Žně se odstávají do poloviny a dosavadní výsledky netěší zemědělce napříč republikou. Vše nasvědčuje tomu, že letošní sklizeň řepky bude nejhorší za posledních sedmnáct let, u pšenice zemědělci očekávají druhou nejhorší sklizeň za dvanáct let. Podle Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře České republiky za to může pokles výměry těchto plodin, ale také počasí.
Z dosavadních údajů Státního zemědělského intervenčního fondu vyplývá, že výnosy dvou hlavních polních plodin, pšenice a řepky, budou výrazně zaostávat za průměrem. Letošní sklizeň řepky tak může dosahovat necelého milionu tun a úroda pšenice kolem 4,5 milionu tun, což jsou nejhorší výsledky za posledních několik let.
Jednou z příčin je podle zemědělců počasí. Nezvykle teplé jarní počasí uspíšilo vegetační vývoj rostlin, následná vlna silných mrazů v dubnu poškodila nejen ovoce a zeleninu, ale poničila také obiloviny a olejniny a v červnu se zemědělci potýkali s přívalovými dešti. Ty ostatně komplikují i probíhající žně.
»Rozmary počasí jsme mohli vidět i během uplynulého víkendu, tropické teploty v sobotu vystřídal déšť. Právě tato nepředvídatelnost komplikuje zemědělcům jejich práci, kterou pak nemohou plánovat a musí prostě čekat na optimální podmínky, aby mohli s kombajny vyjet do polí. Jenomže pole není šroubárna, která by zůstala ve stavu, jak ji večer zanecháte, je to zkrátka příroda a ta se mění neustále. Vlivem zvýšené vlhkosti se mohou šířit plísně, různé choroby nebo škůdci. Ještě nějaké plochy zbývají, tedy s hodnocením je třeba počkat, až bude obilí pod střechou, jak se říká. V terénu mezi zemědělci ale moc optimismu není,« uvedl v tiskové zprávě prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Pokřivený trh ohrožuje evropské zemědělce
Do nižšího objemu sklizně obilovin a olejnin se podle něj promítne také snížení osevních ploch. Jen výměra pšenice se letos propadla oproti loňsku o 41 tisíc hektarů na necelých 777 tisíc hektarů a plocha řepky se meziročně snížila o 37 tisíc hektarů na 343 tisíc hektarů. K tomuto trendu podle Doležala dochází po celé Evropě. Důvodem je především klesající rentabilita pěstování těchto plodin kvůli levným dovozům z Ukrajiny a dalších třetích zemí na evropský trh. Tamní pěstitelé totiž nemusí dodržovat tak vysoké standardy produkce jako evropští a mohou si tak dovolit mnohem nižší produkční náklady. »Evropským zemědělcům se nadále nevyplatí tyto plodiny pěstovat, protože za dodržení všech pravidel, která se zpřísňují a nadále zpřísňovat budou kvůli Zelené dohodě pro Evropu a dalším environmentálním ambicím Evropské unie, klesá na takto pokřiveném trhu jejich konkurenceschopnost,« upozornil Doležal. Komoditní rada pro obiloviny a olejniny proto očekává, že osevní plochy obilovin a olejnin budou nadále klesat.
»Horší letošní sklizeň pšenice a řepky očekávají všichni evropští pěstitelé. Všichni se potýkáme prakticky s totožnými problémy, tedy vrtochy počasí a nespravedlivou konkurencí, kterou si dobrovolně pouštíme na evropský trh a která nás pomalu, ale jistě nutí pěstovat něco jiného. Otázkou je, v jaké kvalitě si sem zboží ze třetích zemí přivezeme a následně předložíme spotřebitelům. Dosavadní výsledky kontrol mě osobně o vysoké kvalitě tohoto zboží příliš nepřesvědčily,« dodal Doležal.
(jad)