Maláčová bude kandidovat do čela SOCDEM. Podpořil ji Zaorálek

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová dnes oznámila kandidaturu na předsedkyni Sociální demokracie. Podpoří ji stávající místopředseda a jeden z čelních kritiků stávajícího vedení strany v čele s Michalem Šmardou, exministr Lubomír Zaorálek. Oba to oznámili dnes ve videu na sociální síti X.

»Možná si vzpomenete, že na posledním sjezdu Sociální demokracie jsem mluvil o tom, že strana nereaguje na konflikty, které se kolem nás odehrávají. Že nereaguje na pobouření lidí, že vlastně pořád nemá charakter, podle kterého by lidi poznali, co vlastně chceme. Byli jsme ujištěni, vzpomeňte, že strana nikdy nebude v předklonu, ale to tak není, tohle se taky nezměnilo. My jsme dneska v pro mě nepochopitelném předklonu před současnou vládní pětikoalicí,« uvedl Zaorálek. »Protože tohle se musí změnit, budu znovu kandidovat do vedení Sociální demokracie. A nejen to. Chci podpořit na předsedu někoho, o kom vím, že má odvahu a že ho bude slyšet. Podpořím Janu Maláčovou,« uvedl stávající místopředseda strany na videu, na němž si hned vzápětí vzala slovo Maláčová.

»Máme tu neschopnou, prolhanou vládu, která to, co slíbila, porušila. A já chci, aby Sociální demokracie k tomu přestala mlčet, abychom se konečně ozvali, protože Sociální demokracie tu vždycky byla od toho, aby se zastávala pracujících lidí. Proto kandiduji na předsedkyni Sociální demokracie, protože víte z minulosti, že co slíbím, to splním, a že se ničeho nebojím,« řekla na videu Maláčová a společně se Zaorálkem spot ukončili svornými slovy: »Tak jdeme do toho!«

Sjezd čeká Sociální demokraty 5. října, přičemž dosavadní šéf strany Šmarda oznámil, že se o post předsedy znovu ucházet nebude. Starosta Nového Města na Moravě stanul v čele tehdejší ČSSD v prosinci 2021, kdy po neúspěchu ve sněmovních volbách porazil ve volbě právě Maláčovou. Funkci obhájil v červnu 2023 na plzeňském sjezdu, na němž se strana přejmenovala na SOCDEM. Značky ČSSD se následně ujala Česká suverenita.

Právě to, že si vedení právně neošetřilo změnu názvu, bylo nejvíce vyčítáno Šmardovi a spol. Stejně tak byl kritizován za příliš loajální postoj k pětikoaliční vládě Petra Fialy a k prezidentu Petru Pavlovi, kterého dokonce před druhým kolem voleb na počátku roku 2023 podpořil na úkor protikandidáta Andreje Babiše (ANO). SOCDEM se letos v červnu znovu nedostala do Evropského parlamentu a ve víkendových krajských volbách ztratila 24 mandátů, když obsadila 13 křesel v krajských zastupitelstvech.

Šmarda navrhuje, aby stál v čele SOCDEM před sněmovními volbami 2025 někdo, kdo má úspěch ve svém regionu. Na mysli měl především hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického či starostu Rokytnice v Orlických horách a exhejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána. Oba se prosadili v krajských volbách a Netolický se udrží v čele kraje. Kandidovat na předsedu nicméně odmítl, protože se chce naplno věnovat regionální politice, což zřejmě bude i případ Štěpána.

Případnou volbou Maláčové by se mohla otevřít širší kooperace na levici. Například spolupráci s komunisty Šmarda odmítal, ač po tom nemalá část členské základny volala. »Já jsem velký příznivec spojení předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné s Janou Maláčovou, kterou bych viděl jako novou předsedkyni SOCDEM,« uvedl například v rozhovoru pro iportaL24.cz Lukáš Nozar, jenž kandidoval do Senátu na Mladoboleslavsku a při osobní schůzce s exprezidentem Milošem Zemanem byl vyzván, aby se ucházel o post místopředsedy SOCDEM. 

(pk)

FOTO – Facebook