a jak by to pak nefungovalo po zavedení toho systému, který pan ministr Plaga navrhuje.

Zmínil jste těch 43 let, což je dost dlouhá doba, kdy člověk může porovnávat. Jací studenti chodí v průběhu času na Vysokou školu ekonomickou? Jak se mění?

Od přelomu tisíciletí jsou čím dál horší! A neříkám to jenom já, ale i mnohem mladší přednášející, kteří si tohoto trendu všímají.

Je to opravdu tak znát na první pohled? Nebo působí onen efekt vařené žáby, kdy se situace pozvolna horší, ale člověk to jen těžko pozná, protože je to pomalé?

Já to neříkám sám! Přidávají se ke mně i mladší, chcete-li »čerstvější« vyučující. Mám tam 35leté vyučující, kteří sami říkají, že je to diametrálně odlišný studentský potenciál, který přichází, oproti tomu, když studovali oni.

Sami tvrdí, že je to dáno určitou mírou stupidifikace, která je způsobena sociálními sítěmi. Ti, kteří končili střední školu v letech 2005-08, ještě nebyli tak zasaženi sociálními sítěmi jako nynější děti. Je to bohužel hodně znát!

K nám chodí na Národohospodářskou fakultu vyučovat pan prezident profesor Václav Klaus. Mimochodem, je to jediný prezident na světě, který učí celý kurz, nikoli jen třeba jednu přednášku. On přednáší celý semestr, tedy nejméně 12 týdnů, podle toho, jak to vyjde. Sám opravuje závěrečné testy a mnohdy nejdou odpovědi pořádně přečíst. Písemný projev je u některých studentů až nečitelný.

Ale pozor! Ti studenti u nás jsou ještě nejlepší z těch, co chodí na vysoké školy! Mohu to porovnat i já. Opravdu je to diametrálně odlišná situace než dříve.

Kdysi bývaly ještě daleko větší motivace studentů. Po začátku transformace měli studenti motivaci, aby se dostali do zahraničí. Dneska je to běžné a spíš už to ani nevyužívají. A co víc – bývali zvyklí pracovat!

Ale pozor, máme 10, možná v některých letech i 20 procent vynikajících studentů, kteří zase už předčí průměrné nebo i ty lepší studenty z předchozích let. A víte, čím to je způsobeno? Výchovou! A nejenom maminek a tatínků, ale i babiček a dědečků. Sami nám to říkají.

Čili souhlasíte s myšlenkou, že je potřeba, aby na dnešní děti byla větší náročnost? Protože oni jsou vychováváni v tom, že není důležité věci znát, ale umět si je vyhledat. Nicméně na jednom ze sněmovních seminářů ke školství padla i poměrně zásadní myšlenka, že mozek je sval, a když není trénován, tak svým způsobem zakrní…

Ano, to je jednoznačně prokázaný fakt. Vynikajícím způsobem to popsal profesor Martin Jan Stránský, neuropsychiatr a neurolog. Jednoznačně dokazuje, jak mozek – a řeknu to nikoli odborně jako on, ale laicky – atrofuje, když není cvičen. A to je naprosto jasné a zřejmé. Dává to do souvislosti s vymýváním mozků mládeže prostřednictvím sociálních sítí.

Děti mohou být dobré v některých dovednostech, ale nejsou schopny uvažovat komplexně, pojmout složitosti v souvislostech.

Ovšem pozor, znovu opakuji, že nechci úplně paušalizovat, protože mezi nimi jsou výjimky. Byl bych rád, kdyby to převažovalo, než aby to byly výjimky mezi studenty.

A není chybou i to, kolik dětí se dnes dostane na vysoké školy? Pamatuji si, že když jsem před 30 lety dělal přijímačky na UK, brali nás 20 z 500 uchazečů. Dnes se na soukromou VŠ může dostat skoro každý, když si to zaplatí, mám-li to říct na rovinu.

Ano, tento proces je naprosto scestný. Jde o takzvaný Boloňský proces, který zavedla Evropská unie. V jeho rámci se počítalo, že by 60 % populace mělo mít vysokoškolské vzdělání. A my jsme tento proces už před těmi 25-30 lety kritizovali. Probírali jsme to se sociology, psychology, psychiatry i s porodníky a došli jsme jednoznačně k závěru, že v současné populaci ve vyspělých ekonomikách má schopnosti na vysokoškolské vzdělání určité úrovně a typu řádově tak třetina populace.

A pak vidíme, že lidé, kteří by se mohli uplatnit úplně někde jinde, chodí studovat pseudo-programy, pseudo-obory a mají sice vysokoškolské vzdělání, ale to je jim v životě k ničemu. Mnohdy i třou bídu s nouzí, protože v některých oborech a programech nemají uplatnění, protože jsou ty obory naprosto nesmyslné. Místo aby si mohli pořádně vydělávat »jako za starých časů« v rámci řemesel, pro které bylo potřeba mít nějaké znalosti, vědomosti a dovednosti. Bohužel učňovské školství bylo v uplynulých dekádách degradováno.

Čili platí, že před 35 lety, když se dělaly změny, tak se vylilo s vaničkou i dítě, anebo jsou hlavní problémy až pozdějšího data?

Problémy vznikly později, míněno ve vysokoškolském prostředí. Víte, byl jsem u zrodu Rady vysokých škol 6. prosince 1989. To měl být orgán, který se měl podílet na samosprávě a v začátcích i na řízení vysokých škol. Rada vysokých škol byla mimo jiné tehdy i připomínkovým místem nově tvořeného vysokoškolského zákona. V té době se jednoznačně počítalo s tím, že se studenti budou podílet na řízení vysokých škol řádově pět let, a to z toho důvodu, aby se urychlil proces přeměny komunistického školství na běžné, západně orientované univerzity.

Určitě se nepředpokládalo, že studenti budou spolurozhodovat o obsazování akademických funkcí a že se budou v takové míře spolupodílet na řízení univerzit a fakult. Někdy je to až absurdní – v některých akademických senátech, které rozhodují o financování nebo o obsazení akademických funkcí, je až polovina studentů. Je zřejmé, že studenti, i kdyby byli geniální, tak zaprvé nemají zkušenosti a za druhé naprostá většina z nich pak nemá vztah k té škole, protože po dostudování odchází. Nenesou potom žádnou spoluodpovědnost za své rozhodování. Ano, v tom je zásadní pochybení!

Tento historický exkurz jsem přednesl na nedávném semináři v rámci poslaneckého podvýboru pro vědu a vysoké školy. Mimo jiné to potvrdil bývalý ministr školství a předseda vlády, že Česká republika je jediný stát na světě, kde se podílí studenti tak významnou měrou na řízení vysokých škol. Toto je potřeba jednoznačně změnit, ale ne tak, jak to navrhuje pan ministr Plaga.

Jste také kritikem postupné implementace bruselské ideologie do našeho školství. Dá se z toho vůbec nějak dostat ven?

Dá. Vystoupit z Evropské unie!

Samozřejmě se to pro některé v současné chvíli může zdát přehnané. Ale to, co se děje v rámci Green Dealu, je totální a cílené vymývání mozků! Už jenom financování vědeckých programů a předmětů, které budou adorovat greendealovské představy, je hrozné. A to se děje. Opakuji: z evropských grantů se financují programy a předměty, které tlačí myšlenky, cíle a ideje Green Dealu. Myslím si, že nemusím inteligentním lidem připomínat, že takovému postupu se říká propaganda.

To je zásadní chyba, která znamená, že věda v tomto kontextu je pavědou. Protože se něco dělá na objednávku zájmových skupin a pseudopolitiků!

Jsem hrozně rád, že se to trochu začalo měnit v momentě, kdy Američané úplně otočili a odstoupili od Pařížské klimatické dohody. A tím vlastně odstoupili i od myšlenek evropského Green Dealu.

Dneska je úplně jasné, že Green Deal selhal. Byl to krok špatným směrem. Uznávají to i nejvýznamnější podnikatelé v Německu, přestože právě tahle země ho původně vehementně zaváděla. Říkají, že to byla úplně špatná energetická politika (Energiewende), protože přivedla Německo k situaci, že je v současné době od druhé světové války nejdéle stagnující. Nikdy tak dlouho nestagnovalo v ekonomice jako teď! A je to způsobené uplatňováním podplaceného Green Dealu. Už několikrát belgičtí a nizozemští politici vyčetli bývalému komisaři Evropské komise Fransovi Timmermansovi, že vydával finanční prostředky na to, aby korumpoval prostřednictvím neziskových organizací k adoraci greendealovského programu a Fit for 55.

Ale to mluvíte jen o Greeen Dealu, není větší problém na školách ideologie LGBT+?

To jde pochopitelně ruku v ruce!

Nicméně, není to také trochu o osobách učitelů? Protože nám psal jistý čtenář s tím, že na druhém stupni základní školy řekl učitel dějepisu třídě jeho syna, že je nehodlá nechat biflovat historická data, protože je důležité, aby uměli přemýšlet a »nestaly se z nich ovce, které volí ANO a SPD«…

Ten učitel je magor. Dokážete si představit, jak gigantickou demonstraci by svolala Miliarda chvilek pro demagogii, kdyby nějaký učitel řekl, že se studenti musí lépe učit, aby »se z nich nestali voliči Pirátů, Dozimetr-STANu nebo TOP 0,09«? Možná by takového učitele přijela zatknout přímo nějaká státní zástupkyně.

Ten učitel dějepisu jim vysvětluje, co si mají myslet, místo aby je učil myslet. To je už výsledek fungování pedagogických fakult, které se tady děje možná dvě desetiletí. Vidím to i v Poslanecké sněmovně mezi těmi, kdo se hlásí k učitelskému oboru. Je evidentní, že jsou úplně mimo mísu.

Čili lidský faktor se v této souvislosti nedá eliminovat?

Ne, protože i ministr Plaga řekl, že se školy musí zbavit těch učitelů, kteří jsou už starší a nepřináší nic nového (podle jeho zcestného hodnocení). A prý se musíme spolehnout na ty nové kádry. Toto považuji za naprostou nehoráznost z jeho strany.

V čem? Poprosím k o váš komentář…

Ten komentář je jednoduchý! On je úplně vedle! Naopak by se měl spolehnout na ty, kteří vedli základní a střední vzdělávání k tomu, že jsme byli výborní v 90. letech.

Naopak inkluze přejatá bezhlavě od některých skandinávských zemí, které od ní postupně odstupují, je mimo jiné to, co zničilo naše základní školství. Pan ministr Plaga se na tom podílel v době, kdy dělal náměstka ministra školství Chládka a pak ministryně Valachové.

Ukazuje se, že jsou daleko efektivnější speciální školy. Inkluze nejvíc poškozuje ty děti, které by patřily právě do programu speciálního školství. To není nic pejorativního, ony potřebují zvláštní péči, a ne aby se dostaly mezi děti, které to poznají a pak se k nim často chovají i nevhodně.

Navíc je k tomu zapotřebí v současné době přes tři desítky tisíc asistentů – údajně přes 28 tisíc přepočtených plných úvazků. Mnozí z nich nemají ani kvalifikaci, kterou by měli mít. Za nepovedenou inkluzi jsme zaplatili již téměř 100 miliard korun. Podotýkám – 100 miliard, ne 100 milionů! Jsem pro, ať fungují v rámci běžných škol děti, které jsou tělesně postiženy. Ale ti, kteří mají nějakou poruchu chování psychického rázu, by měli mít speciální péči tak, aby i oni byli spokojení. A navíc, aby nebrzdili ty, kteří potřebují spíš vést k tomu, aby byli ještě lepší, než jsou.

Za nás bylo běžné, že po druhé třídě základky přišla třetí třída a někteří zamířili do výběrové, jiní do jazykové a další třeba do sportovní třídy. Ostatní zůstávali v běžných třídách a pokračovali dál. Většinou byl každý spokojen, téměř všichni pak nacházeli uplatnění. Bohužel v dnešní době se z toho stala záležitost, která pomáhá spíš různým neziskovkám, které vymývají mozky dětem už od základních škol. Inkluze je zásadní pochybení!

Na závěr bych se dotkl vaší bývalé specializace – sportu. Aktivně jste se věnoval atletice, dnes pořádáte Memoriál Josefa Odložila. Ale to jsme ve světě profesionálního sportu, já se vás naopak zeptám na ten v podání dětí. Jejich trenéři si často stěžují, že přicházejí do oddílu kluci a holky, kteří nemají průpravu z tělocviku ve škole a často neumějí ani kotoul. Co vy na to?

Jednoznačně souhlasím, a to je právě ta věc, že chybí tělesná příprava. My jsme měli samozřejmě tělocvik od první třídy, ale třeba pracovní příprava byla od třetí třídy. A stoprocentně by se k tomu měly vést děti i dnes. To, co je v současné době, nestačí, protože dneska je to i mnohdy finančně náročné. To nelze jenom ponechat na rodičích, ale mělo by to být i součástí vzdělávání na základních školách.

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a Národohospodářská fakulta VŠE