Čínská průmyslová strategie ohrožuje průmyslovou produkci v rozvinutých zemích v hodnotě stovek miliard dolarů a mohla by vést k oslabení jejich průmyslové kapacity, uvádí se ve zprávě Americké obchodní komory, kterou viděla agentura Bloomberg.
Dokument, připravený společně s výzkumnou firmou Rhodium Group, tvrdí, že politika Pekingu se stává »systémovější a komplexnější« a že Čína posiluje svou kontrolu nad globálními dodavatelskými řetězci prostřednictvím regulace a ekonomického tlaku.
Analytici odhadují, že rozvinuté ekonomiky čelí riziku dlouhodobého poklesu konkurenceschopnosti průmyslu v důsledku expanze čínské průmyslové politiky. Zpráva klade největší rizika pro automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Do roku 2030 by mohl být ohrožen průmyslový export G7 v hodnotě až 650 miliard dolarů – přibližně 12 % veškerého exportu zpracovatelského průmyslu G7.
Čínská ekonomika si ve třetím čtvrtletí roku 2025 udržela solidní dynamiku, čímž se meziroční růst HDP zvýšil na 5,2 %. Akomodativní fiskální a měnová politika podpořila domácí spotřebu a investice, zatímco poptávka z rozvojových zemí udržela export.
Z ekonomického hlediska může být pro Si Ťin-pchinga probíhající obchodní válka s USA a konflikt v Íránu špatnou zprávou, ale ideologicky a politicky jsou darem od srdce a on bude mít pocit, že má silnou ruku.
Tato návštěva by mohla položit základy pro budoucí spolupráci – nebo konflikt – v nadcházejících letech.
Čína se snaží tiše zasáhnout jako mírotvorce, válka trvá již třetí měsíc. Peking se připojil k Pákistánu jako prostředník ve válce mezi USA a Izraelem proti Íránu.
Úředníci v Pekingu a Islámábádu v březnu představili pětibodový plán s cílem dosáhnout příměří a znovuotevření Hormuzského průlivu. A v zákulisí čínští představitelé jemně postrčují své íránské protějšky k jednacímu stolu. Není pochyb o tom, že Čína navzdory neustálým projevům síly touží po ukončení této války uzavírá BBC.
Jak uvádí agentura Bloomberg, strategie »Made in China 2025« umožnila Pekingu zaujmout vedoucí pozici v řadě high-tech odvětví, včetně výroby solárních panelů, vysokorychlostních vlaků a lithiových baterií. Čína také rychle zmenšuje rozdíly ve farmaceutickém průmyslu a umělé inteligenci.
Agentura Reuters informovala, že Čína zvýšila svůj export před Trumpovou návštěvou v Pekingu. Hlavními faktory tohoto růstu byly dodávky produktů souvisejících s umělou inteligencí (AI) a také touha kupujících hromadit komponenty uprostřed obav, že by válka na Blízkém východě mohla vést k dalšímu růstu cen.
V prvním čtvrtletí roku 2026 vzrostl HDP Číny meziročně o 5 %. »Růst Číny bude v nadcházejících letech více záviset na domácí poptávce,« uvedla Mara Warwicková, ředitelka divize Světové banky pro Čínu, Mongolsko a Koreu. »Kromě krátkodobých fiskálních stimulů může posílit důvěru a položit základy pro odolný a udržitelný růst i prosazování strukturálních reforem systému sociální ochrany a vytvoření předvídatelnějšího prostředí pro podniky.«
Rizika ohrožující výhled zůstávají v podstatě vyvážená. »Čínský finanční systém, zejména nebankovní instituce, jako jsou soukromé penzijní fondy, životní pojišťovny a podílové fondy, by mohl hrát silnější roli v podpoře spotřeby domácností,« uvedla Elitza Milevová, hlavní ekonomka Světové banky pro Čínu . »Zvýšení hloubky a transparentnosti kapitálových trhů a také umožnění tržním silám efektivněji řídit finanční rozhodnutí může zlepšit výnosy, snížit preventivní úspory a vést k opětovnému převažování směrem ke spotřebě,« uvádí zpráva Světové banky 2026/035/EAP.
Důležité obchodní jednání
Po většinu roku 2025 se zdálo, že USA a Čína stojí na pokraji nové obchodní války, která by mohla otřást základy globální ekonomiky.
Jak píší Anthony Zurcher, severoamerický korespondent, a Laura Bickerová, čínská korespondentka BBC, Trump opakovaně zvyšoval a snižoval cla na uvalená na největšího obchodního partnera Ameriky, přičemž v některých případech dosáhla sazeb přesahujících 100 %. Čína reagovala omezením vývozu vzácných zemin do USA a nákupem amerického zemědělského exportu, což zasáhlo farmáře v klíčových státech, které hlasovaly pro Trumpa.
Od osobního setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji loni v říjnu se situace značně ochladila. Únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu, které omezilo prezidentovu jednostrannou celní pravomoc, také pomohlo utlumit Trumpovy proměnlivější obchodní instinkty.
Trump a Si Ťin-pching si však budou mít během svého pekingského summitu stále o čem pohovořit. Americký vůdce bude prosazovat zvýšení čínských nákupů amerických zemědělských produktů. Čína jistě vyvine tlak na USA, aby upustily od nedávno oznámeného obchodního vyšetřování nekalých obchodních praktik, které by Trumpovi mohlo dát možnost znovu zavést vyšší cla na čínské zboží.
Írán a budoucnost Tchaj-wanu: »My také děláme věci proti nim«
Trump se zdá být klidný kvůli úzkému vztahu Číny s Teheránem. USA sice nedávno uvalily sankce na čínskou rafinerii za účelem přepravy íránské ropy, ale prezident minulý týden zlehčoval jakoukoli čínskou podporu Íránu během konfliktu. »Je to tak, jak to je, že?« řekl americkému novináři. »My také děláme věci proti nim,« připojil.
Trumpova administrativa vysílá smíšené signály, pokud jde o Tchaj-wan. Spojené státy loni v prosinci oznámily uzavření zbrojní dohody s Tchaj-wanem v hodnotě 11 miliard dolarů (8 miliard liber), což čínskou vládu rozzuřilo. Trump však bagatelizoval ochotu USA bránit Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako své vlastní území.
»Považuje to za součást Číny,« řekl Trump o Si Ťin-pchingovi, »a je na něm, co bude dělat.« Také uvedl, že Tchaj-wan dostatečně neproplácí USA jejich bezpečnostní záruky a dodal, že »nám nic nedává«. Loni na Tchaj-wan uvalil 15% clo a obvinil ho z krádeže výroby polovodičů z USA.
Jak uvádí BBC, ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden uvedl, že Tchaj-wan bude tématem rozhovorů během návštěvy, ačkoli cílem bude zajistit, aby se tato otázka nestala zdrojem nového napětí mezi oběma supervelmocemi. »Nepotřebujeme, aby došlo k žádným destabilizujícím událostem ohledně Tchaj-wanu nebo kdekoli v Indo-Pacifiku,« řekl. »A myslím, že je to ku vzájemnému prospěchu jak Spojených států, tak Číny.«
Ioannis Sideropulos
FOTO – BBC, Xinhua a archiv autora