Včerejší kombinace na mistrovství Evropy byla pro Adama Ondru na dlouho poslední lezeckou soutěží. Přestávku plánuje až do jara 2023. Hned dnes odjíždí s celou rodinou do Norska na skály. Společnost mu bude dělat jeho jediný včerejší přemožitel.
»Je to na stejné místo, kde se nachází nejtěžší cesta na světě Silence. Jsou tam některé další projekty. Pro zajímavost, jedeme tam společně s Jakobem Schubertem, takže polezeme spolu,« prozradil. Se Schubertem včera při prohlídce konzultovali, jak vylézt obtížnostní cestu. »A paradoxně už říkal rovnou, že nahoře by se měla zvednout noha. Měl pravdu,« popisoval Ondra krok, v němž chyboval a přišel o titul.
V boulderingu si vytvořil výbornou pozici, když vyřešil tři ze čtyř »problémů« a díky nižšímu počtu pokusů těsně vedl. Obzvlášť po tom čtvrtém, který vylezl hned napoprvé, hodně jásal. »Většinou chybuji v moderním stylu, trvá mi víc času a pokusů. Měl jsem radost, že zrovna čtyřka se povedla na první pokus. Mělo se to lézt jinak, dynamicky, ale já využil své flexibility a vylezl to staticky. Na dvojku asi taky bylo. Trošku jsem to nevymyslel, ale mohl jsem být trochu silnější a vylézt to jinak,« řekl.
Na kombinaci přijel po odpočinku doma s rodinou. »Zregenerovat únavu z těch čtyř dnů, to teda trvalo. Upřímně jsem byl rád, že jsme nelezli už včera, jako lezly holky, protože po těch dvou dnech odpočinku jsem se ještě úplně dobře necítil. Překvapilo mě to, ráno po probuzení jsem se cítil ještě docela dobře, ale únava se rozležela za dalších 24 hodin. Takže jsem v úterý plánoval lézt, ale pořád jsem se cítil tak unaveně, že jsem se na to vykašlal,« uvedl devětadvacetiletý český reprezentant.
Šestý muž olympijské soutěže v Tokiu si včera otestoval formát, v němž se bude bojovat o olympijské medaile za dva roky v Paříži. »Tohle byla taková zkouška. Vím, že ta hlavní příprava bude spočívat hlavně v té obtížnosti. Boulder byl třeba dneska určitě důležitý, ale zároveň vím, že ho momentálně nemůžu nějak příliš mnoho trénovat, hlavně abych se nezranil. Moderní styl boulderingu pro mě není zdravý. Riziko zranění je prostě tak velké, že musím trénovat chytře a těsně před důležitými závody,« vysvětloval.
V zájmu zachování zdraví nebude do příští jarní sezony závodit na umělých stěnách. »Může to být vnímáno, že se flákám, ale já myslím, že je to pro mě naopak rozumná cesta, abych si udělal trošku radost na skalách. Lezení na skalách je vlastně poměrně dobrý trénink na lezení na obtížnost, abych se vyhnul tomu boulderingu a nezranil. A ty slabiny, které v boulderingu mám, spíš vylaďovat nějakým tréninkem na suchu, popřípadě fyzioterapií,« řekl.
(koz, čtk)