Vojenské vítězství či prohru na Ukrajině lze těžko odhadovat, jelikož nevíme, k jak velké podpoře ze strany Západu ještě dojde. Není také jasné, jak dlouho budou politici typu Macrona a Scholze válku tolerovat, a kdy se rozhodnou, že se Evropská unie od konfliktu odpojí, uvedl v rozhovoru pro iportaL24.cz europoslanec a kandidát na prezidenta, generál Hynek Blaško.
Evropský parlament doporučil návrh na úpravu základních smluv EU, přičemž hlavní myšlenkou je, že státy pozbývají právo veta. Je to podle vás moudré? A proč vlastně není Evropská unie nyní v této otázce jednotná?
Je to pro mě naprosto nepřijatelné. Základem jakékoli demokracie a svobody na úrovni EU musí být vždy právo veta. Anebo ať unie zavede možnost států neúčastnit se smlouvy, se kterou její občané nesouhlasí. To však unijní ideologové zatvrzele odmítají, protože vědí, že občané by nesouhlasili s žádným z jejích výmyslů, kdyby dostali právo volby.
Obvykle je za jakoukoliv krizí vleklý a dlouhodobý proces. Kde vidíte zásadní příčiny současné krize Evropské unie?
Současná krize je v úporné snaze o centralizaci. Ten, kdo se stále vidí v tom, že EU může být jako USA, dodnes nepochopil, že Spojené státy mluví jedním jazykem a sdílejí jednu historii. Státy s desítkami jazyků, kultur a odlišnou historií nelze unifikovat. Lze je mírově sjednotit, ale EU se pokouší jen o unifikaci a centralizaci.
Je podle vás reálné, aby v současné situaci vstoupila Ukrajina do Evropské unie?
Je to naprosto nereálné. Klidně můžeme s Ukrajinou uzavřít dohodu o volném obchodu, ale ne ji připojit k našemu centralizačnímu projektu, který je škodlivý i pro nás.
Jak hodnotíte situaci, která na Ukrajině vznikla? Jaký je váš pohled politický a jaký je z pohledu generála? Je technicky možné, aby Ukrajina zvítězila?
Situace, která na Ukrajině vznikla, je tragická. Pro Ukrajinu i pro Evropu. Ta část Evropského parlamentu, jejíž jsem nyní členem, varovala před vznikem konfliktu už před osmi lety, kdy se podepisovala asociační dohoda EU a Ukrajiny, a Západ podporoval majdanskou revoluci. Došlo to však ještě dále, než se tehdy rozumní politici obávali. Vojenské vítězství či prohru zde lze těžko odhadovat, jelikož nevíme, k jak velké podpoře Ukrajiny ze strany Západu ještě dojde. Není také jasné, jak dlouho budou politici typu Macrona a Scholze válku tolerovat, a kdy se rozhodnou, že se EU od konfliktu odpojí.
Mírová jednání vlastně neprobíhají. Na ulici si občané kladou velmi prostou otázku: Měl by Západ dodávat ještě více zbraní na Ukrajinu, nebo tím naopak přilévá olej do ohně?
Je bez diskuze, že olej to přilévá. To, že je to špatně, se ale moc říkat nesmí. Nicméně, názor českých politiků není podstatný, rozhodovat budou představitelé Francie, Německa a Itálie. Ti už dali najevo, že konflikt jim není příjemný a budou mít snahu z něj vycouvat.
V jakém stavu je vůbec podle vás nyní česká armáda, myslím v rovině obranyschopnosti, v závislosti na technologické úrovni. Pomohlo by třeba i znovuzavedení branné povinnosti?
Česká armáda má jistě mnohé, v čem na sebe může být hrdá. Nicméně například zavedení branné povinnosti je naprosto nereálné, technické zázemí už bylo zrušeno, lidé na to nejsou připraveni a nejsou ani zdroje.
Hovoří se i o tom, že byste mohl být jedním z uchazečů o post prezidenta, respektive že byste přijal kandidaturu na prezidenta. Nakolik je to aktuální myšlenka?
Tato myšlenka je nyní už naprosto aktuální. Občané, kteří mě ke kandidování vyzvali, mezi sebou nyní sbírají podpisy. Pokud by tedy čtenáři měli zájem podpořit mou petici, mohou si o ni napsat například na mém Facebooku.
Tomáš Cinka