Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v posledním loňském čtvrtletí vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o 7,2 procenta na 49 229 korun a po zohlednění inflace (statistici uvádějí meziroční růst spotřebitelských cen v uvedeném období o 2,9 %) se reálně zvýšila o 4,2 %. Nutno ovšem připomenout, že celé dva roky (od 4. čtvrtletí 2021 do 4. kvartálu 2023) se reálná mzda neustále propadala, takže se ještě ani zdaleka nedostala na předcovidovou úroveň.
Navíc na průměrnou mzdu u nás stále nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců. Propad reálných mezd tak byl u nich ještě mnohem větší a jejich životní úroveň klesla opravdu výrazně.
Za pět let klesla reálná mzda v průměru o 4,5 %
»Celkově se mzdová úroveň zvýšila za sledované pětileté období nominálně o třetinu (33,5 %). Reálně se však snížila o 4,5 %, neboť spotřebitelské ceny v tomto období vzrostly o téměř 40 % (39,8 %),« sděluje ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ s tím, že zatím jde jen o předběžné údaje.
Desetina zaměstnanců nebere ani 21 577 Kč hrubého měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 4. kvartálu minulého roku 41 739 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 4,2 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky přitom pobírala hrubou mzdu pod hranicí 21 577 Kč (dolní decil vzrostl meziročně o 6,6 %) a naopak desetina s nejvyššími příjmy měla mzdy nad hranicí 80 431 Kč (horní decil se zvýšil o 2,4 %), uvádí Holý.
Nejrychleji rostly mzdy v oblasti nemovitostí
Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 byl podle statistiků zaznamenán v oblasti nemovitostí (+16 %), v profesní, vědecké a technické činnosti (+12,2 %) a v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (+10,3 %). K nejnižšímu růstu naopak došlo v těžbě a dobývání (+1,2 %), a to i při výrazném poklesu počtu zaměstnanců v tomto odvětví, dále ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (+2,3 %) a ve vzdělávání (+2,3 %).
Nejvyšší výdělky tradičně v ICT a peněžnictví
Nejvyšší průměrná mzda byla ve 4. čtvrtletí podle Holého v informačních a komunikačních činnostech (85 270 Kč). Na druhém místě bylo s odstupem peněžnictví a pojišťovnictví (74 615 Kč) a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (72 424 Kč). »Tato trojice vede dlouhodobě,« připomíná Holý.
Tradiční bylo pořadí i »na chvostu«. V ubytování, stravování a pohostinství činila průměrná mzda 29 126 Kč. Druhá nejnižší byla v administrativních a podpůrných činnostech (33 763 Kč). V ostatních činnostech pak činila 38 372 Kč a v zemědělství, lesnictví a rybářství 39 473 Kč.
Nejvíc berou Pražáci, nejmíň Karlovaráci
Nejbohatším regionem zůstává Praha, kde průměrná mzda ve 4. čtvrtletí činila 59 870 Kč. Na druhém místě je Středočeský kraj s 49 442 Kč a na třetím Jihomoravský kraj (48 807 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (42 284 Kč).
Ivan Cinka