Varování před přepisováním historie a ničením památníků, rezolutní odmítnutí květnového sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšanftu v České republice, ale i pochvala pro nové vedení ministerstva obrany – to vše si mohli vyslechnout účastníci dnešní pietní akce v Praze, která připomněla poslední boj škpt. Václava Morávka.
Vzpomínka se uskutečnila u pomníku, symbolicky připomínajícího jednu ze skupin vojenské odbojové organizace Obrana národa, sestávající z pplk. Josefa Balabána, pplk. Josefa Mašína a škpt. Václava Morávka, kterou gestapo nazývalo »Tři králové«.
Morávek jako poslední z odbojové skupiny dne 21. března 1942 padl do nastražené léčky Gestapa, v níž podlehl přesile.
V roce 1945 byl škpt. Václav Morávek in memoriam jmenován do hodnosti podplukovníka a v roce 2005 pak i do hodnosti brigádního generála. Pomník na Prašném mostě, u něhož se pietní vzpomínka odehrávala, byl vybudován v roce 1945. Roku 2008 byl z důvodů výstavby tunelu Blanka přestěhován do areálu Vojenské posádky Praha. Dne 6. října 2014 byl na Prašném mostě opětovně uložen a slavnostně odhalen za přítomnosti tehdejšího Náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.
»Václav Morávek je příkladem vlastence, který nezradil vojenskou přísahu a stal se legendou domácího odboje,« připomněl náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD). »Položil život za svobodu našeho národa a jeho přínos pro československý odboj je nezapomenutelný,« uvedl Vích.
Podle poslance Tomáše Doležala (SPD) má Morávkova památka přesah do dnešních dní. »Ukazuje, že i boj proti ohromné přesile má smysl, zvláště když jde o boj oprávněný,« uvedl u pomníku štábního kapitána Morávka Doležal.
»Václav Morávek se nikdy nesmířil s mnichovskou zradou a s okupací naší vlasti. Se vší vervou se pustil do boje proti hitlerovským okupantům,« připomněl místopředseda KSČM a viceprezident Světové rady míru Milan Krajča. Zdůraznil, jak je důležité si v dnešní době připomínat památku hrdinů. »Dochází k relativizaci historie a relativizaci teroru, odstraňují se pomníky antifašistických hrdinů a pořádá se tu hanebný sudetský sjezd,« připomněl Krajča plánovaný sjezd Sudetoněmeckého landsmanšanftu, který má přivítat Brno.
Proti květnové akci se ve svém projevu vymezil i předseda České strany národně sociální (ČSNS) Michal Klusáček. »Naším zájmem není, aby se pohrobci těch, kteří způsobili smrt Václava Morávka, scházeli letos v Brně. Smíření mezi českým a německým národem je žádoucí a myslím, že už proběhlo. Smíření mezi českým národem a Sudetoněmeckým landsmanšaftem žádoucí není,« porovnal Klusáček. »Sudeťáci chtějí zrušit Benešovy dekrety, a tím nabourat podstatu a právní řád našeho státu. To nesmíme dopustit, protože pokud by k němu došlo, smrt Václava Morávka byla zbytečná, což nechceme,« dodal předseda ČSNS.
Celá dnešní akce se nesla v duchu obnovení přátelských i pracovních vztahů mezi pořádajícím Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) a Ministerstvem obrany ČR, v jehož čele již po volbách nestojí Jana Černochová (ODS). »Ministryní obrany byly věnce ČSBS zakázány, na našich akcích nesměli být přítomni vojáci. Za nového vedení ministerstva se to změnilo a já za to moc děkuji,« uvedl předseda ČSBS Jaroslav Vodička v závěrečném slově, kdy zároveň dodal, že ho z pohledu uchovávání historické paměti těší přítomnost školáků a školaček na pietní akci.
Ta skončila zpěvem státní hymny v podání operní pěvkyně Michaely Katrákové a mezi přítomnými nechyběli například krajský zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza (STAČILO!), místopředseda Trikolory Otto Černý s krajským předsedou Milanem Kryštofem Čechem, předseda Československého svazu protifašistických bojovníků (ČSSPB) Petr Mrázek či prasynovec pplk. Josefa Balabána Miloš Balabán.
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.