Česká republika zažila další mimořádně horký den. Teploty na řadě míst překročily 35 stupňů Celsia, na některých stanicích se přiblížily až k hranici 38 stupňů a meteorologové zaznamenali desítky nových rekordů. Podle předpovědi navíc to nejhorší teprve přijde. O víkendu by mohlo v některých oblastech naměřené maximum překročit 40 stupňů Celsia, čímž by padl dosavadní absolutní český rekord.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) k nám i v pátek proudil kolem tlakové výše nad jihovýchodní Evropou mimořádně teplý vzduch od jihozápadu. Ve výšce zhruba 1,5 kilometru nad zemí dosahovala teplota kolem 19 stupňů, zatímco u zemského povrchu se odpolední maxima pohybovala mezi 32 a 37 stupni.
Na 39 procentech dlouhodobě měřících stanic meteorologové zaznamenali nový denní rekord pro 26. červen. Na dvanácti stanicích, tedy na sedmi procentech všech sledovaných míst, padla dokonce dosavadní červnová maxima.
Nejvyšší teplotu podle meteorologů naměřila stanice Doksany v Ústeckém kraji, kde rtuť teploměru vystoupala na 38,1 stupně Celsia. Ani tato hodnota však nepřekonala místní rekord z roku 2019, který činí 38,9 stupně. Mezi rekordními stanicemi vynikla středočeská Tuhaň, kde bylo naměřeno rovných 38 stupňů, což znamená nový rekord pro 26. červen. Podle zveřejněné tabulky padly denní rekordy také například v Poděbradech, Karlových Varech, Brně, Lednici, Strážnici nebo Dukovanech.
Meteorologové zároveň upozorňují, že během víkendu bude do střední Evropy proudit ještě teplejší vzduch. V sobotu očekávají odpolední maxima mezi 35 a 39 stupni, na severovýchodě republiky o něco méně. Neděle by ale mohla přinést historickou událost.
Podle ČHMÚ je »s vysokou pravděpodobností« možné překonání absolutního českého teplotního rekordu 40,4 stupně Celsia z Dobřichovic z roku 2012. Na nejteplejších místech Dolního Polabí, Poohří nebo jižní Moravy mohou teploty vystoupat až ke 41 stupňům.
Extrémní vedra už začínají zatěžovat zdravotnický systém. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že je v nepřetržitém kontaktu s nemocnicemi, které situaci průběžně vyhodnocují a jsou připraveny zajistit péči pacientům s komplikacemi způsobenými vysokými teplotami.
Na některých urgentních příjmech už lékaři evidují výrazný nárůst pacientů. Nejčastěji jde o dehydrataci, kolapsové stavy, úpal, úžeh nebo zhoršení chronických onemocnění. Fakultní nemocnice Ostrava hlásí přibližně dvacetiprocentní nárůst pacientů, podobná čísla uvádějí také Fakultní nemocnice Bulovka a Královské Vinohrady. V Motole a na Homolce stoupl počet ošetřených zhruba o deset až patnáct procent, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze eviduje nárůst mezi 15 a 25 procenty. Některá další zařízení zatím významnější změny nepozorují.
»Extrémní teploty představují zvýšené zdravotní riziko zejména pro seniory, chronicky nemocné, malé děti nebo těhotné ženy. Prosím veřejnost, aby doporučení odborníků nepodceňovala. Dostatečný pitný režim, omezení pobytu na přímém slunci, přiměřená fyzická aktivita i ohleduplnost vůči nejzranitelnějším mohou předejít řadě vážných zdravotních komplikací. Chci zároveň poděkovat zdravotníkům, kteří jsou i v těchto náročných podmínkách připraveni poskytovat kvalitní péči všem pacientům,« uvedl na webu svého resortu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Nemocnice proto posilují preventivní opatření. Na odděleních sledují teplotu, zajišťují dostatek tekutin pro pacienty i zaměstnance, využívají klimatizované prostory, mobilní klimatizační jednotky nebo ventilátory. Zvýšenou pozornost věnují především seniorům, chronicky nemocným, těhotným ženám či pacientům po operacích.
Lékaři zároveň upozorňují, že vysoké teploty mohou zhoršovat průběh řady nemocí »Během horkých dnů pozorujeme nárůst pacientů s dehydratací, kolapsovými stavy i zhoršením chronických onemocnění. Velké riziko představuje také kombinace vysokých teplot a alkoholu. Řadě těchto případů lze přitom předejít dodržováním základních preventivních opatření,« upozornil primář Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.
Varování míří také k onkologickým pacientům, kterým může horko zhoršovat vedlejší účinky léčby.
»Onkologická léčba se ani v období extrémních veder nepřerušuje. Vysoké teploty však mohou přispívat k dehydrataci organismu, a tím zesílit některé nežádoucí účinky léčby. Pacientům proto doporučujeme důsledně dodržovat pitný režim, pokud jim v tom nebrání jiné zdravotní obtíže, v horkých dnech přijmout alespoň 2,5 až 3 litry tekutin denně, více odpočívat, nepřetěžovat se, chránit pokožku před sluncem a vyhýbat se lehce zkazitelným potravinám,« uvedl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Opatrnost by měly zvýšit také těhotné ženy. »Těhotenství je obdobím významných fyziologických změn, které zvyšují citlivost organismu na vysoké teploty. Těhotné ženy jsou proto více ohroženy přehřátím, úpalem i dehydratací. Doporučujeme pravidelný pitný režim během celého dne, pobyt ve stínu a omezení fyzické zátěže v nejteplejších hodinách dne. Stejná doporučení platí také pro ženy po porodu, které kojí,« doplnil ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Ladislav Krofta.
Meteorologové i zdravotníci se shodují, že následující dva dny budou mimořádně náročné. Doporučují proto omezit pobyt na přímém slunci zejména mezi 11. a 16. hodinou, dodržovat pitný režim, vyhnout se alkoholu, nosit lehké oblečení a pravidelně kontrolovat zdravotní stav seniorů nebo dalších ohrožených osob. Pokud se naplní současné prognózy, může Česká republika už během víkendu přepsat historické tabulky nejvyšších naměřených teplot.
(mac)
TABULKA – ČHMÚ