Cukrovka, selhávající ledviny nebo srdce. Tři nemoci, které na sebe zpočátku nijak neupozorňují, jejichž propuknutí však dokáže pacientovi doživotně ztrpčit život. Lékaři upozorňují, že pokud narazí na jednu z nich, je velice pravděpodobné, že ve skrytu už číhají další dvě. Srdce, ledviny a nemoci metabolismu, jako je právě cukrovka, jsou totiž »spojené nádoby«.
»Jednotlivé nemoci se tiše rozvíjí i 10 let, než pacient něco opravdu pocítí. Pokud chodí na preventivní prohlídky, projeví se znaky, že se v těle děje něco nekalého, včas. Pak je ale třeba pátrat i po dalších nemocech, které mohou s tou původní souviset. Když pacientovi začíná selhávat srdce, ovlivňuje to i funkci ledvin a naopak. Změny v organismu, které vedou k cukrovce 2. typu, často zároveň zvyšují krevní tlak, jenž škodí srdci i ledvinám,« uvedl v tiskové zprávě vedoucí lékař diabetologického centra FN Plzeň Michal Krčma.
Podle specialistů trpí 60 % pacientů s chronicky poškozenými ledvinami zároveň kardiovaskulárním onemocněním. Přibližně u jednoho ze tří pacientů s cukrovkou 2. typu nefunguje správně srdce. Až 40 % pacientů s diabetem má i chronické onemocnění ledvin. Proto je dle expertů nutné již od začátku onemocnění pravidelně sledovat pacientovo srdce a ledviny.
Krčma zdůraznil, že selhání ledvin nijak nebolí. Rozvíjí se pět až deset let, aniž by to člověk nějak pocítil. Zdůraznil proto důležitost preventivních prohlídek, kde se měří hladina kreatininu v krvi a bílkovina v moči. Ty podle něj jasně odhalí, zda je s ledvinami vše v pořádku.
Stejně tak je podle Krčmy v rámci prevence možné měřit hladinu natriuretických peptidů, které ukazují na možné selhání srdce. Pro prevenci diabetu lze sledovat hladinu cukru v krvi nalačno, což je také běžnou součástí preventivní prohlídky. »Všechny tři zmiňované nemoci se často pojí s obezitou a vyšším věkem. Přibývá chronických selhání ledvin, srdce i cukrovky. Minimálně rozvoji diabetu a srdečního selhání lze částečně předejít úpravou životního stylu a v případě, že nám genetika rozdala »špatné karty«, alespoň oddálit jejich plné rozvinutí. V tom nám mohou pomoci některé moderní léky, například ze skupiny gliflozinů. Včasné nasazení léčby snižuje u rizikové populace počet hospitalizací pro selhání srdce o 25–30 %, snižuje úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění a oddaluje dialýzu o řadu let,« doplnil Krčma.
Pomoci může úprava životního stylu
Aby dosud zdravý člověk udělal maximum možného pro prevenci těchto metabolických onemocnění, stačí podle něj po malých krůčcích upravit životní styl na jeho zdravější variantu – tedy ujít o pár set kroků denně více, o několik pater do schodů více, sníst o jeden koblížek méně. »Zpočátku stačí málo a zásadně to změní budoucnost. Když už musíme zasahovat my, jde o velké skoky, které bolí,« dodal.
Chronické srdeční selhání je v ČR nejčastější příčinou hospitalizace u lidí nad 65 let. V příštích 25 letech lze dle odborníků očekávat 50procentní nárůst hospitalizací pro srdeční selhání. Obecně kardiologové odhadují, že v roce 2030 se bude v Česku léčit až 600 000 nemocných s touto diagnózou. Mezi nejčastější příznaky srdečního selhání patří dušnost, otoky nohou a únava.
Chronické onemocnění ledvin (CKD) jedlouhý a obvykle pomalý proces, v jehož průběhu ledviny postupně ztrácejí svou funkci. Zpočátku si pacient ani nemusí všimnout, že je nemocný. Může ztratit až 90 % funkce ledvin, aniž by měl jakékoliv příznaky. CKD postihuje až 10 % populace, trpí jím 1 z 5 mužů a 1 ze 4 žen ve věku 65 až 74 let.
Diabetes je chronické onemocnění, při kterém tělo není schopné vyrábět anebo účinně využívat inzulin. To způsobuje dlouhodobé zvýšení hladiny cukru v krvi, což může vést k poškození řady orgánů v těle. Zpočátku se cukrovka výrazně neprojevuje, později lidé pociťují žízeň, častěji chodí na toaletu, jsou unavení, mají hlad, cítí mravenčení v rukou a nohou, vidí rozmazaně a hojí se jim hůře poranění. Závažným komplikacím lze předejít úpravou životního stylu a užíváním moderních léků.
(jad)