Celkové zadlužení obyvatelstva činilo v polovině letošního roku 3,22 bilionu korun a meziročně vzrostlo o 2,6 procenta. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, zveřejněných na webu společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Objem úvěrů na bydlení podle nich dosáhl 2,67 bil. Kč a zvýšil se meziročně o dvě procenta. Objem dluhu na spotřebu činil 554,5 miliardy Kč a vzrostl o 5,4 %. A objem dluhu ohroženého nesplácením přitom stoupl meziročně o 6,4 %, nejvíce za posledních 10 let, a dosáhl 29,2 mld. Kč. Stojí za tím nárůst nespláceného krátkodobého dluhu, jehož objem vzrostl meziročně o 8,7 % na 24,1 mld. Kč.
Prvním zásadním trendem je podle zveřejněné zprávy výrazné zpomalení tempa zadlužení dlouhodobými úvěry. Zatímco ještě loni se objem úvěrů na bydlení meziročně zvyšoval až o 18 %, ke konci první poloviny letošního roku činil meziroční růst pouze dvě procenta. »Stojí za tím hlavně nízký zájem o hypotéky, které jsou kvůli vysokým úrokovým sazbám i vysokým pořizovaným cenám nemovitostí pro mnoho skupin obyvatel téměř nedostupné. S tím, jak postupně dochází ke splácení starších úvěrů na bydlení a nových tolik nepřibývá, může časem dojít i ke stagnaci či snížení celkového objemu. To bude samozřejmě ovlivněno i dynamikou cen nemovitostí,« uvedla Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Průměrná částka dlouhodobého dluhu činila ke konci druhého čtvrtletí letošního roku 2,5 milionu Kč, což bylo o 4,9 % více než před rokem. Dlouhodobě je v Česku zadluženo 1,07 mil. lidí, zhruba o 29 tisíc méně než loni.
Nejpočetnější skupina s dlouhodobým dluhem jsou stále lidé ve věku 35-44 let, kterých je 387 tis., meziročně o čtyři procenta méně. Oproti loňsku přibyli lidé s úvěrem na bydlení ve věkové skupině 45-54 let, kterých je nyní o tři procenta více. Naopak výrazně ubylo lidí s dlouhodobým dluhem v mladších věkových skupinách 25-29 let (o 20 %) a 15-24 let (o 24 %).
Krátkodobé zadlužení roste oproti tomu dlouhodobému výrazně rychleji. Ke konci druhého čtvrtletí činil jeho objem, celkem 554,5 mld. Kč, což bylo meziročně o 5,4 % více. Průměrná částka na jednoho dlužníka dosáhla téměř 240 tis. Kč, o 10 tis. více než o rok dříve. Zvýšil se také počet dlužníků s úvěrem na spotřebu, a to o 18 tis. na 2,31 mil.
Objem nesplácených krátkodobých úvěrů výrazně vzrostl v krátkém čase
Ukazatelem, který prochází výrazným vývojem, je podle zprávy celková nesplácená částka. Za posledních deset let, kdy Bankovní a Nebankovní registr sledují statistiky v tomto formátu, došlo vůbec poprvé k meziročnímu zvýšení v řádu jednotek procent. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se přitom meziročně snížil o 3,7 % na 5,1 mld. Kč. Celkový růst je způsoben krátkodobým dluhem, jehož objem narostl o 8,7 % na 24,1 mld. Kč. »Rozhodně jde přinejmenším o varovný signál, protože k těmto změnám došlo ve velmi krátkém čase. (…) Domácnostem doporučuji jakýkoliv úvěr na spotřebu důkladně zvážit a sledovat svou úvěrovou historii,« řekl mimo jiné Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Své krátkodobé úvěry nesplácelo ke konci 2. čtvrtletí 174 tis. dlužníků, o 0,7 % více než loni, a průměrná nesplácená částka činila 138,5 tis. Kč (nárůst o 7,9 %).
Objem nespláceného dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech věkových kategoriích, nejvíce u osob ve věku od 30 do 34 let (o 20 %). U této věkové kategorie zároveň nejrychleji roste i celkový objem úvěrů na spotřebu.
(ici)