Tradiční česká svatomartinská husa se stává luxusním zbožím, upozorňují ve své společní tiskové zprávě Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářská unie. Náklady na chov jsou podle nich tak vysoké, že bylo v letošním roce vykrmeno jen 125 tisíc kusů těchto ptáků, což bylo o 26 procent méně než loni.
Chov svatomartinských hus je sezonní záležitostí, zabývají se jím spíše menší chovatelé, kteří nemohou využít množstevní slevy na nákup krmiv, chovného materiálu, energií či pohonných hmot. Drobnější chovy jsou navíc kvůli nižší úrovni automatizace náročnější na lidskou práci.
Zatímco v předešlých dvou letech decimovala chovy drůbeže ptačí chřipka, která měla vliv i na počet vylíhlých a vykrmených hus a kachen, v letošním roce dělají chovatelům největší starosti náklady, a tím také odbyt. Ceny krmných směsí se podle dosavadních oficiálních statistik stále drží na vysoké úrovni 10 899 korun za tunu u výkrmu masné drůbeže a u nosnic činí tato nákladová položka 9143 korun za tunu. To znamená, že oproti loňsku ceny stagnují, zatímco krmná pšenice, která je s kukuřicí a sójou hlavní složkou krmné směsi, zlevnila o desítky procent. Chovatelé však tento pokles pocítili až v říjnu, a to v řádech pouhých jednotek procent.
»České zemědělství má za sebou několik náročných let, kdy chovatelé čelili nejdříve protipandemickým opatřením a následně kvůli válce na Ukrajině raketovému růstu nákladů a zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů a mimořádnému zpřísnění požadavků na welfare. V této nelehké situaci jim navíc vláda vyhrožuje škrty v dotačních podporách, které by měly za následek další snížení soběstačnosti Česka v produkci drůbežího masa a vajec. Čeští drůbežáři zřejmě již letos pocítí krácení národních dotačních podpor a mluví o dalším zhoršení situace v následujících letech,« uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Tuzemští chovatelé drůbeže jsou navíc na domácím trhu jen malými hráči, proti nim stojí osm zahraničních obchodních řetězců ovládajících 90 % maloobchodu s potravinami. To umožňuje obchodníkům účinně tlačit své dodavatele do co nejnižších cen, které mnohdy nepokryjí ani náklady na produkci. Řetězce přitom přesto zvyšují ceny pro zákazníky, kteří letos při nákupu svatomartinské husy pocítí ještě větší zdražení než loni. Podle informací z trhu stojí na pultech chlazená husa domácího původu od 250 Kč/kg. Následně lidé zaplatí víc i v restauraci, ve velkých městech se cena za porci včetně přílohy pohybuje kolem 500 Kč a za celou husu zákazníci zaplatí 2500 Kč a více. Při přípravě svatomartinského menu může být méně nákladnou variantou kachna, kterých se v Česku vykrmí v průměru kolem pěti milionů.
Dovezená drůbež může být levnější, ale na úkor kvality
Levnějším řešením, jak připravit svatomartinské pokrmy, může být také nákup zahraniční produkce z dovozu. Většinou se jedná o zmrazenou drůbež, která nedosahuje nadstandardních kvalitativních parametrů jako tuzemské husy a není navíc vykrmována tradičním způsobem v kombinaci s pastvou. Nedostatků v kvalitě si v posledních týdnech všímají také tuzemské dozorové orgány. Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce opakovaně upozornily na nebezpečnou bakterii salmonely v drůbežím mase dovezeném ze zemí mimo Evropskou unii.
Chovatelé v tuzemsku navíc oproti státům, z nichž se do Česka dováží měsíčně tisíce tun drůbežího masa a miliony kusů vajec, musí splňovat nadstandardní požadavky na welfare a čelí v rámci EU nerovným podmínkám. »Například za tři roky bude platit zákaz chovů nosnic v obohacených klecích, který ale dosud zavedlo jen několik zemí. Nepatří k nim Polsko, které je tradičním dodavatelem vajec a drůbežího masa do Česka. Tato země a několik dalších států sousedících s Ukrajinou získaly mimořádnou finanční podporu z krizové rezervy Evropské unie kvůli válce na Ukrajině a dalším mimořádným problémům, přičemž na tuzemské drůbežáře se nedostalo,« upozornila předsedkyně Českomoravského drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Podle průzkumu Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie z letošního března mezi malými a středními podniky nehodlá v souvislosti s plánovaným zákazem dále pokračovat v této činnosti 61,5 % dotazovaných a pouze 38,5 % se zamýšlí věnovat chovu nosnic i nadále. Omezování chovů lze podle informací z trhu očekávat už příští rok také u výkrmců masné drůbeže, a to až o deset procent.
(ici)