Světová populace zřejmě dosáhla počtu osmi miliard lidí už loni, byť podle prognóz OSN by se tak mělo stát až letos 15. listopadu, řekl v rozhovoru pro ČTK Tomáš Kučera z katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Podle něho se odhady počtu, kterého by mohla světová populace celkově dosáhnout, pohybují mezi 9,5 až 11,5 miliardy lidí. Kučera je přesvědčen o tom, že výsledná hodnota bude koncem 21. století někde mezi, tedy na úrovni zhruba 10,5 miliardy.
»Myslím, že tak rok a půl tady těch osm miliard už máme,« řekl Kučera. Podotkl, že sčítání se často vyznačují poměrně velkými nedopočty obyvatel, které v některých méně rozvinutých zemích mohou dosahovat hodnot až kolem deseti procent. »O kvalitě našich sčítání, u nichž se nedopočty pohybují na úrovni desetin procenta, se většině zemí ani nezdá. Přitom ‚extraliga sčítání‘ se hraje do jednoho procenta,« poznamenal.
Přesnost sčítání ve světě se však díky elektronizaci a využití administrativních údajů stále zvyšuje. »A to nemluvím o Skandinávii, kde mají nejrůznější registry propojené a prakticky nepotřebují klasické sčítání obyvatel. Tam si téměř vše spolehlivě posčítají z administrativních údajů, v terénu maximálně udělají pár výběrových šetření pro zjištění informací, které v registrech nejsou. Ve finále mají o obyvatelstvu informací více než kdokoliv jiný,« uvedl Kučera. Přesto je přesvědčen o tom, že ani dnes nelze světovou populaci odhadnout s větší přesností než je 100 milionů osob.
Miliardové milníky jsou však podle vědce příležitost, jak upoutat pozornost k zásadním otázkám populačního vývoje. »Většina reálných systémů, ekonomické, sociální, politické, kulturní či některé ekologické systémy, bez lidí nemohou existovat. Jsou to spotřebitelé a producenti, příslušníci různých sociálních skupin, voliči, věřící hlásící se k různým církvím. Populaci a jejímu vývoji je potřeba věnovat odpovídající pozornost, neboť často představuje hlavní faktor dalšího rozvoje společnosti,« zdůraznil Kučera. »V sociálních státech, mezi které se řadíme, je třeba demografické stárnutí zásadní otázkou příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. My máme to štěstí, že chybějící pracovní sílu můžeme relativně snadno dovézt ze zahraničí a vše zorganizovat tak, aby byla přínosem pro společnost. Řada zemí však takové štěstí bohužel nemá,« dodal vědec.
Ve věci takzvaného perspektivního růstu Kučera souhlasí s odhady OSN. Řekl, že zhruba za poslední půlstoletí se intenzita růstu světové populace, měřeno ročními přírůstky v procentech, snížila skoro o dvě třetiny. »Ještě nedávno jsem studentům vykládal, že roční globální přírůstek obyvatel je 1,1 procenta, Podle nejnovější zprávy OSN k osmi miliardám lidí však hodnota ukazatele činí jen 0,8 procenta. Přitom ještě začátkem 70. let se světová populace zvětšovala o dvě procenta ročně. Křivka jde dolů,« konstatoval Kučera. Zdůraznil, že ve světě nehrozí globální přelidnění, přetrvává však nebezpečí přelidnění na regionální úrovni. A zároveň se prohlubuje nesoulad v rozmístění obyvatel a zdrojů.
(cik, čtk)