Zástupci zemědělských komor zemí Visegrádské čtyřky se na společném jednání v Loučni ostře pustili do politiky Evropské unie. Delegace z Polska, Česka, Slovenska a Maďarska varovaly před zhoršující se situací evropských farmářů a vyzvaly Brusel k okamžitým zásahům. Podle agrárních organizací hrozí části evropského zemědělství »nevratné škody«.
Dvoudenního setkání se zúčastnili představitelé Agrární komory České republiky, polské Národní rady zemědělských komor, Slovenské zemědělské a potravinářské komory a Maďarské agrární komory. Hlavním tématem byla budoucnost evropského zemědělství po roce 2027, nové rozpočtové plány Evropské unie i dramatický vývoj cen a počasí.
Mlékárny i farmy pod tlakem
Zemědělci upozorňují, že se ekonomická situace podniků v regionu dál zhoršuje. Kritická je podle nich hlavně situace v mlékárenském sektoru. Výkupní ceny mléka padají, nízké zůstávají i ceny obilí a olejnin, zatímco náklady dál rostou.
Farmáře zároveň dál drtí drahé pohonné hmoty, hnojiva i energie. Podle zástupců V4 se stále více rozevírají takzvané »cenové nůžky« – tedy rozdíl mezi nízkými výkupními cenami a vysokými výrobními náklady.
Agrární komory proto vyzvaly Evropskou komisi k okamžité aktivaci zemědělského rezervního fondu a k zásahům na podporu nejvíce postižených států. Požadují také obnovení intervenčních nákupů, aktualizaci intervenčních cen a opatření na stabilizaci trhu.
Zástupci V4 kritizovali i nedávné návrhy Bruselu týkající se krizové podpory a evropského plánu pro hnojiva. Podle nich jsou současné kroky nedostatečné a příliš slabé na to, aby zabránily propadu zemědělské výroby a dalšímu zadlužování farmářů.
Sucho, mrazy a rozkolísané počasí
Velkým tématem jednání byly také klimatické změny. Zemědělci upozorňují, že jaro 2026 přineslo další sérii extrémů – pozdní mrazy, výrazné sucho i velmi nerovnoměrné srážky.
V některých oblastech podle nich dál klesá hladina podzemních vod a dramaticky ubývá půdní vlhkost. Visegrádské země proto společně požadují vznik speciálního evropského fondu pro těžko pojistitelná rizika, který by pomáhal zemědělcům při katastrofách způsobených klimatem, nákazami nebo tržními šoky.
Podle účastníků by takový fond měl fungovat mimo rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby neoslaboval současné dotační mechanismy.
Ostrý střet o budoucnost evropského zemědělství
Významná část jednání se soustředila na budoucnost Společné zemědělské politiky EU po roce 2027. Země V4 se shodly, že evropské zemědělství potřebuje silnou a samostatnou politiku s rozpočtem nejméně 500 miliard eur.
Farmáři odmítají snahy o »renacionalizaci« zemědělské politiky a trvají na zachování silného programu rozvoje venkova. Přímé platby podle nich nesmí být chápány jako sociální dávky, ale jako odměna za zajištění potravinové bezpečnosti a vysokých standardů výroby.
Velkou kritiku sklidila také rostoucí administrativa. Zástupci zemědělců požadují výrazné zjednodušení pravidel a větší flexibilitu pro jednotlivé státy.
Spor o pesticidy i seniory na farmách
Jedním z nejostřeji diskutovaných témat byla dostupnost přípravků na ochranu rostlin. Zemědělci varují, že rychlé stahování pesticidů bez odpovídajících náhrad ohrožuje produkci klíčových plodin.
Vyzvali proto k rychlejším schvalovacím procesům, širším možnostem mimořádných povolení a větší podpoře inovací. Bez změn podle nich Evropě hrozí pokles výnosů i větší závislost na dovozu potravin.
V4 se zároveň postavila proti omezování podpory pro starší zemědělce. Podle agrárních komor hrají farmáři v důchodovém věku stále důležitou roli při hospodaření na venkově a jejich vyřazení z dotačních systémů by mohlo destabilizovat řadu regionů.
Mercosur i Ukrajina dál budí odpor
Silná slova zazněla také směrem k obchodní politice Evropské unie. Zástupci V4 znovu odmítli obchodní dohodu EU–Mercosur a požadují pozastavení jejího provádění do rozhodnutí evropského soudu.
Obavy mají i z dalšího otevírání trhu produktům z Ukrajiny, které podle nich často nesplňují stejné standardy jako produkce v EU.
Agrární organizace zároveň varovaly, že množství jednotlivých obchodních dohod může v součtu zásadně poškodit evropský trh. Evropská unie podle nich nesmí obětovat vlastní zemědělce ve jménu globálního obchodu.
V4 chce společný tlak na Brusel
Na závěr jednání se zemědělské komory shodly, že bez společného postupu nebude mít region ve vyjednáváních s Bruselem dostatečnou sílu.
Vyzvaly proto premiéry svých zemí, aby společné priority aktivně prosazovali na úrovni Evropské rady. Současně apelovaly i na evropskou organizaci Copa-Cogeca, aby hlas zemědělců z Visegrádské čtyřky důrazně hájila při jednáních o budoucnosti evropského zemědělství.
(pk)