Analýza: Patero klíčových otázek pro sněmovní volby

Sněmovní volby už neklepou na dveře, ony dokonce vcházejí dovnitř. Lépe řečeno – lidé užuž míří do volebních místností, aby odevzdali hlas některému z kandidujících subjektů. Vypukne to již v pátek od 14 hodin a bez nadsázky se dá říci, že půjde o volby přelomové. Vybrali jsme pět nejdůležitějších otazníků, které zodpoví následující hodiny…

1. Vystaví národ Fialovi stopku?

Odpor proti vládě Petra Fialy tu je od samého prvopočátku a hlasitě začal rezonovat v září 2022 při první demonstraci pod hlavičkou Česká republika na 1. místě, tehdy svolanou Ladislavem Vrabelem a Jiřím Havlem. Následovaly desítky dalších – tu větších, onehdy menších – protivládních demonstrací, a i když ve výsledku k žádnému zemětřesení nevedly, vyprofilovaly několik zajímavých osobností, které míří do Sněmovny či už jsou politicky činné na nejvyšší úrovni. Druhým příkladem je Ondřej Dostál, současný europoslanec za STAČILO!, tím prvním pak mj. pánové Matěj Gregor, jeden z volebních lídrů Motoristů, Jindřich Rajchl, šéf strany PRO a vedoucí kandidát SPD v Moravskoslezském kraji, či Daniel Sterzik – předseda hnutí STAČILO! a lídr na jižní Moravě.

Vláda za čtyři roky volebního období zvýšila státní dluh o 1,2 bilionu korun, inflace v souhrnu let 2022 a 2023 v základních druzích zboží a služeb činila 30 %, navíc se kabinet zapojil do války na Ukrajině, což za 3 roky stálo republiku podle Kielského Institutu pro hospodářství 232 mld. korun a k ničemu to nevedlo. Do toho je třeba připočítat nejdražší ceny energií napříč Evropou a korupční skandály v čele s Dozimetrem, bitcoiny či premiérovou kampeličkou. I proto například Motoristé či STAČILO! rádi odpočítávají každý den do voleb. »Již za x dní řekneme Fialovi stačilo,« zní s rozdílnou číslovkou. Nyní už zbývá jen jeden den, ale otázkou je, zda se to skutečně povede. Podle volebních průzkumů ano. Ale vláda mobilizuje a například Vít Rakušan a jeho Starostové se vytrvale ohánějí politikou »stojedničky«. I ta je stále ve hře při nadcházející volební ruletě. Záviset bude i na volební účasti a na tom, komu dají hlas nerozhodnutí voliči.

2. Vrátí se do Sněmovny levice?

V roce 2021 opustily Sněmovnu dvě tradiční levicové strany – ČSSD získala 4,65 procenta, KSČM pak 3,6 %. Levicový volič ztratil své zastoupení, což nyní hodlají oba subjekty změnit. ČSSD se, již pod názvem SOCDEM – po několika otočkách – připojila k levicově-vlasteneckému uskupení STAČILO!, kde hrají prim komunisté, ale kde jsou i zástupci České strany národně sociální (ČSNS), Svobodných demokratů – sdružení nezávislých (SD-SN) či Moravanů.

V průzkumech se hnutí předsedy Daniela Sterzika pohybuje nejčastěji okolo 7-8 procenty. Pravděpodobnost, že do dolní komory pronikne, je tak poměrně vysoká. Otázkou nicméně zůstává také to, jací kandidáti dostanou od voličů prioritu. Dá se předpokládat, že nejviditelnější nezávislé osobnosti a členové STAČILO! typu Jany Bobošíkové či samotného Sterzika mají své jisté. Ale kolik se dostane do Sněmovny například komunistů? Přeskočí Petra Prokšanová v Praze předsedkyni SOCDEM Janu Maláčovou? Nepřekroužkují v Královéhradeckém kraji voliči KSČM jedničku v podobě předsedy ČSNS Michala Klusáčka? A dostane se do Sněmovny z druhého místa v Moravskoslezském kraji 1. místopředseda SOCDEM a exministr Lubomír Zaorálek? I to jsou otazníky, které do značné míry ukážou, jak silná bude autentická levice…

3. Najde Andrej Babiš spojence?

To, že hnutí ANO skončí první na pásce, je jasné asi tak, jako že zítra vyjde slunce a pak zase zapadne. A to navzdory naprosto tragickému výkonu předsedy Andreje Babiše ve středečním duelu s premiérem Fialou na CNN Prima NEWS. U Fortuny vypsali na první místo hnutí ANO kurz 1,01:1. To si člověk opravdu nevydělá…

Ale zpět od sázení k politice. I v případě, že stávající opozice, ať už parlamentní či neparlamentní, dá dohromady 101 a více křesel, se nabízí otázka, zda dokáže dát Babiš dohromady koaliční vládu či alespoň vládu s podporou.

Jestli platí to, co opakuje neustále, že je vyloučena spolupráce s kýmkoli z původní pětikoalice, zbývají mu hnutí STAČILO!, SPD, případně Motoristé a Přísaha. U posledně dvou jmenovaných subjektů vůbec není jisté, zda překročí pětiprocentní hranici, a »spolupráci s komunisty« Babiš ve zmiňované debatě na Primě rezolutně vyloučil. Nevoní mu ani SPD a stále mluví o jednobarevné vládě. Aritmetika tomu však rozhodně nenahrává, a tak se dá předpokládat, že po volbách bude následovat další lítý boj. Už bez voličů…

4. Nalítnou lidé znovu Pirátům?

V roce 2024 byla Česká pirátská strana zralá na ručník. V červnu získala jediného europoslance, resp. europoslankyni, a následně na podzim zcela propadla v krajských volbách, kdy se její zástupci dostali do zastupitelstva v jednom jediném kraji (Plzeňský). Ministr Ivan Bartoš byl vyhozen z vlády po zpackané digitalizaci stavebního řízení a následně Piráti přešli do opozice (až na přeběhlíka Jana Lipavského).

Tato role jim však evidentně svědčí, protože pod Bartošovým nástupcem v roli předsedy Zdeňkem Hřibem v průzkumech vyšplhali zpod pětiprocentní hranice až k dvoucifernému číslu, kterému se dá i nedá věřit. Každopádně je však těžké uvěřit slibům Pirátů, že postaví nové byty, když tři roky ve vládě pro to nehnuli ani prstem, a to stáli v čele ministerstva pro místní rozvoj. Nejmladší voliči však Pirátům důvěřují. Strana umně lavíruje mezi opozicí a koalicí – jenže i Rakušanova tolik omílaná »stojednička« počítá právě s Piráty. Nalítnou lidé na opoziční rétoriku a sliby, u nichž hrozí opakování známého »mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky«…?

5. Kolik pronikne do Sněmovny stran a hnutí?

V roce 2021 se dostaly do Sněmovny jen čtyři subjekty, z toho dva koaliční, takže de facto jich bylo sedm. Přes milion hlasů propadlo, a to vesměs u stran a hnutí, které by s vládou, jež následně vznikla, nechtěly mít nic společného.

Politici se poučili a došlo k pospojování pod zastřešující značku. O STAČILO! již byla řeč, pod hlavičkou SPD jdou do volebního boje i Trikolora, Svobodní a strana PRO. Ačkoli v obou případech hodlají utvořit společný poslanecký klub, počet stran a hnutí zastoupených v dolní komoře s pravděpodobností hraničící s jistotou výrazně vzroste.

Ale hlavní otazník je jinde – kolik kandidujících subjektů překročí pětiprocentní hranici? Podle průzkumů to vypadá, že šestice má své jisté, sedmí Motoristé balancují nad propastí a v ní zatím zůstává Přísaha Roberta Šlachty. Třicet procent nerozhodnutých voličů ale může veškerou matematiku změnit a průzkumy postavit na hlavu. I podle toho, kolik subjektů nakonec projde sítem, bude vypadat nadcházející vláda.

Pro velké strany platí, že čím více »konkurence« pronikne do Sněmovny, tím budou mít ony samy méně poslanců. A naopak.

Menší strany a hnutí zase mohou být jazýčkem na vahách a zárukou, že budou mít své zastoupení ve Sněmovně všechny skupiny obyvatel i většina názorových proudů. A to je také jedno z velkých témat letošních voleb…

Petr Kojzar