Spojené státy se svými největšími zásobami uhlí na světě zřejmě nebudou hrát významnější roli v zásobování Evropy v souvislosti s očekávaným srpnovým zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Producenti uhlí v USA se sice snaží zvýšit vývoz, aby využili růstu cen suroviny na světových trzích po ruské invazi na Ukrajinu. Plány jim ale kříží logistické problémy, ať už jsou to potíže s dopravou, nedostatek vhodných pracovníků anebo nepříznivý dlouhodobý výhled odvětví, který nesvědčí investicím do nových dolů.
Potvrzují to experti, které oslovila agentura Reuters.Producenti uhlí v USA podle nich už více než deset let zápasí s nepříznivými podmínkami na trhu, které jim vlády na státní i federální úrovni komplikují snahou omezit uhlíkové emise. Elektrárenské firmy už například musely začít nahrazovat uhlí zemním plynem či sluneční a větrnou energií. Prezident Joe Biden stanovil rok 2035 jako termín pro dekarbonizaci americké rozvodné sítě v proklamované snaze bojovat s dopady klimatických změn.
Odvětví naráží na limity
»Schopnost amerických firem využít růstu cen omezují logistické problémy, jako v této době většinu průmyslových činností,« řekl partner a obchodní ředitel společnosti Oluma Resources Ted O’Brien. Zmiňuje v této souvislosti přetížené železnice, nedostatek pracovníků a dostupnost nového vybavení.
Výkonný ředitel společnosti Xcoal Energy & Resources Ernie Thrasher odhaduje, že zákaz dovozu ruského uhlí by mohl z globálního trhu vzít kolem 114 milionů tun uhlí ročně. Spojené státy ale podle něj nebudou schopny nahradit více než desetinu tohoto výpadku, což je důsledek nedostatečných investic do tohoto odvětví.
Společnosti Oluma i Xcoal se věnují prodeji uhlí. »To je skutečně problém,« řekl Thrasher k nedostatečným investicím do těžby. »Do tohoto odvětví se neinvestuje žádný kapitál prakticky už od roku 2015,« dodal.
Národní sdružení těžebních společností (NMA) navíc uvádí, že problémy v dodavatelských řetězcích na železnici, která se k přepravě uhlí používá nejvíce, způsobují firmám ztráty jak z hlediska poklesu objemu vyváženého uhlí, tak z hlediska vyšších nároků na pracovní sílu.
»Těžební firmy čelí obrovským problémům, aby dostaly uhlí ke spotřebitelům,« řekla v dubnu právnička NMA Katie Millsová. Mluvčí tohoto sdružení Ashley Burkeová agentuře Reuters řekla, že odvětví se snaží maximálně posílit zásobování, aby vyhovělo požadavkům zákazníků v Evropě, ale že naráží na limity v podobě omezení na železnici a v přístavech.
Export se nezotavuje
Těžba uhlí ve Spojených státech se od začátku letošního roku zvýšila meziročně o 3,8 procenta na 203,7 milionu tun, uvádí americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA). Znamená to mírné zotavení z úrovní, na které těžba klesla v nejhorších dobách koronavirové pandemie, kdy objem produkce spadl na minimum od roku 1965.
Export se ale nezotavil. Vývoz uhlí z USA v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl přibližně o 2,5 % zhruba na 20,2 mil. tun, uvádí EIA. Logistické problémy pak tento úřad přiměly k tomu, aby snížil odhad vývozu amerického uhlí na letošní rok na 85,7 mil. tun. To je proti předchozí prognóze z dubna pokles přibližně o 3,7 %.
Zvýšení exportu napříč odvětvím je přitom v nejbližší době nepravděpodobné, protože jen málo podniků otevírá nové doly. Většina nových investic navíc směřuje do udržení stávající těžby, upozornil O’Brien ze společnosti Oluma.
S novými investicemi do zprovoznění dolů na těžbu termálního uhlí nepočítá ani společnost Arch Resources, řekl v dubnu její prezident a generální ředitel Paul Lang. Arch je druhým největším producentem uhlí v USA za společností Peabody Energy.
»Já si myslím, že budeme i nadále generovat hotovost z těchto aktiv, žádné další peníze ale do nich už prostě dávat nebudeme,« řekl Lang. »Naši akcionáři to nechtějí a já si myslím, že to pro nás není dobrá investice,« uzavřel.
(ici)