Zítra ráno ruská státní plynárenská společnost Gazprom opět sníží objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa. Potrubím bude dopravováno maximálně 67 milionů metrů krychlových denně, ačkoliv plynovod je běžně schopen přepravovat o 100 milionů metrů krychlových plynu více. Firma to opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení, informovala dnes agentura DPA.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie. Zpráva o opětovném omezení přepravní kapacity vedla k dalšímu růstu cen plynu v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 16.00 SELČ připisovala přes 15 procent a pohybovala blízko 112 eur (asi 2800 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Gazprom omezil přepravní kapacitu plynovodu již v úterý, a to o 40 procent na maximálních 100 milionů metrů krychlových plynu denně. Opatření zdůvodnil zpožděním návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě. Siemens později oznámil, že kvůli sankcím nemůže provozovateli plynovodu předat zpět plynovou turbínu, která je v současnosti na generální opravě v Kanadě. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck to sice dnes nijak nevyvracel, nicméně stejně tento krok Gazpromu označil za politicky motivovaný.
Nové opatření snižuje dodávky o dalších 33 %. Německý úřad pro regulaci energetických sítí uvedl, že vyhodnocuje možné důsledky tohoto opatření. Dodal nicméně, že dodávky plynu v Německu zůstávají zatím zabezpečené.
Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Paralelně s plynovodem s ním vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2. Německo ale jeho zprovoznění zablokovalo.
Také italská energetická společnost Eni dnes oznámila, že objem zemního plynu přepravovaného z Ruska do Itálie aktuálně klesl proti úterý asi o 15 %. Gazprom svého italského partnera o snížení objemu informoval, důvody ale nesdělil, napsala agentura Reuters.
EU se prý bez ruského plynu brzy obejde
Připomeňme v té souvislosti, že už počátkem března Evropská komise oznámila plán snížit v letošním roce závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu »mnohem dříve než v roce 2030«. Dosáhnout toho prý hodlá rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.
Lídři členských zemí EU se poté na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu z Ruska. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek a také urychlením odklonu od fosilních paliv, tedy vystupňováním Green Dealu, přičemž i jeho původní cíle se již dnes ukazují jako nereálné.
Co se týče nových zdrojů, americký prezident Joe Biden a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová krátce na to oznámili, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy do konce roku 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantský oceán ročně asi 50 miliard krychlových metrů nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.
Že tento plyn bude dražší než ten ruský, je nabíledni, stejně jako to, že jeho těžba a přeprava udělají mnohem větší zářez do stability klimatu. Navíc ani takové množství Evropě evidentně nebude stačit.
(ici)