První část rozhovoru s exprezidentem Milošem Zemanem jsme přinesli již včera (zde). Vyjádřil se v něm k situaci v Sociální demokracii i celé české levici, zkritizoval Bezpečnostní informační službu i poslední vývoj v Evropské unii, jakkoli přiznal, že je proti jejímu opuštění. Nyní připojujeme druhou část interview, v níž se více zaměřil na zahraničí, ovšem ne absolutně. Kdo je podle něj ignorant? A s kým by v politice nedokázal vyjít, protože »pohrdá hlupáky«, jak sám řekl? Odpovědi naleznete v následujících řádcích i videozáznamu…
V prvním měsíci roku 2024 vzbudil velký rozruch Ústavní soud, který dal za pravdu vládě ohledně snížení valorizace důchodů. Expremiér Jiří Paroubek nedávno v komentáři na iportaL24.cz označil Ústavní soud jako třetí komoru parlamentu…
To je běžné označení Ústavního soudu, které existuje dlouho.
Dobrá, ale já se vás zeptám, jestli je to v případě našeho Ústavního soudu skutečně pravda a jak se díváte na jeho rozhodnutí ohledně penzí?
Nesporně je třetí komorou parlamentu a dokazuje to právě vaše druhá otázka, protože valorizaci důchodů může odsouhlasit pouze parlament. Stejně tak za Rychetského Ústavní soud zasahoval do volebního zákona, který ovšem také může odsouhlasit pouze parlament. Takže mimo jiné i tyto dva případy dokazují, že Ústavní soud bohužel hraje roli třetí komory parlamentu. No a jenom očekávám, že se teď, protože to je poslední, co ještě zbývá, bude vyjadřovat i k návrhu zákona o státním rozpočtu.
Ústavní soud zároveň zkritizoval obstrukce, k nimž sahá v parlamentu opozice. Je tento postup skutečně hoden kritice, nebo Ústavní soud zpochybňuje zcela legitimní právo opozičních stran a hnutí?
Ústavní soud je viditelně provládní. Nezapomeňte, že minoritní votum měli tři nejzkušenější ústavní soudci, kteří hlasovali proti tomuto rozhodnutí. Dnes je Ústavní soud podle mého názoru plně poslušný vládě. Koneckonců vláda má svého prezidenta, vláda má svůj Senát, prezident navrhuje, Senát schvaluje, takže s několika drobnými výjimkami, jako byl Fremr nebo Simon, jsou to poslušní lidé, což neříkám jako dehonestaci. Poslušnost může být někdy i ctností. Jenže ne vždycky.
Pojďme do zahraničí. Co očekáváte od roku 2024 ohledně rusko-ukrajinského konfliktu? Bude mít řešení už letos, nebo se vše bude odvíjet podle stejného scénáře a válka se dál potáhne?
Řešení bude dříve nebo později. V první fázi příměří a v té druhé mír. Samozřejmě teď záleží na tom, jak se bude vyvíjet vojenská situace a podle toho budou určeny i hranice a podmínky těchto dvou dohod – dohody o příměří a dohody o míru.
Naši čelní armádní představitelé, v čele s ministryní obrany Janou Černochovou nebo náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou tvrdí, že jsme ve válce. Je to podle vás skutečný popis reality, aby si český národ uvědomil vážnost situace, nebo zbytečné strašení, jak říkají odpůrci těchto vyjádření?
No, já bych to bral jako metaforu. Proč? Protože jestliže na Ukrajinu vydáváme zbraně, tak jsme de facto jednou z válčících stran. V tomto smyslu, a pouze v tomto smyslu, je to pravda. Na druhé straně metafora je to proto, že ta účast ve válce není plnohodnotná.
Plnohodnotná účast by samozřejmě zahrnovala i účast živou, tedy vojenskou silou, což zaplaťpánbůh dosud není.
Sám jste zmínil, že na Ukrajinu posíláme zbraně. Souhlasíte s názorem, že ten, kdo dodává zbraně, míru neprospívá? Protože mír se nedá dosáhnout dalším zbrojením. Nebo jsou podle vás kroky České republiky v pořádku?
Záleží na tom, komu dodáváte zbraně. Dodáváte-li je agresorovi, tedy tomu, kdo přepadne svého souseda, pak samozřejmě neprospíváte míru. Dodáváte-li zbraně straně, která se brání, tak naopak míru prospíváte, protože kdyby oběť agrese byla ponechána bez pomoci, pak by určitě světový mír byl narušen. Ostatně, my jsme to zažili ve svých dějinách v Mnichově a koneckonců i při sovětské okupaci v roce 1968, čili minimálně dvakrát.
Rád bych se vás zeptal i na to, že jste vždy zastával politiku všech azimutů…
To byl ale De Gaulle. Ten je autorem myšlenky politiky všech azimutů. Novináři si to občas pletou. To mě může těšit, protože mě ztotožňují s De Gaullem.
Jsem rád, že jsem vás potěšil, nicméně moje otázka směřovala k tomu, jak se touto optikou díváte na bezpečnostní strategii vlády, kdy je Rusko označeno za hrozbu a kdy Čína zpochybňuje mezinárodní řád…
Podívejte se, Rusko se stalo hrozbou svým útokem na Ukrajinu, to je objektivní fakt. A pokud jde o Čínu, tak myslím si, že je to země s výrazným ekonomickým potenciálem. Že existují obavy z jejích konkurenčních schopností, to je naprosto v pořádku, protože si myslím, že když má někdo obavy ze svých konkurentů, tak má zvýšit vlastní produktivitu práce.
Takže nechápu veškeré antičínské nálady, které jsou u nás různými Tchajwanci šířeny, ale pokud jde o Rusko, pak ano – Rusko prokázalo, že je schopno přepadnout sousední stát, a to se ve slušné společnosti prostě nedělá.
Jak hodnotíte společenství BRICS, které se neustále rozrůstá?
Jako velmi zajímavou alianci, ano.
Bavili jsme se o tom, co jste vytýčil, že politika všech azimutů není primárně vaše, nicméně já jsem ještě narazil na jednu myšlenku. Jeden nejmenovaný sociální demokrat vás při debatě o kanálu Dunaj-Odra-Labe označil za snílka. Byl jste snílek?
Takže v tom případě snílek byl Karel IV., snílek byl Tomáš a Jan Antonín Baťa, snílek byl ale i císař František Josef I., protože tento kanál byl součástí vodohospodářského zákona z roku 1901. Člověk, který vám to říká, tato fakta nezná, a člověk, který nezná fakta, je ignorant, od slova ignorare, tedy neznat.
Na začátku našeho rozhovoru jsme se dotkli toho, že jste loni úspěšně věštil, jak dopadnou parlamentní volby na Slovensku. Dokázal byste říci, jak dopadnou americké prezidentské volby v letošním roce?
Já jsem nevěštil, věštci mají křišťálovou kouli.
Dobrá tedy – nevěštil, ale předpověděl. Jak byste nyní předpověděl výsledek amerických voleb?
Vyhraje Trump.
A bude to dobře, nebo špatně. I s ohledem na další vývoj konfliktu na Ukrajině?
Podívejte se – dobře nebo špatně… Jak pro koho. Ale já vždycky dávám přednost tomu, aby v čele jakéhokoliv státu stál předvídatelný politik, to neznamená takový, se kterým nemusím nutně souhlasit, ovšem jde o to, aby jeho činy nebyly neseny jenom jakousi improvizací. A z tohoto důvodu je Trump předvídatelný.
Jak hodnotíte v tomto směru svého nástupce Petra Pavla. V našem rozhovoru z minulého roku jste řekl, že o něm dobře mluvit nemůžete a špatně mluvit nechcete. Změníte tuto rétoriku?
Nezměním, ta platí.
Čili se vás zeptám na úplně jinou věc – na váš postoj k novinářům, které jste vždy rád tepal. I v souvislosti s naším nedávným rozhovorem s jedním z předních politiků SPD, který tvrdil, že nebýt novinářů, už by tady dávno pětikoaliční vláda nebyla. Jsou čeští žurnalisté objektivní?
Svým způsobem lichotí novinářům. Novináři si to o sobě mohou myslet. Ale oni určitě nejsou opěrným pilířem této vlády a nejsou ani granátem, který svým výbuchem tuto vládu zničí. Novináři přeceňují svůj význam. V nejlepším případě jsou telegrafní drát, ale nic víc.
Zopakuji – jsou objektivní?
Co je to objektivita, jestliže tím myslíte absenci stranění jakékoliv straně, no tak výborně, ale každý novinář, buď veřejně nebo skrytě, straní nějaké straně. Pokud to dělá hloupě a nekriticky, tak je to samozřejmě špatný novinář. A to je, obávám se, většina našich novinářů. A někdy to může dělat z neznalosti.
Nechtěl jste hodnotit prezidenta Pavla, nicméně za čtyři roky nás čeká další přímá prezidentská volba. Vidíte někoho, kdo by se proti němu dokázal postavit? Jelikož se říká, že dotyčný kandidát se musí dopředu připravovat a profilovat, tak jako tomu bylo v minulých letech právě u generála Pavla.
Hlavně nevím, jestli bude Petr Pavel kandidovat. On samozřejmě naznačuje, že nebude… Ale prezidentská funkce může někdy být i pokušením, zejména pokud jde o její vnější atributy, a z toho vyplývá, že možná se rozhodne znovu kandidovat.
Pokud jde o to, kdo vystoupí proti němu, tak já sdílím názor Václava Klause, který opakovaně říkal – ten člověk si o to musí říct. To není tak, že někoho vytáhnete jako králíka z klobouku nebo že někoho přemlouváte, aby kandidoval.
To znamená, že si ten člověk o tom musí říci a ponese všechny důsledky své kandidatury, včetně rizika případné prohry.
Dovolte otázku na závěr. Začnu jí úvahou, kterou mně můžete vyvrátit. Vy jste vždy uměl vycházet se svými politickými protivníky. Ať už to byl Václav Klaus, jenž vás ostatně v obou prezidentských volbách podpořil, ale také třeba Karel Schwarzenberg, s nímž jste se ještě před jeho smrtí scházel. Je někdo, s kým jste takto vyjít nedokázal? Napadají mně Miroslav Kalousek nebo Miroslava Němcová, nicméně jen hádám…
Podívejte se, já jsem vždy pohrdal hlupáky, to je pravda. A s hlupákem nikde nemůžete být. Můžete si s ním sednout na kafe a musíte dát pozor, abyste neměli chuť mu to kafe otrávit, protože eliminace hlupáků je civilizační počin. Nicméně teď nemluvím o Kalouskovi, protože to není hlupák. On je vysoce inteligentní člověk.
Pokud jde o paní Němcovou, nebo například o paní Pekarovou Adamovou, tak tam se zdržím komentáře o jejich inteligenci.
Petr Kojzar
FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková
Diskuze je uzavřena.