HomeDomácí
Domácí

České zdravotnictví čeká za 10 let obrovská personální krize!

Od iportaL24.cz
ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Pod názvem Udržitelné zdravotnictví díky lepšímu managementu péče se v Praze uskutečnila odborná konference, kterou uspořádal Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR. Cílem konference bylo prodiskutovat možnosti jak co nejlépe a nejrychleji zařídit průchod pacienta systém vyšetření v rámci našeho zdravotnictví, tj. od praktického lékaře až po různá odborná vyšetření u ambulantních specialistů či v nemocnicích.

Role hlavních organizátorů konference se ujaly poslankyně Věra Adámková (ANO), místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví PS, a Ivana Mádlová (ANO), členka Výboru pro zdravotnictví PS, s tím, že iniciátorem uspořádání této konference byl spolek Mladí lékaři, jehož předseda Albert Štěrba byl i moderátorem konference.

Ten ve svém zahajovacím vystoupení uvedl, že cílem konference je přispět k nastavení systému usnadnění průchodu pacienta systémem zdravotní péče, tj. od vyhledání příslušného lékaře, přes absolvování jeho lékařské prohlídky a stanovení diagnózy, až po následnou léčbu jeho nemoci. Přičemž konstatoval, že řada pacientů, kteří mají zdravotní potíže, mnohdy ani neví, jak tímto poměrně složitým systémem různých zdravotních vyšetření projít, a jak co nejlépe a nejsnadněji. Takže pro mnohé z nich to může být i nepříjemná psychická zátěž.

Právě proto v rámci systému českého zdravotnictví je nutné, jako nedílnou součást systému, zavést roli koordinátorů zdravotní péče s tím, že by to mělo jít současně i s potřebnou digitalizací českého zdravotnictví.

Poté se ujala slova poslankyně Mádlová, která připomněla stárnutí naší populace. Upozornila, že za 10 let čeká naši společnost obrovská personální krize, neboť do důchodu odejde cca 30 000 sester, což bude mít značný dopad na celkový výkon zdravotní péči u nás. Načež dodala, že z toho vyplývá nutnost zamyslet se nad tím, zda není nutné vytvořit i nové pracovní pozice ve zdravotnictví, které by měly ulehčit práci zdravotníkům, zejména lékařům. Ti by tak získali více času a prostoru na svoji práci, to je na léčbu svých pacientů, a zdravotnický personál by měl více prostoru na svoji ošetřovatelskou péči.

Podle ní jde především o to, aby se pacient dostal včas na správné místo, to je ke správnému lékaři. Jak dále konstatovala, v zahraničí tuto roli běžně plní tzv. koordinátoři zdravotní péče. Upozornila, že v Česku je určitým problémem i to, že chybí multidisciplinární týmy, určené pro konkrétní skupiny pacientů. Ty by byly složené z odborníků, které pacient skutečně potřebuje. Dodala, že pacienti, zejména onkologičtí, se v praxi setkávají s tím, že tito odborníci chybí.

Současně poznamenala, že systém českého zdravotnictví potřebuje velmi dobře pracovat s daty, které v rámci léčby a kontroly zdravotního stavu pacientů získávají. V této návaznosti připomněla, že s tím souvisí i kontrola výše nákladů na léčbu pacientů. To znamená i ověřit, zda pacient dostal včas to, co měl dostat.

Jak a proč pacienti bloudí zdravotním systémem?

Poté již následoval I. blok konference, nazvaný Labyrint zdravotnictví, aneb jak a proč pacienti bloudí zdravotním systémem. Jako první se v něm představila ředitelka společnosti ONKO Unie a předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková, která vystoupila na téma Cesta pacienta zdravotním systémem a jak ji napřímit. Ve svém vystoupení se logicky zaměřila na problematiku onkologických pacientů a konstatovala, že u nás existuje i určitá nerovnost v dostupnosti potřebné zdravotní péče pro tyto pacienty, a to podle konkrétní situace v jednotlivých regionech České republiky. Připojila, že rozdíly jsou také v počtu praktických lékařů podle regionů i v zajištění dopravy pacientů na vyšetření k lékařům, kteří se zabývají léčbou onkologických pacientů atd.

Dalším řečníkem byla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, vedoucí katedry všeobecného praktického lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), která vystoupila s přednáškou na téma Jaká je a jaká má být role praktických lékařů v koordinaci péče.

V prvé řadě poukázala na to, co vše spadá pod pojem primární péče v České republice a uvedla, že základní rolí všeobecného praktického lékaře je dlouhodobá péče o pacienta, tj. vedení zdravotní dokumentace, znalost jeho anamnézy. Patří k tomu i výchova pacienta k prevenci a ke zdravému životnímu stylu.

Poté poukázala i na současný stav zdravotnické legislativy u nás s tím, že existují podněty k diskuzi, to je k úpravě současných zdravotních zákonů a vyhlášek. V této souvislosti se zmínila, že pacient má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, pořizovat si její kopie, dále určit oprávněné osoby, které smějí do ní také nahlížet. Pacient má rovněž právo na změnu lékaře, konkrétně jednou za 3 měsíce, a to bez vysvětlování z jakého důvodu.

Péče zaměřená na pacienta – současný pohled WHO!

Mezinárodní rozměr konferenci dodalo vystoupení ředitelky české pobočky Světové zdravotnické organizace (VHO) Zsofie Pusztai, která ve své přednášce, nazvané Péče zaměřená na pacienta. Implementace z pohledu WHO, nejprve hovořila o následcích pandemie s virovým onemocněním covid-19. Následně poukázala na nedostatek pracovních sil a ztrátu smyslu práce u mnohých lékařů a zdravotníků. Zmínila se i o obrovském růstů nákladů a značném plýtvání v rámci léčby těchto pacientů v rámci světové populace. Upozornila na špatnou vazbu mezi vynaloženými penězi a zdravotními výsledky a současně i na rostoucí nedůvěru v přístupu populace k veřejnému zdraví.

Dále poznamenala, že pandemie covid-19 výrazně ovlivnila globální zdraví a zvrátila dosavadní pozitivní trend v očekávané délce života za poslední dvě desetiletí. Upozornila, že stárnoucí zdravotnický personál se potýká s rostoucími požadavky stárnoucí populace. Konstatovala, že situace vyžaduje posílení zdravotních systémů, investice do prevence a do léčby nemocí a také i řešení nerovností v systému.

Poté se ujal slova zakladatel iniciativy Zdravotnictví 2030+ Ladislav Švec, který ve svém vystoupení, nazvaném Efektivita a řízení cesty pacienta jako zásadní cíl koncepčních změn, nejprve uvedl příklad, že když pacient absolvuje 12 návštěv u lékaře, pak tři z nich jsou zcela zbytečné. To je podle něj důsledek slabé koordinace a vzájemného sdílení informací mezi lékaři. Zdůraznil, že do popředí se dostává práce s daty. Současně poukázal na to, že z těchto dat je velmi důležité umět vytěžit informaci.

Využívají zdravotní pojišťovny dat o pacientech dostatečně?

Další částí programu konference byl její II. blok, nazvaný RESTART: lepší management péče, rovná se vyšší efektivita zdravotnictví.

S přednáškou, nazvanou Disease management: Proč je potřeba a kde máme rezervy, se představil lékař a ekonom Daniel Hodyc, spoluzakladatel organizace Advance Healthcare Management Institute, jehož tým tvoří lidé, kteří se dlouhodobě věnují analýze problémů ve českém zdravotnictví a současně i hledání a prosazování možných řešení těchto problémů. Hodyc nejprve konstatoval, že akutní medicína zažívá velmi rychlé pokroky a inovace. Zároveň dodal, že z hlediska počtu pacientů, logicky je více chronicky nemocných pacientů. Dokumentoval to na příkladu pacientů s diabetes mellitus. Poznamenal, že je u nás až 1 milion pacientů s cukrovkou.

Dodal, že náklady na léčbu pacientů s chronickým onemocněním dosahují u nás až 85 % celkových zdravotnických nákladů. Přitom jsou tito pacienti významným problémem celého zdravotnického systému.

Pokud jde o péči o tyto pacienty, podstatou programu je zlepšení klinických výsledků péče, předejití či oddálení komplikací a dále přenesení spoluodpovědnosti na pacienta. Cílem je i zlepšení kvality života pacienta a zlepšení subjektivního vnímání zdravotní péče pacientem. Zdůraznil, že jde o motivaci pacientů na výsledku léčby. K tomu by měla směřovat výchova pacientů.

S přednáškou Možnosti využití dat na úrovni pacienta zdravotními pojišťovnami vystoupil docent Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. V úvodu svého vystoupení prohlásil, že zdravotní administrativní data ve své podstatě vyprávějí příběh o průběhu onemocnění. Jako jeden z pozitivních příkladů využívání dat uvedl Dánsko, které má vypracován jeden z nejobsáhlejších zdravotních registrů ve světě.

V této souvislosti poukázal na potřebu zajištění dostatečné míry pseudonymizace zdravotnických dat. Přičemž uvedl, že touto problematikou se nyní zabývá speciální tým na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Zároveň dodal, že v prvé řadě jde především o technickou dostupnost těchto dat, neboť jde ve své podstatě o různé, vícečetné soubory. Zdůraznil, že jde o interaktivní charakter práce, přičemž výzvy, které se týkají práce s daty, jsou především technického charakteru a těmi také zůstanou.

Dalším řečníkem byl Marian Rybář z Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR, který hovořil na téma Koordinátor péče v českém zdravotnictví – co ukazují data. Doporučil, že by se s celým systémem práce s daty u nás pohnulo kupředu za předpokladu, kdyby ve správních radách zdravotních pojišťoven byli zastoupení kromě zdravotnického sektoru i zástupci průmyslu a samotných pojištěnců.

S Plánem na zavedení celonárodního on-line rezervačního systému, poté vystoupil docent Ján Mudra, zástupce ředitele Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, který se věnoval především problematice legislativy v českém zdravotnictví. Podle něj by se měl v České republice vytvořit jednotný portál, s tím, že by existoval on-line přehled volných termínů a kapacit a zároveň by pacienti měli možnost zařídit si rezervaci v rámci systému, a to buď přímo nebo přes praktického lékaře, nebo na základě vystavené žádanky. Současně připomněl, že je nutné nejdříve spustit pilotní projekt v jednom kraji, dále jej rozšířit na ambulantní specialisty, za další zapojit do systému i praktické lékaře, zubaře a laboratoře. Později by byl systém automatizován, a to podle naléhavosti jednotlivých případů. Úkolem ministerstva zdravotnictví by bylo koordinovat funkčnost tohoto systému.

Využití tohoto systému by podle něj bylo jasným benefitem pro pacienty. Jednak jednoduchým objednáním a jednak časovou jistotou. Zároveň by systém umožnil účinnější využití kapacit, kratší čekací doby a lepší koordinace při výběru vyšetření.

Jak zapojit do primární péče lékárny

Farmaceut a novinář Stanislav Havlíček, ve své přednášce na téma Jak zapojit do primární péče lékárny, rovněž uvedl známý fakt, že během následujících 10 let odejde do důchodu více než polovina stávajících praktických lékařů. Zároveň upozornil i na druhý problém, který se týká naší společnosti – stárnutí české populace. Konstatoval, že, podle statistických výpočtů, do roku 2050 budou u nás senioři tvořit téměř 29 % populace, což představuje přibližně 3 miliony lidí. Přičemž poznamenal, že jsou to lidé, kteří především potřebují mít zajištěn přístup k péči.

Konstatoval, že u nás pracuje více než 9600 lékárníků, kteří zůstávají nevyužitým zdrojem v českém systému zdravotní péče. Lékárníci dle jeho názoru již dnes hrají klíčovou roli v systému péče o zdraví pacientů, a to v oblasti distribuce a výdeje léčiv. Zároveň plní roli edukace pacientů o správném užívání léků, poradenství o zdravém životním stylu a v rámci prevence, jako je odvykání kouření, hojení ran apod.

Podle Havlíčka přes 9 tisíc vysokoškolsky vzdělaných lékárníků má odborné znalosti, které lze jednoduše doplnit praktickými školeními pro konkrétní zdravotní úkony.

Přitom lékárníci jsou snadno dostupní kdykoli, což jim umožňuje oslovit pacienty, kteří by jinak péči nevyhledali. Upozornil však, že rozšíření kompetencí lékárníků není o nahrazování praktických lékařů, ale jde o spolupráci ve prospěch pacientů!

V závěru II. bloku vystoupila poslankyně Věra Adámková, která působí i jako lékařka v pražském IKEMu a která zdůraznila roli pacientů: »V našem zájmu má být vždy pacient. A chci připomenout, že zatímco někteří pacienti jsou zdravotníci, všichni zdravotníci jsou také pacienti. Proto nemám ráda to rozdělování – věřte, že zdravotníci uvažují globálně. Kdyby tomu tak nebylo, jednali by sami proti sobě, a to se neděje.« 

Adámková dále upozornila i na vlastní zkušenost s koordinací péče: »Léta působím v největší transplantační nemocnici – v IKEMu, kde by bez koordinace a práce koordinátorů péče systém vůbec nemohl fungovat. Dlouhou dobu jsme měli pouze jednoho koordinátora, což vedlo k přetížení. Lékaři pak místo své odborné práce zajišťovali organizační úkony.«

V závěru zdůraznila, že řešením situace v českém zdravotnictví je posílení role praktického lékaře, jako člověka v systému, kde by se informace o pacientovi měly shromažďovat.

Máme vizi pro lepší organizaci péče o pacienty?

V odpolední části konference následoval III. blok, nazvaný Máme vizi pro lepší organizaci péče o pacienty?, ve kterém proběhla panelová diskuse účastníků konference s odborníky, to je především s přednášejícím,a zároveň i s přítomnými poslanci jako zástupci politických stran, a to s cílem vyvolat neformální diskusi, během které účastníci konference vůči řečníkům pokládají otázky na témata, o nichž se během uplynulých dvou bloků nehovořilo, a přesto zdravotnickou veřejnost u nás velice zajímají.

Miroslav Svoboda

Předchozí článek
Nikdo ale opravdu nic neví
Další článek
Exprezident Klaus vydává knihu k 80. výročí konce II. světové války a varuje před přepisováním historie

Související články

951 KOMENTÁŘŮ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy

Napište nám: redakce@iportal24.cz
Provozovatel: POR-TA-NEWS s.r.o, Vrážská 143, Radotín, 153 00 Praha IČ: 14442663, zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl C 365695.

© Copyright - iportal24.cz / 2024