Alibistické a neobhajitelné. Tak označil informování o tragických událostech z prosince loňského roku, kdy střelec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabil 14 lidí a dalších 25 zranil, místopředseda SOCDEM a lídr kandidátky do Evropského parlamentu Lubomír Zaorálek. Ke kritice se na dnešní tiskové konferenci v Praze přidal i bývalý místopředseda Evropského parlamentu (EP) Libor Rouček, který hodlá stranu podpořit v červnových volbách z posledního místa kandidátky.
Zaorálek zmínil střelbu z 21. prosince 2023 v souvislosti s tragickými útoky v ruském Krasnogorsku z minulého týdne. »Nevíme nic o motivu činu na Filozofické fakultě. V Moskvě se první hledá, kdo to udělal a proč. My motivy masakru z 21. prosince minulého roku neznáme. Vypadá to jako nějaké tabu. Přitom se studenty jsme o tom mluvili, znali dotyčného, ale neznáme obsah jeho dopisu, nebo jestli byly dokonce dva, jak se spekuluje,« řekl Zaorálek.
»Není normální, že musíme takovou dobu čekat na šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pak se dozvíme ‚vyšetřování skončilo, zapomeňte‘. Tento způsob je špatný a vadný,« dodal Zaorálek. Události v Krasnogorsku podle něj navíc připomněly, že útoky Islámského státu mohou být zpět v Evropě.
GIBS nepokládá ani za nezávislý, ani za odborný orgán. »Preferoval bych zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Tam bychom měli jistotu, že budou položeny všechny otázky,« řekl lídr SOCDEM pro Evropské volby. Podle něj visí ve vzduchu »nepochopitelné věci«. Jednou z nich bylo, že otec vraha byl nalezen v krvi se sekerou a třikrát prostřelenou hlavou, přesto se dále pátralo po sebevrahovi. Nebylo ani náležitě vyřešeno zastavení dopravy v hlavním městě.
Podle něj ve vysokém procentu platí, že střelci před podobným masakrem zabíjejí doma. »To je charakteristická věc. Proč si to policie nedala dohromady? Musíme se s tím naučit zacházet a připravit se do budoucna. Vláda ale rezignuje na přípravu takových událostí,« zmínil Zaorálek.
Rouček v téhle souvislosti zkritizoval i české zákonodárce. »Nezazněl jeden jediný hlas poslance, poslankyně nebo senátorů, aby došlo k zákazu prodeje poloautomatických rychlopalných zbraní,« pozastavil se nad stávající realitou bývalý místopředseda EP. K takovým puškám má mít podle SOCDEM přístup armáda a policie, nikoli běžný občan. Protože k tomu v České republice neexistuje vůle, vidí Rouček jako jedinou cestu provést celoevropskou kampaň. »Pokud bych se dostal do Evropského parlamentu, bude to můj osobní cíl,« připojil.
Lídr SOCDEM Zaorálek, který byl v době tragédie přímo v budově Filozofické fakulty a vedl tam přednášku, tvrdí, že jemu a jeho studentům zachránilo život jen to, že střelec neuměl s puškou zacházet. Potvrdili mu to odborníci, kteří upozorňují na fakt, co taková puška dokáže. »Když jsme seběhli ze třetího patra dolů, začal po nás střílet,« uvedl Zaorálek. »Nemůžeme si dovolit čekat, až přijde někdo, kdo se s tou puškou naučí zacházet. Divím se, že u nás v republice stále můžeme na obranu sebe sama kupovat útočné pušky,« dodal.
Předseda SOCDEM Michal Šmarda se na tiskové konferenci věnoval ukončení série stávek na dráze v Německu. »Stávka včera skončila úspěchem. Zaměstnanci se s vedením německých drah dohodli na kompromisu, který respektuje práva zaměstnanců,« uvedl Šmarda.
I tuto zkušenost ze zahraničí dává Sociální demokracie do souvislosti s děním u nás doma. »Ukazuje se, že řada požadavků SOCDEM, které pravicová koalice označovala jako nereálné, jsou standardem. Odboráři se dohodli na zkrácení pracovní doby na 35 hodin týdně. Pokud budou zaměstnanci pracovat déle, budou jim náležet mimořádné příplatky ke mzdě. Navíc jim byla přiznána mimořádná kompenzace kvůli velké inflaci, a ta přitom v Německu nebyla ni poloviční co v Česku. Něco takového si u nás nedokážu představit, protože vláda ignoruje požadavky,« připojil Šmarda.
Jako politický podvod označil plánované navýšení minimální mzdy. »Když jsem před dvěma lety ve vládním prohlášení našel slib, že vláda v době svého funkčního období provede valorizaci minimální mzdy, chválil jsem, že realizuje sociálnědemokratický program. Mnozí mi říkali, že jsem naivní, a měli pravdu. Byl jsem naivní. Minimální mzda vyroste na 47 procent průměrné mzdy, a to až od roku 2029, což je něco daleko za horizontem vládnutí této vlády. Jinými slovy s tím dělat nic nebude, takže jde o nesplnění programového prohlášení vlády a politický podvod,« dodal Šmarda, podle nějž nízká hranice 47 procent navíc není v souladu s evropskými standardy.
Naopak pochválil, že z vládních plánů prozatím vypadla možnost výpovědi bez udání důvodu. Poděkoval silnému tlaku Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a na přímý dotaz iportaL24.cz, zda SOCDEM podporuje protestní akce oznámené staronovým šéfem centrály Josefem Středulou odpověděl: »Každý oprávněný protest každého zaměstnance v České republice podpoříme. Takto jsme už v minulosti podpořili například dělníky v Ostravě i další skupiny lidí.«
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar
Hlavně není dořešena ochrana měkkých cílů jako celek.