Opakovaná prohlášení amerického prezidenta ohledně kontroly nad Grónskem postavila EU a NATO do obtížné situace. Donald Trump v neděli prohlásil, že USA Grónsko obsadí »tak či onak«, a znovu zopakoval, že »pokud ho nevezmeme my, obsadí ho Rusko nebo Čína«.
Dánsko, kterému patří Grónsko, je členem NATO, stejně jako Spojené státy. Dánská premiérka Mette Frederiksenová minulý týden prohlásila, že útok USA na kteréhokoli člena aliance by znamenal »konec všeho«, včetně NATO a bezpečnostního systému vytvořeného na konci druhé světové války.
Evropští lídři důrazně brání suverenitu, územní celistvost a právo Grónska a Dánska rozhodovat si o svých vlastních záležitostech, ale zatím neexistuje jasná strategie, jak Trumpa odradit – nebo jak reagovat, pokud by se k nějakému kroku odhodlal.
Ve své publikaci The Guardian uvedl čtyři možnosti:
Diplomacie a bezpečnost v Arktidě
Očekává se, že se americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu setká s ministry zahraničí Dánska a Grónska, zatímco dánský velvyslanec v USA Jesper Møller Sørensen a grónský vyslanec Jakob Isboetsen již navázali kontakty s americkými představiteli.
Diplomatické kroky mají částečně za cíl ujistit USA ohledně bezpečnosti regionu a zdůraznit, že stávající americko-dánská obranná dohoda z roku 1951, která byla aktualizována v roce 2004, umožňuje výrazné rozšíření americké vojenské přítomnosti na ostrově, a to i prostřednictvím nových základen.
Velvyslanci NATO se minulý týden v Bruselu shodli, že aliance by měla zvýšit vojenské výdaje v Arktidě, nasadit více vybavení a provádět více rozsáhlejších cvičení, aby zmírnila obavy Američanů o bezpečnost.
Ačkoli jsou Trumpova tvrzení, že vody kolem ostrova jsou »všude plné čínských a ruských lodí«, očividně přehnaná, diplomaté se domnívají, že koordinovaný západní krok k posílení vnější bezpečnosti Grónska by mohl být nejméně bolestivým způsobem, jak z krize vyjít, informuje Guardian.
Finanční sankce
Teoreticky má EU – trh se 450 miliony spotřebitelů – na USA značný ekonomický vliv a mohla by hrozit odvetnými opatřeními, od uzavření amerických vojenských základen v Evropě až po zákaz nákupu amerických státních dluhopisů.
Jednou z možností je zablokovat americké zboží a služby na evropském trhu, zavést cla, zbavit je práv duševního vlastnictví a zablokovat investice. Takový krok by však vyžadoval souhlas členských států, což se – vzhledem k neochotě způsobit ekonomické škody EU a potřebě zachovat americkou podporu Ukrajině – jeví jako nepravděpodobné, a to i tváří v tvář Trumpovým hrozbám obchodních cel.
Evropa je navíc v mnoha oblastech závislá na amerických technologických společnostech, poznamenal podle deníku Guardian Jean-Marie Guéhenno, bývalý vysoký úředník OSN.
Investice v Grónsku
Grónská ekonomika je silně závislá na ročních grantech z Dánska, které loni činily zhruba 4 miliardy korun (asi 530 milionů eur), což pokrývalo téměř polovinu veřejných výdajů a zhruba 20 % HDP.
Trumpovým slibům o »miliardách« investic by mohla EU čelit ve snaze zabránit Grónsku – které pravděpodobně v ne tak vzdálené budoucnosti bude hlasovat pro nezávislost na Dánsku – aby se připojilo k americké sféře ekonomického vlivu.
Návrh Komise ze září předpokládá, že by EU mohla zdvojnásobit financování Grónska, aby se vyrovnalo dánskému grantu, a ostrov by si také mohl nárokovat až 44 milionů eur z evropských fondů na propojené odlehlé regiony.
Ačkoli Washington může nabídnout mnohem více peněz než Brusel, Grónci se po získání nezávislosti mohou obávat »žravých« amerických společností a zdráhat se ztratit svůj sociální stát skandinávského typu, upozorňuje Guardian.
Rozvoj vojsk
To vše vyžaduje čas. Navíc není jasné, zda by Trumpovy ambice ohledně Grónska byly uspokojeny dohodami nebo posílenou bezpečností v Arktidě. »Vlastnictví ostrova je psychologicky nezbytné pro jeho úspěch,« uvedl New York Times.
Ve zprávě pro think tank Bruegel Moreno Bertoldi a Marco Butti argumentovali, že vlády EU by měly »preventivně chránit Grónsko před americkým expanzionismem« a dodali, že »EU má kapacitu pro rychlý rozvoj a měla by být aktivována«.
Po konzultaci s Kodaní a Nuukem navrhli rozmístění evropských vojsk na ostrově »jako znamení závazku Evropy k územní celistvosti Grónska«. Jak publikace uvádí, ačkoli by to americké anexi nezabránilo, značně by ji to zkomplikovalo a riskovalo by to poškození důvěryhodnosti a mezinárodního – a nejen – image USA.
(is)