V Letech na Písecku začnou 22. července bourat bývalý vepřín, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které na ni dal stát. ČTK to dnes řekla Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje.
Výstavba památníku bude stát desítky milionů. Část by měly uhradit norské fondy a část stát.
Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců. Veřejnou zakázku získala společnost AWT rekultivace, s níž se podepíše smlouva. Předání staveniště je v plánu 22. července ve 13.00. V tento den si mohou lidé podle Spielmannové naposledy areál vepřína prohlédnout i za přítomnosti pamětníků a aktivistů.
Vepřín byl v provozu od 70. let minulého století do jara 2018. Za války tam byl ale takzvaný cikánský tábor. »V něm byly vězněny v nelidských podmínkách celé romské rodiny. Došlo tak ke změně na tábor koncentrační,« uvedla Spielmannová. Připomněla, že v blízkosti letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, byl v roce 1995 umístěn památník a celé místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
Stát vepřín odkoupil v roce 2018 za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13 000 prasat.
Památník v Letech se řeší už celé čtvrtstoletí
– Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. Od srpna 1940 byl označován jako pracovní tábor, od roku 1942 jako sběrný tábor a od srpna 1942 jako cikánský tábor. Jeho oplocená část měla rozlohu 66 arů (0,66 hektaru), ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. V letech 1942 až 1943 byl tábor vězením pro »Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku«. V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka. V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín.
– O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.
– V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patřil, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za »přiměřenou náhradu«.
– Od té doby se problém odsouval: k jeho řešení se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.
– V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl »koncentrační tábor v tom slova smyslu,« s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale »pro ty, kteří odmítli pracovat«. Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků.
– V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
– V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.
– V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval ČR, aby vepřín zavřela.
– V květnu 2016 ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr nevzešel.
– V září 2016 se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky tehdejší ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval. Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.
– V listopadu 2016 vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění areálu, 13. července 2017 si pak zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a 7. srpna společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup akceptuje. Vláda pak 21. srpna 2017 schválila odkup vepřína a 23. října odtajnila smlouvu, ze které vyplývá, že za odkoupení vepřína stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty.
– Zástupci státu převzali vepřín začátkem dubna 2018, v té době se hovořilo o jeho zbourání do konce roku. Později ale náměstek ministra kultury René Schreier uvedl, že demolice bude náročnější a uskuteční se asi až v roce 2019. Demolici podle Schreierova vyjádření uhradí český stát, samotné vybudování památníku pak takzvané norské fondy. V roce 2019 se hovořilo o tom, že bourání vepřína přijde na řadu v roce 2020 a o rok později bude zahájena stavba památníku.
– Do příprav demolice i budování památníku ale zasáhla pandemie koronaviru. V červnu 2020 byl nicméně vyhlášen vítěz soutěže na podobu památníku Lety – Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, kterým se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík.
(jb, čtk)