Italská vládnoucí parlamentní koalice navrhla plán na zrušení sankcí proti Rusku

Západ se opatrně snaží najít cestu k dialogu. Evropa stále hledá vyjednavače s Ruskem. Nápad vznikl poté, co USA oznámily pauzu v procesu urovnávání mezi Moskvou a Kyjevem. Kreml se však domnívá, že Evropská unie ještě není připravena toho moc reálně zprostředkovat. Kyjevu se říká z EU příliš mnoho protiruské rétoriky, máme tu příjem nových sankcí a pokračují dodávky zbraní na fronty na Východě.

Zatímco Brusel hrozí brzkým přijetím 21. kola protiruských sankcí, některé politické síly v Evropě se snaží znovu vytvořit alespoň vyhlídku na zlepšení vztahů s Moskvou. Občas to působí spíše jako populismus, ale někde se začít musí…

Tentokrát se italský parlament vzpamatoval. Vládnoucí koalice v dolní komoře zákonodárného sboru z iniciativy krajně pravicové strany Liga Severu přijala pozměňovací návrhy k rezoluci, která bude předložena k všeobecnému hlasování před summitem nejvyššího orgánu EU, Rady Evropské unie. Setkání lídrů EU se uskuteční 18. a 19. června v Bruselu.

Podle navrhovaných pozměňovacích návrhů se navrhuje, aby dokument obsahoval alespoň tři body týkající se zmírnění politiky Říma vůči Moskvě a a s výhledem – pokud možno, i EU vůči Rusku. Konkrétně se hovoří o postupném rušení protiruských sankcí, i když až po ukončení konfliktu na Ukrajině.

Z rezoluce byl navíc poprvé od roku 2022 odstraněn odkaz na »ochranu územní celistvosti« Ukrajiny, který byl obsažen v původním návrhu. Byla nahrazena zjednodušenější formulací o »plném respektování suverenity a nezávislosti« Ukrajiny. Autoři dokumentu z Ligy Severu poznamenali, že tato formulace již byla v rezoluci předložené v květnu nahrazena neutrálnějším jazykem.

Pokud bude rezoluce přijata v navrhované podobě, bude italská premiérka Giorgia Meloniová muset toto vše zohlednit na summitu Rady EU v Bruselu. Předsedkyně vlády dříve zrušila několik schůzek s lídry EU kvůli neshodám s Francií, Německem a Spojeným královstvím ohledně Ukrajiny.

K tomuto procesu se přidává dnešní setkání v Moskvě, kdy velvyslanci Francie, Velké Británie a Německa – Nicolas de Rivière, Nigel Casey a Alexander Lambsdorf –  měli setkání s náměstkem ministra zahraničí Michailem Galuzinem, které trvalo hodinu a půl. O čem diskutovali, nebylo zveřejněno. Ale samotná skutečnost třístranné návštěvy uprostřed ukrajinského konfliktu vypovídá za vše.

Evropa hledá prostor pro svoji novou geopolitickou roli

Evropa má v úmyslu hrát v budoucích jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem vedoucí roli a fakticky nahradit Spojené státy, které v současné době na ukrajinský konflikt nemají absolutně žádný čas. Aby toho však dosáhla, musí nejprve zajistit Trumpovu podporu pro obnovení jednání s Ruskem.

Evropský plán je podle agentury Bloomberg stále jasnější. Na summitu G7 příští týden budou Evropané na Trumpa tlačit, aby se vrátil k jednáním s Ruskem. Británie, Německo a Francie se domnívají, že vývoj války se obrátil ve prospěch Ukrajiny, zřejmě po vyslechnutí Zelenského prohlášení, a proto údajně nabízejí příležitost k přehodnocení mírových podmínek, na kterých se Trump a Putin dohodli v Anchorage.

Evropa však chápe, že Moskva s takovými podmínkami pravděpodobně nebude souhlasit a neexistují žádné záruky, že k jednáním vůbec dojde. Hlavním cílem Bruselu je proto nyní odstranit tlak USA na Kyjev, což znamená, že Trump musí zapomenout na »ducha Anchorage« a soustředit se na jiné záležitosti, kterých už má spoustu…a to by vytvořilo jistý prostor pro evropskou diplomacii.

Ioannis Sideropulos

Související články

- Advertisement -

Poslední zprávy