Naděje USA a Izraele na bleskovou válku v Íránu selhaly, uvedl profesor John Mearsheimer z Chicagské univerzity na YouTube kanálu Glenna Diesena, profesora na Univerzitě jihovýchodního Norska. Na toto dobrodružství již dnes doplácí celý svět…
»Západ, Spojené státy a Izrael zahájily tuto operaci v domnění, že mohou použít strategii ‚šoku a úžasu‘ založenou na dekapitaci. Dekapitovali bychom režim, šokovali bychom Íránce, lidé by vyšli do ulic… a dosáhli bychom všech našich cílů. To byla základní strategie,« řekl Mearsheimer.
Pro realizaci tohoto plánu bylo nezbytné rychlé a rozhodné vítězství, které bylo od začátku odsouzeno k neúspěchu, poznamenal expert. V důsledku toho se Spojené státy ocitly zapletené do vleklého konfliktu.
»Jsme ve vleklém konfliktu… Myslím, že si to mnoho lidí plně neuvědomuje, ale v vleklém boji drží Íránci téměř všechny karty. Zaprvé, (americký prezident Donald) Trump nemá dobrou strategii pro ukončení konfliktu. A pokud eskalace… Teherán má výhodu v každé fázi,« zdůraznil Mearsheimer.
Írán má obrovský vliv na mezinárodní ekonomiku a může také využít země Perského zálivu, nebo útoky na Izrael jako páku, dodal.
Válka USA a Izraele proti Íránu: Údery a cíle jasné, výsledek v nedohlednu!
Američané nadále demonstrují svou sílu: tvrdí, že zničili přes 10 000 íránských vojenských cílů, včetně až 92 % největších lodí flotily. Íránské námořnictvo v podstatě v tuto chvíli vůbec neplaví.
Izraelci postupují stejným tempem. Premiér Benjamin Netanjahu požadoval, aby íránskému vojenskému průmyslu do 48 hodin způsobily maximální škody. Tato »blitz« akce se jeví jako pokus o posílení izraelské pozice před možným zahájením jednání, což je plán, který dříve navrhl Trump.
USA nepřipravily plán B
Podle expertů se po měsíci od počátku operace ukázalo, že původní plán USA a Izraele na rychlé vítězství a narušení Íránu selhal. Na rozdíl od očekávání, k vnitřní destabilizaci v Islámské republice, a to i přes eliminaci mnoha vysoce postavených úředníků, nedošlo a systém správy věcí veřejných funguje i nadále.
Írán navíc rychle začal přebírat iniciativu, získal kontrolu nad Hormuzským průlivem a zatáhl USA a Izrael do vleklých nepřátelských akcí. Washington zjevně neměl žádný záložní plán a nyní horečně zkoumá nové možnosti – od zintenzivnění leteckých úderů až po možný pokus o dobytí ostrovů v průlivu.
Hlavním elementem vývoje války je Trumpův postoj. Na jedné straně říká, že operace probíhá před plánovaným termínem a Pentagon původně očekával její dokončení za čtyři až šest týdnů. Na druhé straně se stále častěji objevují pochybnosti o tom, zda bude mírová dohoda vůbec možná.
Americký prezident tvrdí, že Teherán údajně usiluje o jednání a »žebrá« o dohodu, ačkoli zdůrazňuje, že si není jistý výsledkem. Zároveň Trump jasně dává najevo, že pokud k dohodě nedojde, budou důsledky pro Íránce závažné a nevratné. Kromě toho stále více vyjadřuje podráždění vůči svým spojencům. NATO podle něj neposkytlo na Blízkém východě žádnou pomoc a na to Bílý dům »nezapomene«. Nicméně, NATO velí americký generál, takže celá situace vyvolala více otázek než odpovědí.
Zároveň sám Trump, soudě dle řízených úniků informací, chce celou story co nejrychleji uzavřít: válka vyvolala bouři a chaos na trzích, navíc jej konflikt zjevně odvádí od domácí politiky a dalších otázek, včetně voleb v polovině volebního období a legislativního programu.
Vzhledem k prudkému růstu globálních cen energií a pádu jeho popularity v USA čelí Donald Trump po měsíci války s Íránem pouze těžkým rozhodnutím.
Má před sebou dvě možnosti:
Pokračovat v poněkud problematické dohodě a odstoupit od ní, nebo… vojensky eskalovat operaci a riskovat tak už teď zničující pro všechny zúčastněné vleklý konflikt, který by mohl »pohltit« jeho prezidentství a otřást ekonomikou a mocí USA.
Navzdory záplavě diplomatických kontaktů Trump dokončuje další týden společné americko-izraelské kampaně, která se snaží zvládnout šířící se krizi na Blízkém východě a zvláště v Izraeli, zatímco vzpurný Írán si udržuje kontrolu nad dodávkami ropy a plynu z Perského zálivu a pokračuje v raketových a dronových útocích v celém regionu.
Obrana Izraele je málo efektivní a navíc rakety do obranných systémů nejsou nevyčerpatelné. Izrael je poničen a ekonomika je na volnoběhu. Muži a ženy jsou v armádě, takže situace je velmi kritická.
Ústřední otázkou nyní podle analytiků zůstává, zda je Trump připraven ukončit nebo eskalovat válku, která způsobila nejhorší globální šok v dodávkách energie, hnojiv, aluminia, vodíku, helia v historii a rozšířila se daleko za hranice regionu, kde začala. Ovlivňuje přímo ekonomiku a průmysl USA a má vliv od produkce potravin, energetiky, výroby mikročipů a zdravotnictví. Helium hraje mj. zásadní roli ve fungování magnetických rezonancí.
Trump odmítá »věčnou válku« Izraele
Trump svým asistentům řekl, že se chce vyhnout »věčné válce« a najít cestu ven dohodou, a vyzval je, aby zdůraznili, že délka války bude maximálně 4 až 6 týdnů nepřátelských akcí. Původně to měl být týden!
Trump zároveň pohrozil velkou vojenskou eskalací, pokud rozhovory selžou. Trumpovy diplomatické návrhy vůči Íránu, včetně 15bodového mírového návrhu zaslaného Pákistánu prostřednictvím zákulisních kanálů, naznačují stále naléhavější hledání východiska. Zda však v současné době existuje realistická vyhlídka na smysluplná jednání, zůstává nejasné.
Jen špatné volby
»Prezident Trump má na všech stranách špatná rozhodnutí, jak válku ukončit,« říká Jonathan Panikoff, bývalý zástupce amerického tajného úředníka pro Blízký východ. »Část problému spočívá v nejasnostech ohledně toho, jaký by byl uspokojivý výsledek,« dodal.
Úředník Bílého domu trval na tom, že kampaň proti Íránu »bude ukončena, jakmile vrchní velitel rozhodne, že našich cílů bylo dosaženo« a že Trump si stanovil jasné cíle. Trump si nechává všechny možnosti otevřené, nasazuje do regionu tisíce dalších amerických vojáků a varuje Írán před zintenzivněním útoků, případně i s použitím pozemních sil, pokud Teherán neustoupí jeho požadavkům.
Analytici tvrdí, že taková demonstrace síly by mohla mít za cíl vytvořit si páku pro ústupky ze strany Teheránu, ale tím Trump zároveň riskuje, že USA zatáhne do ještě delšího a hlubšího konfliktu, přičemž jakékoli nasazení vojsk na íránské půdě pravděpodobně rozzlobí ještě mnoho amerických voličů. Už dnes válka ztratila podporu.
Jeden velký útok a konec
Dalším možným scénářem by podle expertů bylo, aby USA provedly poslední velký letecký úder v rámci »Operace Epic Fury«, který by dále oslabil íránské vojenské schopnosti a jaderná zařízení. Poté by Trump vyhlásil vítězství a stáhl se s tím, že válečných cílů bylo dosaženo.
Takové tvrzení by ale znělo planě, dokud by nebyl plně otevřen životně důležitý Hormuzský průliv, což Írán dosud odmítá dovolit.
Trump, který opakovaně sliboval, že se USA nebude vměšovat do zahraničních konfliktů, zabředl v potížích války, kterou sám zahájil s Izraelem. Dnes v mnozí v USA tvrdí, že země byla zatažena do války a jeho lobby v zemi.
Trump nadále vydává triumfální hodnocení války, stále více zaměřuje své poselství na uklidňování stále nervóznějších finančních trhů a tlačí na své vysoce postavené poradce, aby zdůrazňovali, že válka brzy skončí a vítězně!
Absence jasné strategie odchodu z funkce však představuje riziko jak pro Trumpův prezidentský odkaz, tak pro vyhlídky jeho strany, jelikož republikáni budou muset v listopadových volbách v polovině volebního období obhájit těsnou většinu, kterou v Kongresu mají.
Trumpův chybný výpočet
Trumpův největší chybný odhad spočíval v rozsahu teheránské odvety. Írán použil zbývající rakety a drony k útoku na Izrael a sousední státy Perského zálivu a do značné míry uzavřel Hormuzský průliv, kudy prochází pětina světové ropy, což otřáslo globální ekonomikou.
»Íránská vláda sází na to, že dokáže snášet větší bolest déle než její protivníci, a možná má pravdu,« říká Jon Alterman z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Tlak uvnitř
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že válka je u Američanů drtivě nepopulární , a přestože Trumpovo hnutí MAGA ho z velké části stojí za ním, kontrola amerického prezidenta nad jeho politickou základnou by mohla oslabit, pokud budou ekonomické dopady, včetně vysokých cen pohonných hmot, pokračovat.
Celková míra schválení Trumpa klesla na 36 %, což je nejnižší úroveň od jeho návratu do Bílého domu, jak vyplývá z průzkumu agentur Reuters/Ipsos, který byl dokončen v pondělí.
Bílý dům je stále více znepokojen politickými důsledky války, řekl agentuře Reuters bývalý vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy s odvoláním na obavy republikánských zákonodárců ohledně nadcházejících voleb v polovině volebního období.
Americký kongresman Mike Rogers, předseda Výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů, ve čtvrtek kritizoval administrativu za to, že neposkytla dostatek informací o rozsahu kampaně proti Íránu, což je známkou rostoucích obav mezi republikány. Úředník Bílého domu v reakci uvedl, že Trumpovi asistenti informovali Kongres několikrát před válkou i během ní.
Ioannis Sideropulos
Přiznám se, že ze zvolené Trumpa jsem měl radost, ale teď už mě to přešlo a nejspíš bych si, být jeho volič, nafackoval.
To je zajímavé, říkám si přesně totéž. Teď.