Výsledky parlamentních voleb ve Francii jsou velkým zklamáním pro prezidenta Emmanuela Macrona. Bez jasné většiny v dolní komoře parlamentu se mu bude vládnout těžko a pro své legislativní návrhy bude muset hledat podporu i mimo svůj tábor. Jednání a hledání kompromisů totiž nepatří mezi silné stránky hlavy státu, píše francouzský tisk.
Na většině prvních stránek francouzských novin je dnes fotografie prezidenta Macrona se zamyšleným či zklamaným výrazem. Podle francouzského tisku totiž není pochyb, že výsledky voleb, ve kterých prezidentská koalice Spolu nezískala většinu 289 mandátů, jsou pro Macrona velkým zklamáním, ponižující prohrou či políčkem od voličů.
»Je to ohromné odmítnutí Emmanuela Macrona, který byl po dvou měsících od znovuzvolení do Elysejského paláce ve volbách potrestán. A pro prezidenta republiky se otevírá hrozivý scénář, který může způsobit obtíže jeho snahám o reformy,« napsal deník Le Monde.
Francouzská média poukazují také na to, že země se po mnoha desetiletích nachází v situaci, kdy v Národním shromáždění nebude jasná politická většina. Hrozí tak, že vláda nebude moci vládnout. Podle deníku Le Figaro prezident Macron bude muset »hledat spojence a dělat kompromisy, aby dokázal naplnil politický program, který je však nyní kvůli novým poměrům sil v Národním shromáždění už neplatný«. Podle deníku byly nedělní volby »referendem proti Macronovi«, které prezidentovi dalo »krutou lekci«.
Bude Macron umět naslouchat zemi?
Podle regionálního deníku La Voix du Nord v nové politické situaci bude muset Macron prokázat »zásadní vlastnosti, které mu doteď chyběly: vážně naslouchat zemi a jejím živým silám, vytvořit prostor pro jednání, přestat vytvářet komise, do nichž schovával problémy, a naučit se pěstovat a vytvářet kulturu kompromisu«. Podle levicového deníku Libération je rozložení sil v parlamentu pro Macrona »neznámým územím«, kterého ho donutí diskutovat, vyjednávat a tvořit kompromisy. »Prezident v uplynulých pěti letech v této oblasti mírně řečeno nevynikal,« uvádí deník.
Pravicové listy si také všímají výsledků NUPES, která získala méně křesel, než kolik levicovému bloku přisuzovala většina průzkumů. Podle ekonomického deníku Les Echos se jedná o »jednu z mála dobrých zpráv nedělních voleb«. Pro lídra levicové aliance Jeana-Luca Mélenchona, který chtěl dovést svůj blok do vlády, se jedná o poloviční vítězství. »Výsledek, 131 poslanců, se zdá výrazně pod tónem jeho hřmotné kampaně,« napsal deník Le Figaro, podle kterého se blok pravděpodobně stane největším opozičním klubem.
Krajní pravice dostane větší prostor
Důvod k radosti má naopak Národní sdružení Marine Le Penové, které získalo nejvíce mandátů za svou existenci a překonalo tak rekord 35 poslanců, kterého v roce 1986 dosáhla jeho předchůdkyně Národní fronta. Pro krajně pravicovou stranu to znamená, že dostane od státu více peněz a bude mít výrazně větší prostor a vliv na chod parlamentu, uvádí stanice BFM-TV. Pokud by se navíc politické strany, které tvoří blok NUPES, nedohodly na společném klubu, tak by se Národní sdružení mohlo stát největší opoziční silou v dolní komoře francouzského parlamentu.
Podle deníku Le Monde má Macron před sebou jen dvě možnosti. Buď pokaždé hledat v parlamentu podporu pro své návrhy, nebo uzavřít koalici s nějakým dalším klubem. Podle novin má prezidentský tábor nejvíce společného s pravicovými Republikány, kteří mají přes 60 mandátů. Pravice se podle deníku Les Echos nachází v paradoxní situaci. Má nejmenší klub za mnoho desetiletí a současně je »posledním záchranným kruhem pro Emmanuela Macrona«. K možnosti uzavřít koalici však zazněly od lídrů pravice po uzavření volebních místností protichůdné hlasy a podle deníku Le Figaro není tento scénář příliš pravděpodobný. »Macronovi příznivci by ho museli přijmout a Republikáni schválit,« píše konzervativní deník.
Hrozí vleklý politický pat
To velká americká média popisují, že neúspěch politické strany spojené s úřadujícím prezidentem je ve Francii velmi neobvyklou záležitostí. Nově zvolená hlava státu nedokázala získat absolutní většinu v dolní komoře parlamentu poprvé po 20 letech, uvádí deník The New York Times.
Agentura AP napsala, že prezident a jeho kabinet stále budou moci vládnout, ale jen skrze vyjednávání se zákonodárci. »Centristi (z Macronovy koalice) by se mohli snažit vyjednávat případ po případu… Podobná situace nastala v roce 1988 za socialistického prezidenta Françoise Mitterranda, který pak musel při prosazování zákonů usilovat o podporu od komunistů nebo centristů,« píše AP.
Důsledky voleb podrobněji rozebírají britská média. Podle článku zpravodajské společnosti BBC je z Macrona po nedělním hlasování »zkrocený a výrazně oslabený lídr«, jehož druhé funkční období bude výrazně odlišné od toho prvního. Analýza připomíná jeho »tlumené« oslavy po dubnovém vítězství ve druhém kole prezidentských voleb, které jako by naznačovaly, že Macron po úspěchu tušil nadcházející pád. »O dva měsíce později vidíme, že jeho proslulé politické instinkty se opět nemýlily,« píše BBC.
Jupiter padl na zem
»Konec Jupitera. Francouzští voliči v neděli poslali Emmanuela Macrona tvrdě zpátky na zem,« píše zase v komentáři list Financial Times s odkazem na přezdívku, kterou někdy bývá francouzská hlava státu označována. Podle autora měl Macron po úspěchu v prezidentské volbě nakročeno k tomu, aby se stal nejsilnějším lídrem v Evropské unii, nyní však nemá ani nadstranickou přitažlivost (italského premiéra Maria) Draghiho, ani stabilitu koaliční dohody, o níž se opírá (německý kancléř Olaf) Scholz.
Macronovi se přitom hromadí významné položky na domácí agendě, píše list The Guardian. Francie podobně jako další země čelí krizi spojené s rostoucími životními náklady, kromě toho se podle deníku potýká i se zásadním nedostatkem personálu ve zdravotnictví. Dalšími ožehavými body jsou slíbený zákon o rozvoji obnovitelných zdrojů či dlouho diskutovaný plán zvýšit věk odchodu do důchodu.
Podle Politico nyní pravděpodobně Francii čekají týdny vyjednávání o možné spolupráci v Národním shromáždění, přičemž se rýsuje »černý scénář pěti let parlamentního patu«. Web ve svém newsletteru Brussels Playbook uvádí, že voliči v neděli potrestali Macrona, což spojuje s jeho malým zapojením do kampaně, plánovanou důchodovou reformou a s dosavadním počínáním jeho vlády v klimatických otázkách, které jsou prioritou pro mladé voliče. »Jakkoli Macron opakovaně sliboval, že bude zeleným lídrem, po pěti letech se v tomto směru nemá příliš čím chlubit,« píše se v pondělním vydání.
Francouzi Macronův styl odmítli
To deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zase uvedl, že voliči Macrona potrestali za jeho styl vládnutí, takže prezident nyní bude muset v parlamentu činit kompromisy. »Vítězství a porážka leží v případě Macrona blízko sebe. Dva měsíce po svém znovuzvolení prezidentem se voliči rozhodli upřít mu absolutní většinu v parlamentu. Každý druhý oprávněný volič navíc vůbec nepřišel k volbám,« napsal FAZ.
Francouzům se podle FAZ nelíbilo, že Macron v prvním funkčním období příliš často přehlasovával parlament. »Rozhodoval sám v malých kruzích. Nedodržel svůj tehdejší volební slib, že posílí Národní shromáždění. Tento styl vedení byl nyní potrestán. A Macron již uznal, že musí přijít s novou metodou,« napsal FAZ. Dodal, že Macron bude muset v parlamentu hledat kompromisy, a to zřejmě u poslanců občanské pravice.
Podle deníku Der Tagesspiegel voliči nevyslyšeli Macronovo volání po tom, že žádný hlas nesmí republice chybět. »Francouzi mu jasně ukázali, že jeho pohled na republiku a na parlament nesdílejí. Pro Macrona je to těžká porážka, pro Francii naopak opravdová šance,« napsal list. To, že Macron nyní bude muset v Národním shromáždění většinu hledat a poslance přesvědčovat, podle deníku povede k výraznému posílení parlamentní diskuse. »Místo toho, aby Elysejský palác vše jako dosud dirigoval,« poznamenal Der Tagesspiegel.
Deník rovněž odmítl obavy skeptiků, že ztráta většiny by mohla vést k vládní nejistotě a že by Macronova politika mohla být blokována. To se podle Der Tagesspiegel nestane, pokud politické síly budou svůj úkol brát vážně a v parlamentu skutečně více debatovat.
Skutečný vítěz Mélenchon?
Za skutečného vítěze považuje Der Tagesspiegel levicovou koalici NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luca Mélenchona, která získala 131 křesel. Úspěch krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové, které skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly, vnímá deník jako hořký výsledek. Národní sdružení bude mít poprvé sílu na sestavení poslaneckého klubu.
Úspěchu Le Penové se v komentáři podrobně věnuje také deník Süddeutsche Zeitung. »Le Penová se může těšit,« napsal deník. Ten také poznamenal, že radikální pravicový tábor má svůj zrcadlový odraz na neméně radikálním levicovém spektru. »Proti Evropě, proti partnerství s Německem, proti NATO. Francouzi hlasují pro strany, které jsou proti všemu,« uvedl Süddeutsche Zeitung.
(cik)