Informační technologie už dávno nejsou doménou výhradně mužů. Oproti evropským zemím Česko v zastoupení žen v ICT profesích sice stále hodně zaostává, pomalu jich ale přibývá. Specifická je oblast testingu, kde je poměr žen a mužů vyrovnanější než v jiných odvětvích informačních technologií.
I když počty »ajťaček« v Česku meziročně rostou, podle průzkumů pracuje v sektoru informačních technologií, který v tuzemsku živí kolem tří set tisíc lidí, pouhých 12 procent žen. To řadí Česko mezi státy Evropské unie s nejmenším zastoupením žen ve světě jedniček a nul. Evropský průměr je zhruba 20 procent, celosvětově počet mužů pracujících v IT stále výrazně převažuje. Přitom právě ženy stály u zrodu samotného oboru. »První základy programování počítačů položila londýnská matematička Ada Lovelace a první kompilátor programovacího jazyka sestavila matematička, informatička a důstojnice námořnictva Spojených států Grace Hopper. S rychlým rozvojem informačních technologií do oboru začalo vstupovat čím dál víc mužů. Aktuálně IT stále ovládá genderový stereotyp, kdy je počítačový svět vnímán jako výlučně mužský. To se ale v posledních letech mění. Podle zprávy LinkedIn z roku 2023 se počet žen v IT globálně zvýšil o 24 procent za posledních pět let,« sdělila Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena.
Rozšířený mýtus o »mužském« povolání posilují další stereotypní představy o ryze mužských dovednostech – analytické myšlení, flexibilita nebo matematické schopnosti. »Práce IT specialistů ale vyžaduje také trpělivost, týmovou spolupráci, komunikativnost a empatii – tedy vlastnosti obvykle připisované ženám. Ještě do roku 2005 byl podíl žen v ICT profesích v Česku vyšší, ale později se propadl. Důvodem bylo, že ženy v začátcích rozvoje informačních technologií zastávaly více nekvalifikovaných pozic, které s dalším rozmachem technologií zanikly a tím kleslo i procento žen v ICT. Ve skutečnosti je nízké zastoupení žen dlouhodobý stav a drží se téměř neměnně kolem 10 až 12 procent. Nyní však nastupují studenti, kteří to mění, a dívek pozvolna přibývá,« všímá si Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) na pražském Proseku.
Specifickou oblastí informačních technologií je testování softwaru, kde ženy početně muže dohánějí. »Pozice software testera jsou ženami obsazovány výrazně častěji než třeba programátorská pracovní místa, v českém testingu je žen více než čtvrtina. Právě oblast testingu je pro ženy často vstupní branou do světa IT. Pro pozici testera totiž není nutné učit se základy fungování hardwaru, komunikačních sítí, teorii vývoje softwaru, programování v konkrétních jazycích a další spoustu informací. Získat základní znalosti potřebné k testování je díky různým kurzům mnohem snazší a rychlejší,« řekla Lucie Lavičková, test inženýrka společnosti Tesena, kde na pozici testera pracuje 37 procent žen.
Pozice spojené s testováním softwaru jsou u žen, které chtějí vstoupit do světa IT, v posledních letech velmi populární. Nabízejí totiž flexibilitu, vysoké finanční ohodnocení a dynamiku práce. Ženy navíc do oblasti testingu přinášejí řadu pozitiv, proto jsou firmami v posledních letech stále víc vyhledávané. »Testing má obecně pro ženy přívětivější image, neboť zde mohou využít svůj potenciál i z pohledu běžného uživatele – ženy totiž dokážou vnímat jiné aspekty testovaného produktu než muži a přináší tak často zcela nový pohled na vyvíjený produkt či službu. Výhodou je cit pro detail, pečlivost a také schopnost vnímat širší souvislosti, což mužům často chybí. Začlenění žen do vývoje produktu je také často klíčové pro zajištění toho, aby produkty či služby odpovídaly potřebám všech uživatelů,« vyjmenovala Paulíčková.
Rychle se měnící prostředí informačních technologií zvyšuje nároky i na vzdělávání »ajťáků«. Ženy se ale často bojí učit nové věci. »Obecně mají ženy v informačních technologiích největší zastoupení na pozicích projektový management, analýza dat, UX/UI Design a právě testování. V souvislosti s automatizací a robotizací na testing ale firmy kladou stále vyšší požadavky a z testerů se stávají inženýři kvality s větším množstvím povinností. Zatímco v zahraničí už začíná být automatizace běžnou součástí testingu, v Česku se ženy často do této oblasti obávají proniknout, zbytečně se tak připravují o zajímavé pracovní nabídky,« poukázala Paulíčková.
Rozdíly panují nejen v zastoupení žen na konkrétních pozicích, výrazně se liší i finanční ohodnocení. »Finanční ohodnocení žen v IT je konkurenceschopné, ale stále existuje mzdová propast mezi muži a ženami. Podle našeho průzkumu může být rozdíl v průměrném platu, který je v informačních technologiích aktuálně kolem 75 tisíc korun měsíčně, až 20 procent ve prospěch mužů,« uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Podle Lavičkové si ale mohou v mnohých případech za nižší odměny samotné ženy, oproti mužům se totiž velmi často podhodnocují. »Rozdíly v platovém ohodnocení se v IT projevují stejně jako v jiných odvětvích. Jedním z největších důvodů platových rozdílů mezi ženami a muži je nízké sebevědomí žen, které se často bojí říct si o odpovídající částku, ta se v testingu pohybuje mezi 60 a sto tisíci korunami měsíčně,« uvedla.
Složitější je pro ženy také udržet krok s novými technologiemi. »Největší podíl na výši platu má zejména rozsah znalostí a zkušeností uchazeče, což bývá u žen v produktivním věku obtížnější naplnit vzhledem k potřebě rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Sama se nyní po pěti letech strávených na mateřské a rodičovské dovolené vracím do pracovního procesu, a ačkoli jsem se v průběhu let snažila vzdělávat, posun, který odvětví za tu dobu učinilo, je opravdu velký a udržet krok s rychlým vývojem není jednoduché,« uzavřela Lavičková.
(pr)