Senátorský mandát hodlá v zářijových volbách obhajovat většina z 27 členů horní parlamentní komory, jejichž funkční období letos končí. Rozhodnutí znovu nekandidovat zatím oznámili pouze ministr školství Mikuláš Bek a Jaroslav Zeman z klubu Starostů a Ladislav Faktor z klubu ODS a TOP 09. Vyplývá to z informací, které získala ČTK.
O znovuzvolení se naopak pokusí bývalí prezidentští kandidáti, jimiž jsou diplomat a předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý), místopředseda Senátu Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer z klubu Starostů, který ovšem v případě znovuzvolení díky podpoře Pirátů přejde do jejich frakce.
Nejvíce křesel – 14 z celkových 36 – bude na podzim obhajovat klub ODS s TOP 09, který tvoří nejsilnější frakci v horní parlamentní komoře. O opětovné zvolení budou z této frakce usilovat například královéhradecký hejtman Martin Červíček, bývalý teplický primátor Hynek Hanza, starosta Vejprnic na Plzeňsku Pavel Karpíšek (všichni ODS) nebo předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (původně za STAN). Z TOP 09 se o znovuzvolení pokusí její bývalý místopředseda Herbert Pavera.
Z klubu Starostů a nezávislých, který má nyní 18 členů, bude šestileté funkční období letos končit šesti senátorům včetně Hany Žákové nebo Leopolda Sulovského, kteří hodlají opět kandidovat. Z 12 lidoveckých senátorů se ke konci blíží mandát někdejšího vicepremiéra vsetínského starosty Jiřího Čunka a bývalého starosty Uherského Brodu Patrika Kunčara. Oba chtějí svá místa v Senátu obhájit.
Za frakci opozičního hnutí ANO a SOCDEM budou křesla obhajovat oba dva z jejích šesti členů, a to šumperský starosta Miroslav Adámek (ANO) a bohumínský starosta a sociální demokrat Petr Vícha. Podobně je na tom stejně početný klub SEN 21 a Piráti, kde o opětovné zvolení budou bojovat pirátský senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a ředitel královédvorské zoologické zahrady Přemysl Rabas (za SEN 21). Senátní kluby musejí mít nejméně pět členů.
Kluby stran současné vládní koalice si v jednaosmdesátičlenném Senátu udrží většinu i v případě, že by jejich kandidáti v žádném z obvodů neuspěli. Bez ohledu na výsledek voleb si v horní parlamentní komoře uchovají společně nejméně 44 hlasů.
Dvoukolové senátní volby se budou konat v obvodech, kde se jejich první kolo uskutečnilo 5. a 6. října 2018. Pokud jejich termín prezident Petr Pavel spojí tradičně s krajskými volbami, které byly naposledy 2. a 3. října 2020, první kolo senátních voleb a regionální volby budou muset být podle platného zákona nejpozději 27. a 28. září, druhé kolo senátních voleb by bylo zkraje prvního říjnového víkendu. Ústavní volební novela, podle níž se mají senátní, krajské a obecní volby konat napevno o prvním říjnovém víkendu, má platit pro volby konané od roku 2026.
(čtk)
Diskuze je uzavřena.