Boj o Hrad by v prvním kole vyhrál Babiš, ve druhém by ho porazil Pavel

AKTUALIZOVÁNO

V prvním kole prezidentské volby podle aktuálního volebního modelu agentury Median stále vede šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Na společné třetí místo za Babišem a Pavlem se posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Podpora Babiše a Pavla v prvním kole volby, kdyby se konala nyní, zůstává stejná jako v předchozím modelu Medianu. Bývalý premiér Babiš by získal 25,5 procenta hlasů a Pavel 21 procent. Pavel má ale mírně vyšší volební potenciál. Při započtení všech lidí, kteří volbu daného kandidáta zvažují a nevylučují účast u voleb, by měl až 34,4 procenta hlasů. U Babiše by to bylo 33,5 procenta.

Ve druhém kole volby by pak Pavel zřejmě výrazně Babiše překonal. Podle modelu by získal 59,5 procenta hlasů rozhodnutých voličů, zatímco Babiš pouze 40,5 procenta.

Podle Medianu je zatím předčasné vyvozovat jednoznačné závěry o možném vítězi prezidentské volby, jelikož velká část účastníků průzkumu – zhruba čtvrtina – si stále není jista, koho by ve druhém kole volila.

Za vytrvale vedoucí dvojicí v čele modelu se pořadí podle počtu hlasů v prvním kole v nynějším průzkumu změnilo. V předchozích dvou průzkumech se na třetím místě držel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Teď by ho ale předstihli Hilšer a Nerudová se shodným ziskem 7,5 procenta hlasů. Středula by tak byl se sedmi procenty na pátém místě.

První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku. Pevně rozhodnuto jít k prezidentským volbám je nyní 62,5 procenta dotázaných. Podobná byla účast v poslední volbě prezidenta v lednu 2018, kdy v prvním kole dorazilo k urnám asi 62 procent voličů.

Median prováděl průzkum od 24. června do 5. srpna. Zúčastnilo se ho 1002 lidí starších 18 let.

Volební model Medianu (v pct.):

Kandidáti sbírají podpisy pro prezidentskou volbu, Vitásková už jich má dostatek

Nejpozději do 8. listopadu musí uchazeči o účast ve volbách odevzdat petice na podporu své kandidatury. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková už dostatek petičních podpisů nasbírala. Ke konci července jich měla 51 000, sdělil její manažer Petr Viktorýn.

U odevzdaných petic úředníci zkontrolují, zda splňují všechny náležitosti. Při první přímé prezidentské volbě v roce 2013 ministerstvo vnitra kandidátům seškrtalo kvůli nesrovnalostem značný počet podpisů.

Zájemci se mohou do voleb přihlásit, pokud jim kandidaturu podepíše deset senátorů, 20 poslanců nebo 50 000 občanů. Většina účastníků klání chce do voleb vstoupit právě s podporou petice od voličů. Jako první překročení potřebné hranice oznámil Tomáš Březina. Ředitel jeho kampaně Jaroslav Navrátil řekl, že aktuálně má k dispozici asi 70 000 podpisů a sběr nadále pokračuje.

Přes 50 000 podpisů podle svých slov sehnal i Jiří Kotáb, který se označuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na českého prezidenta.

K potřebné hranici se blíží také předseda hnutí PES Jakub Olbert, který jich má kolem 40 000. Komunistický kandidát Josef Skála jejich počet odhadl na třetinu až polovinu potřebného množství a podnikatele Karla Diviše podpořilo asi 25 000 petentů. Bývalý rektor Tomáš Zima sesbíral zhruba 10 000 podpisů.

Někteří ze zájemců o účast ve volbách nechtějí úspěšnost svého sběru konkrétně komentovat. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel chce podpisovou a kontaktní kampaň spustit po letních prázdninách. »Počet sesbíraných podpisů tedy zatím zveřejňovat nebudeme, protože by nešlo o vypovídající údaj,« uvedla jeho mluvčí Markéta Řeháková. Konkrétní nechce být ani podnikatel Karel Janeček.

Bývalá rektorka Danuše Nerudová zahájila sběr podpisů po celém Česku od začátku června, během prázdnin objíždí řadu měst a petičních míst. Již dříve uvedla, že počet podpisů bude její tým finálně počítat a kontrolovat po létě.

Sběr podpisů zajišťují brigádníci i dobrovolníci

Způsob sběru podpisů se různí. Zatímco někteří spoléhají čistě na dobrovolníky, další si najímají brigádníky, kterým platí za odevzdaný podpis.

»Kromě sběru podpisů přes podporovatele využíváme i placených brigádníků v terénu. Jejich odměna činí 40 korun za získaný podpis,« uvedla Renáta Plšková, asistentka Diviše. Za služby sběračů platí i Březina nebo Janeček, podle svých zástupců je podpis vyjde řádově na desítky korun. Zapojit agenturní brigádníky chce i Pavel, zkoušku jejich efektivnosti plánuje na srpen. Jeho tým má aktuálně k dispozici stovky dobrovolníků, kteří se sami přihlásili.

Čistě na dobrovolníky se spoléhá odborový předák Josef Středula. Miroslav Sklenář z jeho týmu řekl, že placeny jsou pouze náklady se sběrem spojené. Dodal, že počet podpisů Středulův tým nezveřejňuje i proto, že řada archů je mezi dobrovolníky v terénu.

Dobrovolnickou formu sběru zvolil i Skála. »Podporu, získanou gratis, nehyzdí žádná pochybnost,« poznamenal. Ke »komerci« by sáhnul až na posledním místě, když by mu chybělo k dosažení cíle »pár metrů«.

Zima podpisy sbírá díky dobrovolníkům i placeným brigádníkům. »Jejich odměna se liší podle druhu práce,« uvedl. Teolog a mediální expert Ivo Mareš chce sběrná místa s podpisovými archy otevřít až koncem srpna. Nyní pro něj podpisy sbírají jen dobrovolníci.

(jb)