Evropský výbor pro sociální práva ve svém novém rozhodnutí jednoznačně konstatoval, že Česká republika porušuje právo na bydlení, které garantuje Evropská sociální charta. Rozhodl tak v reakci na kolektivní stížnost, kterou podala Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA).
Zjištění výboru poukazují na závažné nedostatky při ochraně zranitelných skupin v kontextu práva na bydlení, zejména pokud jde o nucené vystěhovávání, zajištění sociálního bydlení a systémovou diskriminaci romské komunity.
FEANTSA ve stížnosti upozornila na přetrvávající ohrožení jistoty vlastnictví a riziko nuceného vystěhovávání chudých domácností, zejména Romů, na nedostatečnou nabídku sociálního bydlení, neefektivnost soudních prostředků nápravy za porušení práva na bydlení, na neúměrné snižování dávek na bydlení a na prohlubování sociální a rasové diskriminace, včetně územní segregace Romů.
Na závažnost bytové krize v Česku upozornila také Zpráva o vyloučení z bydlení pro rok 2024, kterou vypracovala Iniciativa Za bydlení. Podle ní je nedostatkem bydlení přímo postiženo přibližně 161 000 lidí, z toho 62 000 dětí. Podle zprávy až 1,6 milionu obyvatel České republiky čelí vážným problémům s bydlením.
Zpráva dále upozorňuje, že nedostatek bydlení v kombinaci s nedostatečnými preventivními opatřeními a chybějícími právními zárukami vytváří příležitosti pro vykořisťování ze strany tzv. obchodníků s chudobou.
Průzkum sítě ERGO ukázal, že Romové žijící v segregovaných lokalitách a ubytovnách často čelí nucenému vystěhování bez řádného oznámení nebo poskytnutí náhradního bydlení. Až 54 % respondentů uvedlo, že byli nuceni opustit své domovy bez jakékoliv formy odškodnění. V této kritické situaci nebyl doposud přijat zákon, který by řešil krizi bydlení a uznával právo na bydlení. V případě bydlení tak v ČR neexistuje účinná právní ochrana práva na důstojné bydlení.
Chybí záruky pro zranitelné skupiny
Evropský výbor pro sociální práva v září 2024 dal organizaci FEANTSA za pravdu. Konstatoval, že česká legislativa týkající se nucených vystěhování neobsahuje potřebné záruky pro zranitelné skupiny, poukázal na absenci sociálního bydlení a uvedl také, že v Česku existují překážky v přístupu k dávkám na bydlení pro osoby s nízkými příjmy a pro znevýhodněné skupiny v sociálně vyloučených lokalitách. To vše má podle výboru dopad na romské komunity.
Rozhodnutí by mělo být pro ČR příležitostí k reformě sociální politiky a politiky bydlení tak, aby byl zajištěn soulad s evropskými hodnotami v oblasti lidských práv. »Vítáme rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva a těšíme se na kroky, které česká vláda podnikne k řešení těchto závažných problémů, zejména na přijetí opatření, která budou konkrétně řešit bytové potřeby zranitelných osob a zabrání bezdomovectví,« uvedl ředitel FEANTSA Freek Spinnewijn.
Ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová zdůraznila význam přijetí návrhu zákona o podpoře bydlení, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna. »V České republice chybí komplexní legislativa, která by předcházela bezdomovectví a pomáhala ho ukončit. Existují však účinné nástroje, které byly v našich podmínkách vyzkoušeny a osvědčily se. Nyní potřebujeme tyto nástroje zakotvit na systémové úrovni. Je potřeba jednat hned. Není čas na politické nebo sociální experimenty. Naše vláda a poslanci musí naslouchat odborníkům a učinit další kroky dle jejich doporučení. Buď odstraní legislativní mezeru a podpoří tak 62 000 dětí v bytové nouzi, nebo budou nadále podporovat obchodníky s chudobou,« uvedla. Právní ředitelka ERRC Senada Sali zdůraznila, že jde o rozhodnutí, které představuje zásadní krok vpřed v řešení systémové diskriminace romských rodin v České republice. »Zdůrazňuje naléhavou potřebu komplexních reforem, které zajistí, že romské komunity nebudou vyloučeny ze základních práv na bydlení,« uvedla Sali.
(jad)