Nekritická a bezvýhradná podpora ukrajinským migrantům také znamená, že podporujeme zemi, ve které existuje obrovská korupce a určitá tolerance k neonacismu. Zastánci invazní ukrajinské migrace si neuvědomují, že i v tomto případě se porušila elementární pravidla ekonomické a sociální únosnosti, jako v případě nelimitované a ilegální muslimské migrace na západ od našich hranic. Proto lze očekávat, že důsledky této chaotické a zcela nelimitované ukrajinské migrace budou tristní.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se během své nedávné návštěvy Maďarska vrátila k událostem, které předcházely vyprovokované ruské invazi na Ukrajinu. Zdůraznila, že usilovala o jednání s Moskvou, ale EU nechtěla s Putinem příliš jednat. Dokonce Polsko a Pobaltské státy se stavěly proti jakémukoliv jednání. Proto už v roce 2021 prý sabotovaly její snahu o vytvoření eurounijní skupiny pro přímá jednání s Putinem. Tím dala najevo, že tyto státy nesou částečnou odpovědnost za rozpoutání rusko-ukrajinského konfliktu. Minské dohody sloužily jen k poskytnutí času pro posílení ukrajinských vojenských sil za významné podpory Západu. Jinak řečeno – šlo ze strany západních zemí o kalkul, resp. vyprovokovat Rusko k zásahu, který by jej ve svém důsledku výrazně oslabil. Ale vojenský konflikt se vyvinul jinak, než Západ očekával. Vojenský vývoj konfliktu jednoznačně vyznívá ve prospěch Ruska, a to i přes masivní západní ekonomickou a vojenskou pomoc. Merkelová dále sdělila, že získala pocit, že Putin tento manévr Západu prohlédl a Minským dohodám už nevěřil. Zdůraznila, že EU měla před vojenským konfliktem více jednat s Moskvou a snažit se hledat řešení jen na úrovni diplomacie. Ale sama přiznala, že nakonec i ona selhala.
Zapomíná se, že solidarita je chvályhodná, ale jen potud, pokud neplodí problémy a není kontroverzní či sebezničující pro ty, kteří ji poskytují. Co se vlastně stalo? V zemích, které se postaraly o všechny příchozí ukrajinské migranty, se začaly objevovat případy, kdy namísto vděku se dostavila zlovůle. Je to důsledek zcela nelimitovaného a chaotického příjmu migrantů při absenci sebemenších kontrol možných rizik (zdravotní, bezpečnostní, sociální atd.). Takový přístup při velké migrační vlně plodí vždy velké problémy. A tak si stručně připomeňme některé závažné důsledky takto pojaté obrovské migrace Ukrajinců.
Narůstající problémy ve zdravotnictví
Začněme zdravotnickým systémem. Ukrajinským migrantům byl umožněn vstup do našeho systému s tím, že veškeré náklady za péči se budou krýt z našeho veřejného zdravotního pojištění ve jménu dočasné ochrany. Situace se ještě zhoršila, když ukrajinská vláda umožnila vycestovat ze země mužům ve věku 18 až 22 let. Vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu a nedostatku vojáků to lze také chápat jako snahu o vytvoření nátlakové páté kolony v zemích EU, která bude prosazovat zájmy Ukrajiny, třeba i nelegálními prostředky. Už dnes vidíme hořící rafinérie, které zpracovávají ruskou ropu, jako v Rumunsku, Maďarsku nebo na Slovensku. U nás se toto ukrajinské povolení vycestovat okamžitě projevilo nárůstem počtu ukrajinských migrantů. Pokud se zdravotní podpora činí po delší dobu a pro obrovský počet migrantů, pak lze očekávat, že se to projeví ve finančním deficitu jednotlivých zdravotních pojišťoven. A to se také stalo. Další negativum se ukázalo v ovlivnění výskytu a skladby nemocí. Došlo k vyššímu výskytu některých nemocí – např. TBC, HIV nebo rakoviny. Právě s Ukrajinci se pojí velký nárůst nákladů na léčbu těchto nemocí. Vzhledem k tomu, že se nevyslechly žádosti pojišťoven navýšit platby za státní pojištěnce, ke kterým patří i migranti s dočasnou ochranou, došlo v nemocnicích k omezení nákupů, plánovaných výkonů a k prodloužení čekacích lhůt.
Dále se to projevilo i ve výrazném přetížení těch oblastí zdravotní péče, které již před příchodem těchto migrantů měly problémy se zabezpečením péče, jako např. u pediatrů, stomatologů, praktických lékařů, dětských psychiatrů atd. S tím souvisí i snížená dostupnost některých typů péče pro českou populaci. To, že výzkum EU Agency for Fundamental Rights (FRA) nás hodnotí nejlépe z hlediska dostupnosti zdravotní péče právě pro tyto migranty, si můžeme strčit tak akorát za klobouk, protože to vzniklé problémy neřeší a lze očekávat, že budou narůstat. Část ukrajinských migrantů začala oficiálně pracovat, a tím i hradit zdravotní pojištění. To se ale netýká matek s dětmi ani starších Ukrajinců, přitom jejich počty nejsou vůbec zanedbatelné.
Mezi ukrajinskými migranty je jistý počet zdravotnických odborníků, a proto existuje tlak na ministerstvo zdravotnictví, aby se zjednodušila procedura uznání jejich odborných znalostí a mohli se rychleji zapojit do našeho zdravotnického systému. Ale s tímto tlakem je svázaná dvojice hlavních problémů. Prvním z nich je jazykový a druhým odborný, neboť Ukrajina je prorostlá korupcí a nemusí být dostatečně jasné, jakým způsobem dotyčný odborník získal svoji aprobaci. To je zapotřebí vzít v potaz, protože se nejedná o nějakou nádenickou práci, ale o zdraví či životy lidí.
Přetížené školství
Podívejme se na školství. Předchozímu režimu se právem vyčítalo, že počet žáků v jedné třídě je velký, a tím se snižuje efektivita výuky. Uvádí se, že optimální počet žáků ve třídě je kolem šestnácti. Počet ukrajinských žáků zaskočil náš školský systém pracující bez jakékoliv rezervy, a proto dnes máme opět třídy s počty žáků kolem třiceti. Navíc mnozí z ukrajinských dětí vstoupily do školského systému bez dostatečné jazykové adaptace. Přitom je zcela jasné, jak v takovém případě postupovat. Pro každé dítě má být ustanoven »nultý« ročník zaměřený na zvládnutí češtiny. Na konci nultého ročníku je zkouška. Pokud žák neuspěje, měl by v nějaké formě jazykové přípravy dále pokračovat. Jazyková příprava v nultém ročníku se předpokládá v ukrajinštině. Např. ve Finsku je jazyková příprava nultého ročníku pro děti cizinců vedená zásadně v angličtině. A nikoho z cizinců ani nenapadne si na to stěžovat.
V této souvislosti se na Slovensku objevila snaha Ukrajinců zavést školy s ukrajinským vyučovacím jazykem. Tento požadavek lze považovat za vrchol drzosti, neboť ho lze chápat jako pokus Ukrajinců o ukrajinizaci cizí země. V době Československa české děti chodící na Slovensku do škol automaticky přijaly slovenštinu za vyučovací jazyk a slovenské děti v Čechách češtinu. Pokud se Ukrajincům nelíbí obecně přijatý vzdělávací systém v jazyce oné země, do které cizinci přišli dobrovolně a o své vůli, pak je třeba takové rodiny vykázat zpět na Ukrajinu, kde se mohou bezproblémově vzdělávat v ukrajinštině. Konec konců Užhorod ze Slovenska není tak daleko.
V některých školách dnes vznikl zásadní problém, jak vůbec umístit všechny děti do tříd a začlenit děti cizinců tak, aby se to nepodepsalo na kvalitě výuky. Ředitelé některých škol, zvláště z Prahy, sestavili otevřený dopis, ve kterém popisují všechny problémy, které se integrace ukrajinských žáků týkají. To není boj proti integraci, ale důrazné připomenutí toho, že její současná forma postrádá smysluplnost a ohrožuje kvalitu vzdělávání jak na základních, tak i v mateřských školách. Obrovský počet žáků z Ukrajiny narazil nejen na problémy s kapacitou jednotlivých škol, ale ukázal také na nedostatečné znalosti češtiny, což se u části z nich projevilo ztrátou motivace se učit. Ve velkoměstech je koncentrace cizinců největší, a proto počty jejich dětí tvoří pětinu až skoro polovinu žáků školy. Jinak řečeno – školy jsou kapacitně přetížené počty Ukrajinců a učitelé volají po systémové pomoci s integraci žáků a dalších problémů s tím spojených. To se zatím nedaří. S tím úzce souvisí i vyšší výdaje na školství. Tím se opět dostáváme k mezím únosnosti stavu, který nastal po nelimitovaném a neřízeném přílivu ukrajinských migrantů.
Kriminálníci u nás nemají co pohledávat
Ukrajinci začínají dělat víc problémů a kriminálních deliktů v zemích, které je přijaly a postaraly se o ně. Někteří to bagatelizují tím, že i mezi námi se vyskytují špatní lidé. Ale to není jedno a to samé. Máme dost vlastních darebáků, a proto není důvod si k nám vpustit další gaunery z ciziny. Když k někomu přijde cizí člověk s prosbou o pomoc a dotyčný se uskromní, aby mu poskytl přístřeší a adekvátní zabezpečení, a pokud se tento návštěvník začne po nějaké době chovat zcela nepatřičně, tak ten, kdo ho přijal v dobré víře mu pomoci, ho bez pardonu vykáže z domu. A stejně to má platit vůči Ukrajincům, obecně jakýmkoliv cizincům, kteří začnou porušovat naše zákony, pravidla slušného chování a občanského soužití.
Je zapotřebí dát jasně najevo, že nevychovaný cizinec či dokonce kriminálník nemá u nás co pohledávat. Pokud si většina slušných Ukrajinců nedokáže ve svých řadách udělat pořádek s těmi, kteří se chovají darebácky, pak se nesmí divit, že se bude zhoršovat vztah našince k celé jejich komunitě. Jestliže tato mlčící většina ignoruje počínání těchto darebáků, pak i ona se staví do role nezodpovědných lidí. Čili není omluvou, že většina Ukrajinců je slušných, ale spíše výmluvou, neboť jejich mlčení lze také chápat jako tichý souhlas s počínáním těchto výtržníků.
Mělo by se každému cizinci, který žádá o dlouhodobý nebo trvalý pobyt v Česku, jasně sdělit, že kdo chce u nás zůstat musí oficiálně pracovat, platit daně, hradit si ze svého výdělku veškeré osobní náklady a chovat se tak, aby neporušoval naše zákony, zvyky a občanskou sounáležitost. V opačném případě bude vyhoštěn do své bývalé domoviny. Pro Ukrajince, kteří k nám přišli v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu, má jednoznačně platit, že po skončení konfliktu všichni ti, kteří nebudou mít plnohodnotný oficiální pracovněprávní vztah, se musí vrátit na Ukrajinu. Tím se jim umožní, aby se podíleli na obnově své země, která bude potřebovat každou ruku k tomuto dílu.
Evropě mohou zůstat jen oči pro pláč
Dnešní dluh Ukrajiny je obrovský a stále se zvětšuje. To může snadno vést až k bankrotu státu. Ukrajinská situace je po všech stránkách mnohem horší než jen špatná. Ano, jistě se má pomáhat, ale jen v rámci svých možností tak, aby to negativně neovlivnilo místní obyvatelstvo. Legální migrace musí být řízená a tvrdě limitovaná, aby se nestala jen přítěží. Nelegální migrace se nesmí připustit. Pokud se toto pravidlo poruší, pak lze očekávat nárůst kriminality, narušení vzájemných stavů mezi migranty a domácí majoritní populací, vzestup všech možných rizik atd., jak to dnes vidíme na západ od našich hranic. Dnes jsou pro nás problémem ukrajinští migranti, zítra to mohou být muslimské hordy. Trump, vzhledem ke špatné situaci na Ukrajině, nechal vytvořil pojistku pro Spojené státy tím, že sjednal jednoznačně výhodnou dohodu o těžbě ukrajinského nerostného bohatství. EU nemá žádnou podobnou ukrajinskou garanci, a proto se může stát, že jí nakonec zůstanou jen oči pro pláč.
František Krincvaj