Představuje dlouhodobý problém, jelikož se stává jedním z předních faktorů ohrožujících fyzické i duševní zdraví. V důsledku škodlivého užívání alkoholu umírá na světě ročně 3,3 milionu lidí, v České republice se jedná o 6500 osob každý rok. Nezisková organizace Loono upozorňuje na jeho škodlivost nejen v rámci osvětové kampaně Suchej únor.
»Důležité je si přiznat, že není žádná zdravá dávka alkoholu. Existuje pouze něco, co můžeme nazvat jako nízkorizikové pití. U žen se jedná o 20 gramů alkoholu za den, což představuje zhruba dvě deci vína nebo půl litru piva. U mužů jde pak o 40 gramů denně. Alespoň dva dny v týdnu by však člověk neměl pít alkohol vůbec. Ani toto nízkorizikové pití ale zdraví neprospívá. V České republice se navíc kolem 1,7 milionu lidí pohybuje nad těmito limity,« vysvětluje zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová.
Spotřeba čistého alkoholu je v ČR dlouhodobě nad průměrem Evropské unie. Průměrný Čech vypije přes 11 litrů čistého alkoholu za rok, což nás řadí na třetí místo mezi evropskými státy. Závislost na alkoholu patří mezi ty nejčastější a rozvinout se může i v dětském věku. Svou první sklenici alkoholu totiž člověk vypije v průměru ve svých 12 letech, obvykle k tomu navíc dochází v rodinném prostředí.
Alkohol má přitom velké množství negativních dopadů. I jeho malá dávka může způsobit poškození mozku, které vede k omezení schopnosti učit se nové věci a k poruchám paměti. Může se také jednat o spouštěč bolestí hlavy nebo migrén. Stojí za onemocněním jater, nemocemi trávicí soustavy a kardiovaskulárními problémy, jelikož zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, srdečních chorob i mozkové mrtvice.
Přispívá k rozvoji cukrovky a má přímý vliv na vznik nejméně sedmi různých druhů rakoviny. Konkrétně jde o rakovinu hlavy a krku, jater, jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní a prsu. Konzumace alkoholu způsobuje nadváhu, jelikož obsahuje mnoho jednoduchých cukrů. Pro představu půllitr dvanáctistupňového piva odpovídá přibližně třetině mléčné čokolády. Alkohol může být příčinou poruch plodnosti, oslabení imunity, zvýšené náchylnost k infekci a úbytku kostní hmoty.
Alkohol působí i na vzhled. Ovlivňuje totiž hladiny hormonů, což může vést k zhoršení akné, ztrátě pružnosti kůže a vyššímu výskytu vrásek. Kromě toho je spouštěčem nejrůznějších duševních onemocnění včetně úzkosti, deprese, psychóz nebo demence. Dopad má také na spánek. Sice usnadní proces usnutí, nicméně výrazně zhorší jeho kvalitu a zmírní hloubku. Alkohol má kromě všeho zmíněného výrazný vliv na mezilidské vztahy.
Může těmto negativním dopadům zabránit krátkodobá abstinence, kterou představuje právě kampaň Suchej únor? Krátký odpočinek od alkoholu rozhodně všechna dlouhodobá rizika spojená s konzumací alkoholu neeliminuje, nicméně přináší mnoho výhod. Člověk už během pár dní abstinence bude pravděpodobně lépe spát, zlepší se mu fyzička i koncentrace a bude mít více energie. Možná zaznamená také úbytek na váze.
Krátkodobá abstinence dává navíc jaterním buňkám čas na regeneraci a snižuje tak jejich zátěž. »Důležité je, že dává lidem zkušenost s tím, jak fungovat bez alkoholu. Zjistí, že alkohol nemusí doprovázet všechny jejich společenské večerní aktivity. Více se zaměří na zdravý životní styl a uvědomí si svůj vztah k alkoholu. Tato krátkodobá abstinence by však neměla nahrazovat dlouhodobou zodpovědnou konzumaci alkoholu. Jestliže budeme 11 měsíců v roce soustavně přesahovat hranici nízkorizikového pití, Suchej únor nás nevytrhne,« říká Šédová.
»Důležité je jít také příkladem našim dětem. Neměli bychom si před nimi neustále připíjet alkoholem, nebo je dokonce nechat konzumovat alkohol s námi, přestože jim ještě nebylo 18 let. Naopak bychom je měli od malička učit, že se dá připíjet i s nealkoholickými nápoji. A že výjimečné události nemusí být spojeny s pitím alkoholu,« dodává.
(zmk)