Policejní zásah na úřadu vlády i jinde před deseti lety se tehdy odehrál o týden dřív, než bylo v plánu. ČTK to řekl tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Jeden z podezřelých chtěl odcestovat na dovolenou, což si vynutilo urychlení rozsáhlé akce.
Zásah na Úřadu vlády, ministerstvu obrany a dalších místech v noci na 13. června 2013 vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, které se táhnou dodnes.
»Bylo hrozně náročné to zorganizovat narychlo. Pamatuji si, že na instruktáži, když jsme našim lidem řekli, o co jde, tak jim spadly brady,« popsal Šlachta. Plánované zásahy bylo těžké utajit, řekl. Šlo asi o pět desítek domovních prohlídek a nebytových prostor. Policie zasahovala nejen na úřadu vlády a ministerstvu obrany, ale i ve východních a středních Čechách. Případ tvoří několik větví, šlo o zneužití Vojenského zpravodajství nebo případ takzvaných poslaneckých trafik.
»Posledních 14 dní začalo pomalu probleskovat, že ÚOOZ něco chystá. Někteří z podezřelých ty věci skutečně uklízeli, ale nám se je podařilo dohledat,« vzpomínal Šlachta. Do akce podle něj nešli s tím, že by mohla padnout vláda. »My jsme neobvinili žádného ministra, žádného premiéra,« řekl. »Měli jsme podezření na trestnou činnost milenky a asistentky premiéra,« dodal.
Tehdejší šéfka Nečasova kabinetu a tehdy premiérova milenka Nagyová (nyní Nečasová) nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a dva zaměstnance úřadu vlády. Soud ji za to v březnu 2019 udělil podmíněný trest a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Exprezident Miloš Zeman Nečasové před koncem svého mandátu udělil milost: prominul jí zbytek zkušební doby.
Petr Nečas v roce 2020 obvinil Šlachtu, že začal pracovat na případech spojených s Nečasem poté, co ho ten v roce 2010 odmítl dosadit do funkce policejního prezidenta. Šlachta to tehdy odmítl. Den po zásahu jej Nečas ve Sněmovně označil za teatrální.
V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby Nečasovou-Nagyovou justice pravomocně osvobodila. Nečasová se u soudu zodpovídala také z nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů, toto stíhání soud zastavil jako promlčené.
Podle Šlachty Nagyová-Nečasová na začátku případu nefigurovala, řekl, že šlo o kmotry a lobbisty, kteří měli k dispozici utajované informace. »Ona se dostala do našeho hledáčku asi půl roku před zásahem, když jsme zjistili, že s ní a o ní komunikují a že pro ně zajišťuje informace, které by se nikdy neměly do toho prostředí dostat,« uvedl.
Šlachta od policie odešel v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které se ÚOOZ sloučil s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Následně pracoval jako zástupce generálního ředitele Celní správy ČR a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha a vstoupil do politiky.
(čtk)